Obnovy náměstí, parků nebo sídlišť měly často menší přínos pro životní prostředí, než se čekalo. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil, že některé obsahovaly jen zanedbatelný podíl zeleně. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) uvedlo, že zjištěné závažné nedostatky se ho přímo netýkají, doporučení ale využije do budoucna.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřoval, jestli příjemci dotací z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) vynaložili peníze především v letech 2021 až 2025 účelně a v souladu s právními předpisy. Úřad uvedl, že riziko neúčelného využití peněz zvyšuje i vysoká míra podpory. V některých případech činí až 95 procent celkových výdajů. Podle Ministerstva pro místní rozvoj ale na takovou podporu dosáhla jen menšina příjemců.
Podle NKÚ bylo ke konci letošního června schváleno 457 projektů s proplacenou podporou téměř 1,3 miliardy korun. Úřad prověřil 13 příjemců s celkovou podporou téměř 192 milionů korun.
Lavičky za statisíce i solární varianty
Některá města pořídila venkovní lavičky včetně montáže za přibližně 11 000 korun za kus. Jinde ale podle zjištění kontrolorů cena přesáhla 150 000 korun. Objevily se dokonce i solární lavičky za více než 200 000 korun. „NKÚ nepovažuje za vhodné, aby podobné nadstandardní vybavení bylo financováno z dotací IROP. Podle kontrolorů by si ho obce měly hradit z vlastních prostředků,“ stojí v tiskové zprávě úřadu.
Podle MMR chtěl IROP umožnit příjemcům využít i některá moderní řešení. „Lze se přiklonit k závěru NKÚ, že pro takové prvky mobiliáře by mohl být stanoven limit dotovaných nákladů, což MMR bude aplikovat v období od roku 2028,“ uvedlo ministerstvo.
Zeleně vznikl jen malý podíl
„Města a obce za poskytnuté prostředky například obnovily parky, rekonstruovaly náměstí, revitalizovaly sídliště, vytvořily povodňový park nebo upravily náplavku u řeky. Kontrola však ukázala, že některé projekty vykazovaly nízký podíl zeleně na celkové ploše podpořeného veřejného prostranství,“ popisuje NKÚ. „Zelená infrastruktura u nich tvořila zanedbatelnou část – méně než pět procent, v některých případech dokonce méně než jedno procento celkové plochy,“ zjistil úřad.
Ministerstvo podle NKÚ nestanovilo minimální podíl zelené plochy na celkové ploše podpořeného veřejného prostranství. Součástí podpory se podle MMR stala také například budování vodních ploch, zasakovacích povrchů či úpravy břehů.
Chybí data o přínosu dotací
Ministerstvo podle kontroly nesleduje rozsah nově vybudovaných zelených ploch a nemá k dispozici údaje o tom, jak se daří řešit jednu z hlavních problémových oblastí, kvůli kterým dotace poskytuje. „Počet obyvatel využívajících novou nebo modernizovanou zeleň stanovují příjemci podpory pouze odhadem,“ poznamenává NKÚ.
Dotace měly zčásti pomoci budovat retenční nádrže a zlepšit hospodaření se srážkovou vodou. Ministerstvo původně předpokládalo, že se podaří vybudovat retenční kapacitu 52 448 metrů krychlových, příjemci dotací se ale zavázali vytvořit méně než třetinu plánovaného objemu. Stanoveného cíle se tak podle NKÚ dosáhnout nepodaří. Podle MMR šlo ale pouze o odhad, ne o cíl.
Úřad proto doporučil ministerstvu, aby při výběru projektů kladlo větší důraz na revitalizaci zeleně a na opatření podporující hospodaření se srážkovou vodou. MMR uvedlo, že doporučení využije v dalším programovacím období.
