Česká republika už má na účtu první peníze z evropského obranného nástroje SAFE. Z celkové částky zhruba 2 miliard eur dorazilo prvních 309 milionů eur, tedy asi 7,6 miliardy korun. Kam zamíří? Velká část českého plánu souvisí s dálnicí D11.
Projekt má umožnit její vojenské využití a podle ministerstva obrany přispět k odolnosti Česka i Severoatlantické aliance. Z evropské půjčky ale Česko nezaplatí jen dálnici. Ve hře jsou také tanky Leopard 2A8 a vozy Tatra T-815. Otvírá se i možnost pokračování financování dalších projektů.
První peníze ze SAFE už dorazily
Česká republika v úterý obdržela první platbu z unijního obranného nástroje SAFE (Security Action for Europe). Evropská komise oznámila, že jde o 309 milionů eur, což podle uvedeného přepočtu představuje přibližně 7,6 miliardy korun. Částka odpovídá 15 procentům z celkově přidělených zhruba dvou miliard eur, tedy asi 49 miliardám korun.
Ministerstvo obrany nyní první splátku využije na výdaje spojené s projektem vojenského využití dálnice D11. Mluvčí resortu Johana Starková uvedla, že tyto prostředky pokryjí výdaje spojené s projektem, který je součástí českého zapojení do mechanismu SAFE a podle ministerstva přispívá k posilování odolnosti, a tím i obrany České republiky a NATO.
Právě D11 tak získává v českém využití evropské obranné půjčky mimořádně výrazné místo. Současný kabinet totiž změnil rozložení peněz mezi projekty, přestože samotné tři hlavní projekty zůstaly stejné.
D11 má spolknout zhruba 23 miliard korun
Český plán počítá s tím, že na projekt související s dálnicí D11 půjde přibližně 23 miliard korun. Dalších zhruba 20 miliard korun má směřovat na tanky Leopard 2A8 a zbývající částka na nákup vozidel Tatra T-815.
Rozložení peněz se přitom změnilo oproti původnímu nastavení. Využití půjčky doporučil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS) a právě jeho vláda vybírala projekty, na které mají prostředky směřovat. Tři projekty zůstaly zachovány, současná vláda ale peníze mezi nimi přeskupila.
Co přesně znamená vojenské využití dálnice
Projekt D11 je v českém plánu SAFE veden jako projekt vojenského využití dálnice. Podklady přitom neříkají, že by šlo výhradně o výstavbu komunikace pro běžnou dopravu nebo naopak o samostatnou vojenskou silnici. Podstatou je možnost využití dálnice pro potřeby obrany.
Ministerstvo obrany projekt spojuje s odolností České republiky a NATO. Mluvčí resortu Johana Starková k tomu uvedla: „Tyto prostředky budou využity na pokrytí výdajů spojených s projektem D11, který je součástí českého zapojení do mechanismu SAFE a přispívá k posilování odolnosti, a tím i obrany ČR a Severoatlantické aliance (NATO).“
V ze zkratce: dálnice D11 by měla posloužit jako významný dopravní kanál při rychlém přesunu vojsk NATO směrem na východ, a to včetně těžké techniky.
Půjčka může dosáhnout až 150 miliard eur
SAFE vytvořila Evropská unie jako úvěrový nástroj až do výše 150 miliard eur, což odpovídá zhruba 3,7 bilionu korun. Členské státy z něj mohou čerpat prostředky na obranné investice a společné nákupy.
Do programu se podle poskytnutých údajů zapojilo 19 zemí EU, mezi nimi je i Česká republika. Ze sousedních států se připojily například Polsko a Slovensko.
ČR přitom není jedinou zemí, která už první peníze dostala. Spolu s ní obdržela první platbu také Belgie. Ta získala 1,2 miliardy eur, což představuje 15 procent z její celkové alokace ve výši 8,3 miliardy eur.
Evropská komise v souvislosti s oběma platbami uvedla, že současná geopolitická realita vyžaduje okamžitá a rozhodná opatření, mezi která patří právě nástroj SAFE. Podle Komise má předfinancování Belgii a Česku umožnit urychlit prioritní investice do obrany, posílit odolnost a modernizovat vojenské kapacity v souladu se společnými evropskými cíli.
První státy už dostaly miliardy eur
Po platbách České republice a Belgii přidělila Evropská komise jedenácti členským státům na předfinancování téměř 13,5 miliardy eur, tedy přibližně 330,3 miliardy korun.
Důležitý je přitom charakter celého mechanismu. SAFE není dotační program, z něhož by členské státy získaly peníze bez povinnosti jejich vrácení. Jde o úvěrový nástroj a všechny úvěry SAFE budou splácet členské státy, které z něj čerpají.
Česká republika tedy první část své přidělené částky obdržela už nyní, zatímco další peníze mají následovat podle nastaveného mechanismu. Celková česká alokace činí zmíněné zhruba dvě miliardy eur.
Česko už uvažuje o druhém kole
První česká půjčka přitom nemusí být poslední možností, jak z evropského mechanismu získat další prostředky. Ministerstvo obrany analyzuje možnost zapojení České republiky do druhého kola SAFE.
Čtěte více: Česko zvažuje účast v druhém kole SAFE: Ve hře jsou další miliardy na obranu
Evropská komise v září oznámila, že by v dalším kole mohlo být k dispozici přibližně 20 miliard eur, tedy asi 489 miliard korun, které některé státy nevyužijí ze svých původně přidělených částek.
České ministerstvo obrany ale zatím další účast nepotvrdilo. Rozhodnutí má záviset na konkrétních podmínkách a harmonogramu dalšího kola, které Evropská komise dosud nespecifikovala. Komise má případné další kolo vyhlásit do konce letošního roku.
Nejde přitom jen o českou otázku. Uvolněné peníze souvisejí také s tím, že některé další země nakonec plánují čerpat méně, než kolik jim bylo původně rezervováno.
Maďarsko i Itálie chtějí méně, než plánovaly
Jedním z příkladů je Maďarsko. O úvěr ve výši 16,2 miliardy eur požádala ještě vláda premiéra Viktora Orbána. Současný kabinet pod vedením Pétera Magyara už podle dodaných informací uvedl, že předloží návrh nový.
Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier uvedl, že od maďarských úřadů obdrželi informaci, podle níž nakonec využijí 5,4 miliardy eur. Rozdíl proti původně požadované částce tak představuje významnou sumu, která může zůstat v rámci mechanismu k dispozici.
Podobná situace nastala v Itálii. Ta měla původně rezervováno 14,9 miliardy eur, nebylo však jasné, zda využije celou částku. Nyní podle mluvčího Komise chtějí Italové čerpat pouze 8 miliard eur.
Právě tyto změny vytvářejí prostor pro další kolo SAFE. Nejde tedy o nové peníze přidané nad rámec celého mechanismu, ale o část původně vyčleněného úvěrového rámce, kterou některé země nevyužijí.
O české půjčce se rozhodovalo za předchozí vlády
Česká žádost o evropské peníze vznikala ještě za předchozí vlády Petra Fialy. Ta využití půjčky doporučila a vybírala projekty, které měly z evropského úvěru získat prostředky.
Současný kabinet Andreje Babiše následně českou žádost na začátku roku upravoval. Babiš zároveň předchozí vládě vytýkal, že požádala o nízkou částku.
Přestože se trojice hlavních projektů nezměnila, upravilo se pouze rozložení peněz mezi nimi. Výsledkem je současná podoba českého plánu, v němž největší podíl připadá na D11, přibližně 20 miliard korun na Leopardy 2A8 a zbytek na Tatry T-815.
Český plán následně prošel evropským schvalováním. V březnu jej posoudila a schválila Evropská komise a o měsíc později také Rada EU. Nyní už Česká republika dostala první část přidělených peněz.
