Česká ekonomika roste nejrychleji za posledních osm let, nezaměstnanost klesá, ale mzdy doposud za tímto pozitivním trendem zaostávaly.
Pro ČNB je to zásadní otázka, protože od rychlejších nominálních mezd si slibuje i silnější domácí inflační tlaky a ty ve finále mohou v budoucnu otevřít cestu k opuštění kurzového režimu.
Na začátku roku rostly mzdy nominálně pouze o 2,2 %, a to především díky růstu platů v nepodnikatelské sféře. Jak ukazují grafy znázorňující vazbu růstu mezd na nezaměstnanost a aktuální dynamiku mezd (viz níže), v předkrizovém období by při takto nízké nezaměstnanosti byl normální daleko rychlejší růst nominálních mezd. Co se v posledních letech změnilo?
V uplynulých několika letech v Česku výrazně klesla vazba mezi nezaměstnaností a pohybem mezd, která relativně spolehlivě fungovala v letech 2002 – 2008. Zaměstnanci si v delším období nejistoty a strachu o zaměstnání pravděpodobně zvykli nežádat o vyšší mzdy a ovlivňuje to jejich chování i dnes. Navíc v průběhu krize relativně poklesla vyjednávací síla řady zaměstnanců.
4
Významně narostl počet pracovníků na dobu určitou (od roku 2008 zhruba o 100 tisíc) i počet zkrácených pracovních úvazků. Percentuální přírůstek sebe-zaměstnaných osob (především živnostníků) byl za posledních šest let jeden z nejvyšších v celé Evropě (+10 %). Naopak zrychlil systematický pokles odborově organizovaných zaměstnanců. Těch bylo v roce 2005 okolo 20 % a po krizi jich je v Česku méně než 14 %.
Slabší vyjednávací pozici měli v průběhu krize i nově nastupující zaměstnanci, kteří v roce 2014 v průměru nastupovali za mzdy zhruba o 30 % nižší (podle propočtů ČNB). Generační obměna tak sama o sobě zatím přispívá spíše k poklesu průměrné mzdy. Dalším problémem zatím bylo, že nová pracovní místa nevznikala zrovna v přeplacených sektorech. Nejvíce pracovních míst od roku 2010 do konce roku 2014 vzniklo v administrativě s výrazně podprůměrnou mzdou (16 800 Kč).
Problémem také byla skutečnost, že v uplynulých letech také zaznamenala největší nárůst nezaměstnanosti Praha se suverénně nejvyššími mzdami (přibližně o 10 tisíc Kč více než je republikový průměr).
Podle čísel za první kvartál se ale řada negativních trendů začíná lámat. Nezaměstnanost se drží pod 6 % a dál vytrvale klesá počet registrovaných nezaměstnaných připadajících na jedno volné pracovní místo. Roste také práce na přesčas a objem mimořádných odměn. Zvyšuje se také počet zaměstnanců v hlavním městě s výrazně nadprůměrnou mzdou. I proto by dynamika mezd měla postupně zrychlovat. V tomto roce očekávám růst mezd okolo 2,8 % a v příštím roce by dynamika mezd mohla být nad 3 %.
Jan Bureš, ČSOB
