Rusko podle dánských zpravodajců přitvrzuje v sabotážních operacích proti evropským firmám, které pomáhají Ukrajině. Nově mají být v hledáčku podniky přímo spojené s výrobou zbraní. Česko má s ruským sabotážním působením vlastní potvrzenou zkušenost. A další případ zatím uzavřen nebyl. Který?
Vyšetřování žhářského útoku na pražské autobusy ukázalo na člověka žijícího v Rusku, který podle společné evropské investigace pracoval pro ruské tajné služby. Žhářský útok v Pardubicích pak přidává ještě znepokojivější otázku: kdo stál za útokem na zbrojovku LPP Holding, která vyráběla techniku pro Ukrajinu?
Dánové hlásí nový ruský tlak na zbrojní firmy
Analytička dánské Bezpečnostní a zpravodajské služby PET Josefine Christensenová popsala pro agenturu Reuters změnu ruského přístupu na konferenci o vnitřní bezpečnosti v Kodani. Podle ní Moskva na jaře připravovala velké množství operací, ale jen malá část z nich se skutečně uskutečnila. Na začátku léta se však podle dánských zpravodajců tempo výrazně zvýšilo.
„To, co jsme viděli na jaře, bylo hodně plánování, ale jen velmi málo provedených operací. To, co jsme viděli na začátku léta, bylo, že jich začali provádět mnohem více,“ uvedla Christensenová.
Dánská služba tento vývoj vysvětluje změnou ruského pohledu na dosavadní působení proti Západu. Moskva podle analytičky dospěla k závěru, že předchozí rozsáhlé útoky nedokázaly odradit západní země ani NATO od pokračující vojenské podpory Ukrajiny.
Proto se podle PET mění výběr cílů. „Nyní se snaží zasáhnout cíle, které mají přímý dopad na frontovou linii. To znamená výrobu zbraní,“ řekla Christensenová.
To je podstatný posun. Terčem se podle dánského hodnocení nemusejí stát jen vojenské objekty. Mohou jím být také firmy, které vyrábějí zbraně, drony nebo jejich komponenty a dodávají je ukrajinskému válečnému úsilí.
Sabotážní síť hledá lidi přes Telegram
Podle PET se zároveň mění způsob, jakým Rusko získává lidi pro provádění operací. Dánská služba tvrdí, že Moskva stále více využívá nevycvičené spolupracovníky získávané prostřednictvím Telegramu a dalších sociálních sítí.
První úkoly přitom mohou vypadat poměrně nevinně. Rekrut má například provést průzkum, vyfotografovat konkrétní místo nebo zjistit informace o cíli. Následně může dostat nabídku na mnohem závažnější akci.
Christensenová uvedla, že mezi takto získávanými lidmi mohou být i lidé bez domova nebo osoby závislé na drogách. Motivací má být především výdělek. „Může to být kdokoli, kdo prostě hledá rychlé peníze. Pokud první člověk nebude úspěšný, pošlou k problému dalšího, dokud neuspějí,“ řekla.
Právě český případ pražských autobusů ukazuje, že takový způsob náboru není jen hypotetický scénář.
Ruská stopa v Praze už není jen domněnkou
V červnu 2024 podpálil Kolumbijec Andres Alfonso de la Hoz de la Cruz tři autobusy pražské MHD. Za útok dostal na základě dohody o vině a trestu osm let vězení. Policie ho zadržela dříve, než mohl uskutečnit další plánované sabotáže.
Nové zjištění společné investigace Deutsche Welle a dalších evropských médií nyní ukazuje mnohem výš. Kolumbijce měl přes internet naverbovat Kubánec Oemis Romagoza Durruthy, který žije v Rusku a vystupuje pod přezdívkou Dios.
Durruthy podle zjištění investigace nejméně sedm let žije v Rusku. V Petrozavodsku se živil jako učitel latinskoamerických tanců. Podle zjištění novinářů však současně pracoval pro ruské tajné služby. Stejný Kubánec měl podle investigace rekrutovat pro sabotážní operace v Evropě více lidí.
Během čtyř měsíců roku 2024 měl podle zjištění zadávat útoky v Polsku, České republice, Rumunsku a Litvě. Jeho rekruti měli zapalovat dva obchody se stavebninami v Polsku, autobusovou garáž v Česku, recyklační zařízení v Rumunsku a také vojenské vybavení určené pro Ukrajinu, které vyráběla litevská společnost.
Litevští státní zástupci jako jediní podle investigace tuto sérii žhářských útoků veřejně připsali ruské vojenské rozvědce GRU. Oemis Romagoza Durruthy byl rovněž zařazen na mezinárodní seznam hledaných osob.
Český případ pražských autobusů tak získává zcela jiný význam než v době, kdy byl znám pouze jako izolovaný žhářský útok. Podle nových zjištění byl pachatel součástí širšího systému náboru lidí pro sabotáže, jehož organizátor působil z Ruska.
A co útok v Pardubicích?
Pražský případ je zároveň potřeba odlišit od žhářského útoku na zbrojovku v Pardubicích. Tam jsou sice zadrženi podezřelí, ale dosud nebyl spolehlivě objasněn motiv a především to, kdo byl organizátorem velké sabotážní akce.
To je důležité právě proto, že dánská PET nyní popisuje nový posun. Ruské operace mají podle ní stále více mířit na cíle, které mají přímý dopad na podporu Ukrajiny a na výrobu zbraní.
A právě tady přichází na řadu otázky ohledně útoku v Pardubicích.
Shořela zbrojovka vyrábějící pro Ukrajinu
V noci na 20. března vypukl požár ve skladovací hale společnosti LPP Holding v Pardubicích. Firma působí ve zbrojním průmyslu a vyrábí vojenskou techniku včetně bezpilotních systémů.
Policie případ začala vyšetřovat jako úmyslné zapálení a jako podezření na teroristický útok. Soud následně rozhodoval o vazbě obviněných a případ postupně nabýval výrazného bezpečnostního rozměru.
LPP Holding má navíc přímou vazbu na podporu Ukrajiny. Firma měla vyrábět techniku pro Ukrajinu, která mířila do válkou zmítané Ukrajiny.
A právě proto je pardubický případ v kontextu nového dánského varování mimořádně zajímavý. V Kodani nyní zpravodajci tvrdí, že ruské operace se mají stále více zaměřovat právě na podniky, jejichž výroba má přímou souvislost s ukrajinskou frontou.
Kdo stál za Pardubicemi, zatím není jasné
Tady ale končí potvrzená paralela a začíná řada otázek. U Pardubic se o možné ruské stopě spekuluje od začátku, ale není stoprocentně potvrzeno, že za útokem stálo Rusko. Vyšetřování pracuje s více možnostmi a z dostupných údajů nelze určit, kdo byl skutečným objednavatelem, nebo kdo stál za inspirací k útoku.
K útoku se přihlásila skupina The Earthquake Faction, která jej prezentovala jako protest proti výrobě zbraní pro Izrael. Policie ovšem případ vyšetřuje jako teroristickou trestnou činnost a postupně zadržela více podezřelých.
Vyšetřovatelé pracují se čtyřmi verzemi události. Jednou z otázek proto zůstává také to, zda za útokem nestál jiný aktér a zda deklarovaná motivace nebyla pouze zástěrkou.
Nizozemsko ukazuje další podobu sabotáže
Podobné incidenty se letos objevily i v dalších evropských zemích. V září neznámí pachatelé narušili železniční provoz v Nizozemsku. Na přibližně dvaceti místech umístili k trati trubky, které následně vyvolávaly v zabezpečovacím systému signály o obsazenosti některých úseků. Vlaky proto nemohly bezpečně pokračovat a provoz se výrazně narušil.
Nizozemský provozovatel železniční infrastruktury ProRail uvedl, že šlo o úmyslné narušení provozu způsobené lidskou činností.
Ani tento případ ale podle dodaných materiálů nemá potvrzeného ruského pachatele, byť je podezření silné.
Dánové varovali před eskalací už v září
Aktuální tvrzení PET zapadá do širšího dánského varování. V září vojenská zpravodajská služba DDIS uvedla, že Rusko může v následujících měsících zintenzivnit hybridní aktivity proti západním zemím.
Podle DDIS je Moskva vzhledem ke zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě stále ochotnější podstupovat rizika. Možné útoky mohou podle jejího hodnocení zahrnovat ničivé kybernetické operace proti kritické infrastruktuře i sabotáž s významným rizikem obětí.
Dánská vojenská rozvědka tehdy upozornila také na pokus o dronový útok na německé letiště Lipsko/Halle, který německé úřady připsaly Rusku.
Dnes k tomu přibývá konkrétnější tvrzení PET: Rusko podle ní už přechází od plánování k provádění operací proti cílům spojeným s vojenskou podporou Ukrajiny.
Kreml obvinění odmítá
Dánské tvrzení má zároveň druhou stranu. Ruské velvyslanectví v Kodani obvinění ze sabotážních operací odmítlo.
PET přesto tvrdí, že Moskva si nad operacemi zachovává politickou kontrolu a současně roste odvaha lidí, kteří je provádějí. Nábor přes internet má podle dánské služby umožňovat využívání lidí, kteří hledají rychlý výdělek a nemusí znát celý rozsah operace.
Česká zkušenost z Prahy přitom ukazuje, že podobný mechanismus může fungovat i ve střední Evropě. A případ z Pardubic zase připomíná, proč je otázka ochrany zbrojních podniků stále naléhavější. Tenkrát se totiž stal terčem podnik, jehož výroba měla přímou vazbu na podporu Ukrajiny.
