Ruský strategický bombardér Tu-95MS havaroval 29. září na Dálném východě. Zemřelo osm vojáků. Mezi nimi byli také tři důstojníci, které ukrajinské zdroje spojují s raketovými útoky proti Ukrajině. Jeden velel letce bombardérů, druhý létal bojové mise, třetí připravoval posádky na bojové úkoly.
Jejich jména odhalila fotografie mrtvé posádky. Další informace pak ukázaly, jaké funkce v ruském strategickém letectvu zastávali. Právě tady se objevuje také projekt nazvaný „Kniha katů“.
Tu-95MS havaroval v Amurské oblasti
Bombardér se zřítil v Amurské oblasti poblíž vesnice Krasnojarskoje. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že letoun prováděl výcvikový let. Stroj podle něj dopadl v neobydlené oblasti.
První informace z Ruska hovořily o šesti mrtvých členech posádky. Později však Michail Piven, šéf Mazanovského okresu Amurské oblasti, zveřejnil fotografii osmi vojáků, kteří při havárii zemřeli. Mezi nimi byli podplukovník Fjodor Pavljučov, major Andrej Gerasimov a major Andrej Lobanov.
Všichni tři působili u jednotek strategického letectva. Jejich kariéry se podle ukrajinských výzkumníků spojovaly také s operacemi proti Ukrajině. U data havárie ale zůstává rozpor. Jedna část textu uvádí 1. říjen 2026, jiná 29. září 2026. Z poskytnutých údajů nelze rozhodnout, které datum je správné.
Tři důstojníci spojovaní s raketovými útoky
Ukrajinský vojenský blogger Anatolij Štefan, známý jako „Štirlitz“, tvrdí, že nejméně tři z osmi mrtvých byli přímo zapojeni do raketových útoků na ukrajinská města. Měli zajišťovat metodickou podporu útoků. Zároveň měli vydávat rozkazy k odpalu střel a podílet se na jejich provádění.
Štefan však neuvedl jejich jména. Jeho tvrzení proto nelze nezávisle ověřit. Další informace přesto identifikují tři důstojníky, jejichž kariéry se pojí s ruským strategickým letectvem.
Pavljučov připravoval posádky na bojové úkoly. Gerasimov velel letce Tu-95MS a účastnil se bojových letů. Lobanov zase podle 24 Kanalu velel bombardéru při misi, během níž posádka odpálila šest střel proti ukrajinské kritické infrastruktuře.
Pavljučov připravoval posádky bombardérů
Podplukovník Fjodor Pavljučov působil jako zástupce velitele 182. těžkého bombardovacího leteckého pluku pro letecký výcvik. Předtím velel letce Tu-95MS stejného pluku. Tuto funkci zastával od srpna 2021 do dubna 2024.
Jeho práce souvisela s přípravou leteckých posádek na bojové úkoly. Ukrajinští výzkumníci ho proto spojují s organizací a prováděním raketových úderů proti Ukrajině. Už v roce 2022 ho ukrajinská rozvědka zařadila na seznam ruských pilotů.
Podle jejích údajů se tito piloti připravovali k útokům na Ukrajinu z území Běloruska. Pavljučov tak zastával významnou funkci v jednotce, která provozovala strategické bombardéry Tu-95MS.
Jeho 182. pluk patří do 326. těžké bombardovací letecké divize. Pluk měl podle uvedených údajů přibližně 16 letounů Tu-95MS.
Gerasimov létal bojové mise
Dalším identifikovaným důstojníkem byl major Andrej Gerasimov. Velel letce Tu-95MS u 121. těžkého bombardovacího leteckého pluku 22. těžké bombardovací letecké divize.
Předtím působil jako zástupce velitele letky. Tuto funkci zastával od června 2022 do října 2024. Gerasimov se podle projektu „Kniha katů“ osobně účastnil bojových letů.
Ukrajinští výzkumníci ho také spojují s možnou organizací a prováděním odpalů střel s plochou dráhou letu. Tyto útoky mířily mimo jiné na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Konkrétní roli Gerasimova při jejich organizaci ale dostupné informace nepotvrzují jako nezávisle ověřený fakt.
- pluk je spojen se základnou Engels-2 v Saratovské oblasti. Jde o jedno z klíčových letišť ruského strategického letectva. Právě tam se odehrál také útok na ruský Tu-95MS.
28. srpna tam dlouhodobé drony ukrajinského Centra speciálních operací „A“ zasáhly jeden z ruských bombardérů.
Lovanov měl při letu odpálit šest střel
Třetím identifikovaným důstojníkem byl major Andrej Lovanov. Působil jako zástupce velitele letky Tu-95MS u vojenského útvaru 75715.
Jeho jméno se spojuje s konkrétní bojovou misí. Podle 24 Kanalu provedl Lobanov 29. května 2023 bojový let jako velitel Tu-95MS. Jeho posádka během něj postupně odpálila šest leteckých střel.
Cílem byly objekty kritické infrastruktury na Ukrajině. Jde tak o konkrétní popis bojového nasazení jednoho z důstojníků, kteří zemřeli při havárii bombardéru.
U Pavljučova a Gerasimova je spojení s útoky popsáno jinak. Vychází z jejich funkcí, předchozího působení a zjištění ukrajinských výzkumníků.
Co ukázala „Kniha katů“
Projekt „Kniha katů“ spojuje jména ruských vojáků s jejich funkcemi a jednotkami. U Pavljučova popisuje jeho velení letce a pozdější práci zástupce velitele pro letecký výcvik.
U Gerasimova zaznamenává velení letce. Zachycuje také jeho předchozí působení ve funkci zástupce velitele. U Lovanova přináší informace o jeho funkci u letky Tu-95MS a o bojovém letu z května 2023.
Důležitou roli sehrála také fotografie osmi mrtvých. Zveřejnil ji Michail Piven. OSINT výzkumník Duke BG uvedl, že lidé na fotografii jsou uspořádáni podle svých pozic v posádce. Poslední dva měli být cestující. Fotografie tak umožnila spojit oběti havárie s konkrétními funkcemi v ruském strategickém letectvu.
Rusko přesouvá bombardéry mezi základnami
Havárie přišla v době vysokého vytížení ruské flotily strategických bombardérů. Po ukrajinských útocích na letiště strategického letectva začalo Rusko přesouvat Tu-95MS mezi základnou Engels-2 a letištěm Ukrainka v Amurské oblasti.
Na Engelsu mohou letouny procházet přípravou před bojovými lety. Mohou tam také dostat střely Ch-101. Ukrainka má jinou úlohu. Vzdálená základna slouží mimo jiné k rozptýlení strategického letectva.
Rusko tím snižuje jeho zranitelnost vůči ukrajinským útokům. Cena za takové přesuny je ale vysoká. Bombardéry musí létat mezi evropskou částí Ruska a Dálným východem.
Celková délka jednoho bojového letu může přesáhnout 12 tisíc kilometrů. Let může trvat téměř 24 hodin. Takový provoz zatěžuje letouny, posádky i technický personál.
Staré bombardéry dostávají vysokou zátěž
Mnohé ruské Tu-95MS pocházejí ještě ze sovětské éry. Intenzivní provoz proto zvyšuje jejich opotřebení. Současně roste zátěž posádek a pracovníků údržby.
Bombardéry musí zvládat dlouhé přesuny mezi vzdálenými základnami. Poté mohou absolvovat bojové mise proti Ukrajině. Ruské strategické letectvo tak využívá starší stroje při velmi náročném provozu.
