Rumunsko udělalo velký krok k obměně své vojenské vrtulníkové flotily. Za evropské peníze SAFE si objednalo dvanáct strojů Airbus H225M, které mají postupně nahradit letité Pumy. Stejný evropský program využilo už i Česko. Praha nyní řeší, jestli si otevře cestu také k dalším penězům v chystaném druhém kole.

Rumunská vláda podepsala tento týden smlouvu na dodávku 12 víceúčelových vojenských vrtulníků Airbus H225M. Dohoda vznikla prostřednictvím francouzského Generálního ředitelství pro vyzbrojování (DGA) a financování proběhne v rámci evropského nástroje Security Action for Europe, tedy SAFE.

Jako nejvýkonnější člen vojenské rodiny Super Puma/Cougar společnosti Airbus má H225M hmotnost 11 tun. Podle výrobce prokázal spolehlivost a univerzálnost v těch nejnáročnějších bojových podmínkách. V bojovém nasazení se osvědčuje od roku 2007 a dosud nasbíral více než 300 000 letových hodin v osmi operačních prostorech. Šlo mimo jiné o akce v Libanonu, Afghánistánu, Čadu, na Pobřeží slonoviny, ve Středoafrické republice a v Somálsku, Mali a při operacích NATO v Libyi.

V prostředí s vysokou mírou ohrožení přitom podle Airbusu dosahuje dostupnosti pro plnění misí přes 95 procent. Tyto údaje podle výrobce dokládají schopnost H225M dlouhodobě operovat v náročných podmínkách a plnit rozmanité úkoly v bojových i krizových oblastech.

armádní vrtulník
Vojenský vrtulník Airbus H225 podle výrobce prokázal spolehlivost a univerzálnost v těch nejnáročnějších bojových podmínkách. Ilustrační foto: Airbus

Právě evropské financování dává rumunské zakázce širší význam. SAFE má členským státům pomáhat urychlit obranné investice, řešit kritické nedostatky ve vojenských schopnostech a současně podporovat evropský obranný průmysl. Bukurešť nyní tento mechanismus využije pro konkrétní vojenskou schopnost: postupnou náhradu vrtulníků IAR-330 Puma.

Program půjček SAFE už jednou využila také Praha a nyní analyzuje možnost druhého čerpání.

Puma postupně ustoupí novému H225M

Rumunské letectvo v současnosti provozuje IAR-330 Puma, tedy místně vyráběnou verzi vrtulníku Puma vzniklou v licenci společnosti Aerospatiale. Dvanáct nových H225M má zahájit její postupnou náhradu.

Nejde přitom pouze o dopravu vojáků. Podle rumunského ministerstva obrany budou nové stroje určeny také k působení proti pozemním cílům, útoku, průzkumu, sledování a taktické ochraně. Počítá se rovněž se specializovanými výsadkovými operacemi ve dne i v noci.

Rumunsko už dříve objednalo také dva vrtulníky H215M v námořní konfiguraci. Nový kontrakt s dvanácti H225M však představuje výrazně větší krok v obměně vojenské vrtulníkové flotily.

vrtulník Puma
Rumunské letectvo v současnosti provozuje IAR-330 Puma, tedy místně vyráběnou verzi vrtulníku Puma v licenci společnosti Aerospatiale. Ilustrační foto: NARA

Airbus získá dalšího uživatele H225M

Rumunsko se zároveň zařadí mezi země, které už vojenskou verzi H225M používají. Airbus uvádí, že po celém světě létá více než 350 vrtulníků H225 a H225M a jejich celkový nálet přesáhl jeden milion letových hodin.

Před rumunskou objednávkou provozovalo vojenskou variantu H225M dvanáct zákazníků. Patří mezi ně Brazílie, Francie, Maďarsko, Indonésie, Irák, Kuvajt, Malajsie, Mexiko, Maroko, Nizozemsko, Singapur a Thajsko. Airbus zároveň uvádí, že H225M prokázal spolehlivost a odolnost v bojových podmínkách a krizových oblastech po celém světě.

Generální ředitel Airbus Helicopters Matthieu Louvot zdůraznil, že rumunský výběr podle něj neposílí pouze vojenské schopnosti země. Pomoci má také rumunskému leteckému průmyslu.

„Jsme poctěni, že si Rumunsko vybralo H225M k posílení svých obranných schopností. Tento výběr také posílí průmyslové schopnosti Rumunska prostřednictvím našeho dlouhodobého partnerství s IAR, jediným rumunským výrobcem vrtulníků,“ uvedl Louvot. H225M následně označil za „klíčový prvek evropské obrany“.

Část práce zůstane v Rumunsku

Průmyslová spolupráce není v rumunském případě pouze doplňkem k samotnému nákupu. IAR Brașov má podle rumunského ministerstva obrany představovat přibližně 15 procent celého společného programu H225M.

Airbus je přitom v Rumunsku přítomen už více než dvě desetiletí. Skupina zde působí prostřednictvím tří svých oblastí. Airbus Helicopters provozuje zákaznické centrum, které poskytuje podporu a služby rumunským flotilám Airbusu a zároveň pracuje pro exportní zákazníky. Airbus Defence and Space zajišťuje bezpečné komunikační a systémově-inženýrské služby. Komerční část Airbusu v Rumunsku vyrábí strategické součásti pro civilní letadla.

Spolupráce Airbusu s IAR v oblasti vrtulníků má ještě delší historii. Průmyslová dohoda byla původně zaměřena na H215M. V roce 2025 ji obě společnosti upravily tak, aby zahrnovala také H225M.

Rumunská zakázka proto navazuje na už existující průmyslové vazby. Nové vrtulníky zároveň dostávají jasný úkol: začít nahrazovat současné Pumy.

armádní vrtulník
Jako nejvýkonnější člen vojenské rodiny Super Puma/Cougar společnosti Airbus má H225M hmotnost 11 tun. Foto: Airbus

Stejný SAFE už použilo i Česko

Tady se rumunský příběh přímo dotýká České republiky. Bukurešť financuje aktuální kontrakt prostřednictvím SAFE, tedy stejného evropského nástroje, který už využila Praha.

Česko v prvním kole získala úvěr SAFE ve výši 2,06 miliardy eur, přibližně 50 miliard korun. Peníze mají podle českého plánu směřovat do několika oblastí obranných a souvisejících investic.

Největší část představuje přibližně 23 miliard korun na dostavbu dálnice D11. Dalších zhruba 20 miliard korun připadá na pořízení tanků Leopard 2A8. Zbytek má pokrýt nákup vozidel Tatra.

Praha už hledí k druhému kolu

České využití SAFE přitom nemusí skončit prvním balíkem. Ministerstvo obrany analyzuje možnost zapojení ČR do druhého kola. Podle informací Ekonomického deníku z minulého týdne by v další fázi mohlo být k dispozici přibližně 20 miliard eur, tedy asi 485 miliard korun. V době zveřejnění těchto informací ale ještě nebyly známé konkrétní podmínky ani harmonogram druhého kola.

To je podstatné i pro další české projekty. Praha zatím nemá schválený konkrétní seznam toho, co by z případného druhého čerpání financovala. Možnost dalšího zapojení pouze vyhodnocuje společně s dalšími resorty.

Evropská komise má druhé kolo vyhlásit do konce roku 2026. Teprve jeho konkrétní parametry umožní přesněji určit, jaké projekty by do něj mohly zapadat.