Ničení levných nepřátelských dronů drahými raketami nebo stíhačkami ukazuje zranitelnost evropského nebe. Součástí nových unijních projektů je vývoj efektivnějších systémů i ochrana moří a vesmíru. Europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09) chce, aby Evropa využila zkušenosti bojem zocelené Ukrajiny, než bude pozdě.
Pět projektů EU společného zájmu, které by měly dospět do fáze realizace do roku 2033, musí nejprve přesvědčit skeptiky na západě a jihu kontinentu, vysvětlil pro EU Perspectives europoslanec Ondřej Kolář z Evropské lidové strany, zvolený za TOP09
„Někteří lidé se ptají, proč se EU pouští do oblasti obrany, která byla dlouho v kompetenci národních vlád,“ řekl Kolář moderátorce podcastu EU Perspectives Jennifer Bakerové. Unie ale podle něj stávající obrannou architekturu nedubluje. „Myslím, že je důležité říci, že EU nevytváří strukturu paralelní k NATO,“ zdůraznil.
Posílení obranných kapacit
Vidí to tak, že evropský blok posiluje své kapacity, aby mohl podporovat Alianci. Některé členské státy sedmadvacítky totiž nejsou členy NATO. Impulsem k posílení obrany bloku byla válka na Ukrajině. Přispěl k němu i americký prezident Donald Trump, který – jak Kolář poznamenal – tlačil na evropské partnery, aby na obranu vynakládali více prostředků.
„Jsme připraveni hrát významnější roli a máme plán, jak toho dosáhnout,“ prohlásil. Moderátorka Bakerová připomněla, že Rada EU schválila pět projektů společného zájmu 28. září. Komise je navrhla v červenci v rámci Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP), přičemž vybírala z celkem devíti návrhů.
Pět klíčových projektů, jeden plán
Komise vyčlenila na počáteční fázi grantů z programu EDIP pro roky 2026 a 2027 částku 325 milionů eur (7,9 miliardy korun). Další prostředky by měly plynout z Evropského fondu konkurenceschopnosti a z národních rozpočtů. Projekty mohou čerpat spolufinancování z unijních prostředků a využít zrychleného povolovacího řízení.
Kolář celou iniciativu zasadil do kontextu bezpečnosti. Evropa si podle něj uvědomila svou zranitelnost. Spoléhala na dovoz technologií, včetně obranných. Za klíčový problém považuje evropskou roztříštěnost. „Existuje řada systémů, které nejsou vzájemně kompatibilní, což představuje obrovský problém,“ uvedl. Evropský průmysl by měl být schopný zbrojní výroby ve větším měřítku.
Dokáže si Evropa vyrobit vše, co potřebuje? „Samozřejmě nemůžeme vyrábět úplně všechno,“ připustil. Slabými místy zůstávají polovodiče a technologie závislé na vzácných zeminách. „Snažíme se být co nejvíce soběstační,“ doplnil.
Náklady na obranu
V této souvislosti zmínil nedávnou návštěvu kanadského premiéra ve Štrasburku. EU si podle něj zajišťuje partnery, kteří disponují potřebnými surovinami. První projekt s názvem Decoder se zaměřuje na drony a systémy pro boj proti nim. Zahrnuje rovněž vytvoření evropské sítě center pro vývoj technologií v oblasti dronů. Evropská komise odhaduje objem investic do roku 2033 na 3,5 až 5 miliard eur (122 miliard korun).
Kolář zároveň popsal stávající nedostatky. „Na východním křídle čelíme pronikání nepřátelských dronů,“ uvedl. Evropa na to reaguje vysíláním stíhaček nebo odpalováním raket, což je velmi nákladné.
Lekce od Ukrajiny
Partnerem projektu je Ukrajina. „Můžeme se od nich mnohému naučit,“ řekl. Usiluje také o spolupráci evropských firem, které dosud působí odděleně, aby armády mohly vybavení převzít a používat, aniž by se s technikou musely znovu seznamovat.
Druhý projekt, nazvaný Integrovaná obrana námořních prostorů a mořského dna (Integrated Maritime and Seabed Defence), se týká monitorování a ochrany podmořské infrastruktury. Komise odhaduje náklady na 43 až 72 miliard eur (1,8 bilionu korun) do roku 2045. Počáteční operační schopnosti mají být dosaženy v roce 2030 v oblasti Baltského a Středozemního moře. K iniciativě přispěly nedávné incidenty.
Kolář uvedl, že se ruská plavidla pohybovala u irského pobřeží a mapovala podmořské kabely. „V České republice máme rčení, že všechno zlé je k něčemu dobré,“ řekl. Neutrální státy, jako je Irsko a Rakousko, berou svou bezpečnost mnohem vážněji. Díky tomu je snazší je do těchto programů zapojit.
Vesmír, vzdušný prostor a východní hranice
Cílem vesmírného projektu je sdílení přehledu o situaci v tomto prostoru, zabezpečení satelitního spojení a zajištění včasného varování. Komise odhaduje náklady do roku 2034 až na 24 miliard eur (586 miliard korun), přičemž první starty jsou plánovány na rok 2029. Kolář uvedl, že evropská výroba je roztříštěná. Chce proto zavést pobídky pro malé firmy, aby mohly působit i mimo domácí trhy.
Projekt zaměřený na vzdušnou a protiraketovou obranu (EU-FIAMD) by měl do roku 2040 stát 55 až 80 miliard eur (až dva biliony korun). Nové technologie na východním křídle mají být k dispozici v roce 2030. Náklady na iniciativu „Eastern Flank Watch“ se do roku 2036 odhadují na 60 až 100 miliard eur (2,4 bilionu korun). V čele tohoto projektu stojí Polsko, pobaltské státy, Finsko a Rumunsko. „Myslím, že je nyní každému jasné, že máme nepřítele přímo za humny,“ řekl Kolář.
Pochyby některých států
Chce, aby tato iniciativa pomáhala budovat odolné společnosti, nejen obranné kapacity. Na západě a jihu však přetrvávají pochybnosti. Belgie, Portugalsko a Španělsko se dotazovaly na náklady spojené s novými obrannými projekty.
Připomenul ruské hybridní hrozby. „Jde o směsici taktik a nátlakových prostředků, které nepřítel využívá k tomu, aby podkopal vaše odhodlání nebo vás oslabil,“ řekl. Jako příklady uvedl zneužívání migrace, narušování vzdušného prostoru Estonska, Lotyšska a Litvy drony a letadly či sabotáže v Německu.
Společnost, která chápe hrozbu
Podle českého zákonodárce spočívá přesvědčování skeptiků v tom, že „jim ukážeme nové příležitosti“. Evropa nemůže očekávat, že se z těžkého průmyslu opět stane motor celé ekonomiky. Chce, aby EU financovala nové technologie. A neulpívala na těch starých.
Některé oblasti mají dvojí využití. Roj dronů, senzory na mořském dně či odolná satelitní spojení by mohly sloužit i pro civilní bezpečnost. Kolář stanovil jako cílový rok 2033. „Víte, kdybychom nebyli optimističtí, kdybychom propadli pesimismu, pak by bylo vše ztraceno,“ prohlásil. Poukázal na Ukrajinu. „Kdyby tamní lidé ztratili optimismus, prohráli by válku. Stále se však drží,“ zdůraznil.
