Nečekaný výpadek služeb Starlink ukázal rizika, kterým čelí evropská bezpečnost, pokud spoléhá na jedinou soukromou americkou firmu. Ačkoliv se spekulace o politickém tlaku Washingtonu nepotvrdily, incident nutí Unii jednat. Evropská komise s Kyjevem řeší přístup k systému satelitní komunikace Govsatcom, který ale ještě není funkční. Ukrajinská armáda ale potřebuje okamžité řešení.
Ukrajinské ozbrojené síly dopředu nevěděly, že společnost SpaceX Elona Muska ze dne na den omezí některé služby systému Starlink. Uvedl to poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov. K této události došlo v době, kdy Kyjev opakovaně čelil ruským útokům balistickými raketami.
Závislost na amerických technologiích
Ukrajinští představitelé uvedli, že v těchto případech neobdrželi obvyklá včasná varování. Tato událost odhalila zranitelnost Ukrajiny vůči výpadkům amerických technologií a kapacit, na nichž je země závislá v oblasti vojenské komunikace a zpravodajství.
Evropská komise nyní potvrdila, že s Ukrajinou jedná o přístupu k unijnímu systému satelitní komunikace Govsatcom. Současné evropské kapacity ale zatím nedokážou plně nahradit všechny služby, které Ukrajina získává prostřednictvím amerického systému Starlink. Rozsáhlá satelitní internetová síť společnosti SpaceX podporuje ukrajinské síly mimo jiné v komunikaci na bojišti a při operacích s drony.
Starlink omezuje rychlost
Podle Beskrestnova společnost SpaceX omezila rychlost vojenských terminálů Starlink v pohybu na 100 mil za hodinu (asi 160 km/h). „Naši partneři nás připravují o jednu z mála možností, jak bránit zemi před drony Šáhid s proudovým pohonem,“ dodal.
List The Kyiv Independent napsal, že ukrajinské zdroje hlásily problémy, které ovlivnily nasazení dronů, průzkum, logistiku i přenos signálu. Některé vojenské mise musela ukrajinská armáda zrušit.
Souvislost s Trumpovou politikou?
Poradce ukrajinského prezidenta naznačil, že tato omezení souvisejí se současným politickým klimatem. „Je zřejmé, že tento krok nemůže být náhoda,“ napsal na platformě Telegram. Nepředložil však žádný důkaz, že by společnost SpaceX jednala na žádost administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Americký miliardář ve čtvrtek zdůraznil, že je rozdíl mezi systémem Starlink a Starshield. Systém označovaný jako Starshield vlastní a kontroluje vláda Spojených států. O omezeních této služby rozhoduje Pentagon a v konečném důsledku Trump.
Musk dodal, že sesterská družicová síť Starlink je naopak komerční služba vlastněná a kontrolovaná jeho společností SpaceX. Omezuje se ale jen na civilní účely a obranu. Nemůže se tak využívat k útočným vojenským akcím, vyjádřil se Musk na své síti X.
K incidentu dochází v době napětí mezi Washingtonem a Kyjevem. Donald Trump naléhá na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské ropné rafinerie. Zároveň prosazuje příměří zahrnující i údery na energetickou infrastrukturu. Rusko ale během úterý i středy pokračovalo v rozsáhlých útocích na ukrajinská energetická zařízení.
Omezení služby Starlink, nebo Starshield samo o sobě nedokazuje, že Spojené státy přestaly sdílet zpravodajské informace s Ukrajinou.
Evropský satelitní deficit
Evropský blok disponuje vlastními satelitními kapacitami. Komise je chce využít všude tam, kde mohou Ukrajině pomoci. „Nezačínáme od nuly,“ zdůraznil mluvčí Komise Thomas Regnier. Dodal, že probíhají jednání s Kyjevem o zapojení Ukrajiny do evropského satelitního systému komunikace Govsatcom.
Systém Govsatcom, jehož spuštění se plánuje na leden v příštím roce, sdružuje kapacity satelitní komunikace dostupné členským státům Unie. Stávající zdroje by mohly Ukrajině pomoci udržet základní satelitní připojení.
Klíčovou komplikací je načasování. Ukrajinská armáda potřebuje spolehlivé spojení již nyní, zatímco evropské plány se teprve formují. Na začátek roku 2027 plánuje Unie do systému Govsatcom zahrnout i komerční satelitní kapacity. To by mohlo zajistit širší spektrum služeb, včetně některých vojenských funkcí.
Konstelace satelitů IRIS²
Z dlouhodobého hlediska hodlá Evropa posílit svou síť satelitní komunikace prostřednictvím projektu IRIS². Tato konstelace, čítající více než 300 družic, má být plně zprovozněna v roce 2029.
„Máme způsob, jak překlenout období do roku 2029,“ řekl Regnier v narážce na plán využít komerční kapacity do doby, než bude plně k dispozici vlastní evropská infrastruktura.
Více otázek než odpovědí
Otázkou zůstává, proč Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského neobdržela obvyklá varování před ruskými útoky balistickými raketami. Donald Trump v úterý prohlásil, že Washington nadále sdílí zpravodajské informace s Kyjevem.
Evropská komise ve středu potvrdila, že nemá žádné informace naznačující, že by tato spolupráce ustala. „Nemáme žádné náznaky, že by sdílení zpravodajských informací skončilo,“ uvedla mluvčí Paula Pinhová.
Satelitní internet a varovné systémy pro případ odpálení balistických raket jsou dvě odlišné věci. Starlink zajišťuje satelitní komunikaci, avšak systém včasného varování spoléhá na odlišné vesmírné kapacity.
Chybějící varování před raketami
Fabian Hoffmann z Norského institutu pro obranná studia uvedl, že evropští spojenci mají „velmi omezené“ možnosti, jak nahradit americký systém včasného varování, na nějž Ukrajina spoléhá. „Americký systém nemá obdoby a zajistit jej dokážou pouze Spojené státy,“ vysvětlil Hoffmann.
Celá situace vyvolala politickou reakci i v Evropě. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski se na síti X pustil do vlastníka této platformy Elona Muska, kterému patří i společnost SpaceX. Musk je přitom blízkým spojencem Trumpa. Spekulace o možném omezení služeb Starlink pro Ukrajinu přiživily obavy, že by Washington mohl pozastavit podporu Kyjevu a tlačit jej k ústupkům vůči Rusku.
Elone Musku, hraješ si zase na politiku?
„Hej, Elone Musku, velký pane, zase si se svými produkty hraješ na politiku?“ napsal Sikorski. Zároveň Muska varoval, že Polsko jakožto jeho zákazník „tě sleduje“. Tato poznámka narážela na roli polské vlády při hrazení poplatků za využívání systému Starlink na Ukrajině. Podle dřívějšího Sikorského vyjádření dosahují tyto náklady přibližně 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) ročně.
Slova polského ministra ukazují na hlubší problém. Klíčová infrastruktura pro evropskou bezpečnost závisí na rozhodnutích soukromé americké společnosti. Zatím ale neexistují důkazy, že by omezení služeb Starlink bylo politicky motivované.
Unie se snaží tuto závislost postupně snižovat. Systém Govsatcom a plánované využití komerčních kapacit by mohly představovat dočasnou pojistku, zatímco projekt IRIS² má nabídnout dlouhodobou evropskou alternativu. Pro Ukrajinu je ale klíčovou otázkou bezprostřední budoucnost. Co může Evropa nabídnout v nadcházejících týdnech a měsících?
