Jak úspěšné je Česko při prosazování změn v ekologické regulaci EU? Premiér Andrej Babiš se na sociálních sítích chlubí, že na summitu EU prosadil konkrétní kroky proti vysokým cenám elektřiny, plynu a pohonných hmot. Ve skutečnosti ale jeho hlavní požadavek většina zemí odmítla. Co se podařilo prosadit státům, které chtějí změnit kurz evropské klimatické politiky, a jak hluboké jsou rozpory mezi členskými zeměmi?
„Největší problém Evropy? Drahé energie. A my jsme na Evropské radě prosadili konkrétní výsledek,“ napsal premiér Andrej Babiš v sobotu na sociálních sítích.
Vysoké ceny energií a emisní povolenky se staly jedním z hlavních sporů summitu Evropské unie, který se ve čtvrtek a v pátek konal v Bruselu. Zatímco Babiš prezentuje výsledek jednání jako úspěch, jeho hlavní požadavek – odklad systému emisních povolenek ETS2 až za rok 2030 – se prosadit nepodařilo. Unijní lídři se dohodli pouze na tom, že Komise znovu posoudí dopady systému, zejména jeho nastavení a ochranné mechanismy.
Rebelové neuspěli proti severu Evropy
Babiš se v Bruselu opřel především o Itálii a země V4, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Ty požadovaly změny evropského systému obchodování s emisními povolenkami a odložení jeho rozšíření na vytápění budov a silniční dopravu. Na jejich stranu se postavilo také Řecko.
„ETS2 odmítáme. Nechceme, aby lidé platili víc za vytápění, bydlení, benzin ani naftu. Budeme bojovat za jeho odklad až za rok 2030,“ uvedl Andrej Babiš ve videu na sociální síti Facebook. Podle nyní platných pravidel má nový systém začít fungovat už v roce 2028.
Proti oslabování systému se na summitu naopak postavily především severské země – Dánsko, Švédsko a Finsko. Ty varovaly, že změny pravidel mohou narušit předvídatelnost, na níž stojí investice do čistších technologií, a zpomalit snižování emisí v průmyslu.
Debata se protáhla do pozdních večerních hodin. Země požadující odklad ale ostatní státy nepřesvědčily. Výsledkem je kompromis v podobě nového posouzení dopadů ETS2, nikoli závazek k jeho odložení.
Komise má hledat cestu ke zlevnění energií
Důvodem naléhavosti jednání je růst cen energií, který zatěžuje evropské domácnosti i průmysl. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že od začátku konfliktu na Blízkém východě vzrostly náklady Evropy na dovážená fosilní paliva o 106 miliard eur. Cena plynu se podle ní od konce února zvýšila přibližně o 140 procent a cena nafty se zdvojnásobila.
Komise proto představila soubor opatření, která mají pomoci zmírnit dopady energetické krize. Počítá mimo jiné s uvolněním 100 milionů barelů ropy a nafty během čtyř měsíců, prodloužením rámce státní podpory pro nejvíce zasažená odvětví a odkladem některých povinností vyplývajících z nařízení o metanu. Dalšími kroky mají být dialog s rafineriemi a posílení koordinace při nákupech energií na světových trzích.
Evropští lídři zároveň vyzvali Komisi, aby prověřila potřebu dalších krátkodobých opatření proti vysokým cenám energií. Zohlednit má přitom rozdíly mezi členskými státy, včetně rozdílných cen elektřiny.
Von der Leyenová upozornila, že jednoduché řešení neexistuje. Vedle okamžitých opatření proto EU zdůrazňuje také rychlejší elektrifikaci, rozvoj obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů, posilování sítí a akumulace energie a zvyšování energetické účinnosti. O výsledcích summitu informoval server EU Perspectives.
Spor o povolenky bude pokračovat
Systém ETS2 má rozšířit zpoplatnění emisí oxidu uhličitého na paliva používaná v silniční dopravě a při vytápění budov. Náklady spojené s povolenkami by se tak mohly promítnout do cen benzinu, nafty a fosilních paliv pro vytápění. Jeho zastánci argumentují tím, že cenový signál motivuje k úsporám energie a přechodu k čistším technologiím. Odpůrci se obávají dalšího zdražování a dopadů na domácnosti i podniky.
Babiš dlouhodobě tvrdí, že evropská klimatická politika a emisní povolenky poškozují konkurenceschopnost evropského průmyslu. „Situace není ve všech státech sejná a některé země čelí výrazně větším cenám než jiné, například naše,“ tvrdí premiér. Na summitu kritizoval také obchodování s povolenkami a spekulace na jejich cenu.
Evropský systém obchodování s emisními povolenkami ETS funguje od roku 2005. V současnosti se vztahuje zejména na energetiku, energeticky náročný průmysl, leteckou dopravu a námořní dopravu. Podle Evropské komise emise v odvětvích pokrytých systémem od jeho zavedení klesly o 51 procent.
Nový systém ETS2 má zahrnout paliva využívaná v silniční dopravě a při vytápění budov. Povinnost nakupovat povolenky budou mít dodavatelé paliv, jejichž náklady se mohou následně promítnout do cen pro koncové zákazníky. Systém má podle současných pravidel začít fungovat v roce 2028.
