Vyděsili se po havárii v Černobylu a na čtyři desetiletí si zakázali stavět a provozovat jaderné elektrárny. Jenže teď Itálie za vlády pravicové premiérky Giorgie Meloniové otáčí kormidlem. Tamní senát schválil odstranění bariéry a otevřel tím cestu rozvoji jaderné energetiky. Poslanecká sněmovna stejně rozhodla již v červnu.
Itálie si od budování jaderných elektráren slibuje snížení vysoké závislosti na plynových elektrárnách, které stále vyrábějí skoro 50 procent elektřiny v zemi. Výsledkem jsou vysoké ceny elektřiny, které v Itálii patří k nejvyšším v Evropě. Vlastní výroba navíc nepokrývá spotřebu; země tak musí dovážet elektřinu, a to hlavně z „jaderné“ Francie.
Pomalým tempem vpřed
„Mezinárodní situace se v posledních letech zásadně změnila. Nestabilita energetických trhů, geopolitické napětí, nutnost snížit závislost na fosilních palivech a stále ambicióznější cíle v oblasti dekarbonizace zdůraznily potřebu, aby vláda současně zajistila environmentální udržitelnost, energetickou bezpečnost i cenovou dostupnost pro domácnosti a podniky,“ komentoval hlasování ministr životního prostředí a energetiky Gilberto Pichetto Fratin.
Premiérka Giorgia Meloniová hovořila o návratu k jaderné energetice již po nástupu do funkce před čtyřmi lety. Jenže zákon, který vládě udílí pravomoc rozhodovat o rozvoji jaderné energetiky, schválil její kabinet až v říjnu loňského roku. Součástí tohoto mandátu je vypracování národního programu pro jadernou energetiku, zřízení nezávislého úřadu pro jadernou bezpečnost i posílení vědeckých a průmyslových kapacit.
Ve hře jsou Nuward a newcleo
Jak upozornil zpravodajský web World Nuclear News, první zájemci již chystají projekty na italském území. V první fázi se počítá hlavně s menšími modulárními reaktory. Francouzská společnost Nuward ze skupiny EDF navázala spolupráci s italskou energetickou společností Edison a průmyslovými podniky Ansaldo a Maire. Zmíněné sdružení optimisticky hovoří o uvedení prvního reaktoru v Itálii do provozu v roce 2035.
Projekty v Itálii chystá také společnost newcleo, která chce prorazit s rychlým reaktorem chlazeným olovem. V loňském roce společnost podepsala memorandum o porozumění s italským svazem výrobců cementu Federbeton. Zajímavostí může být, že newcleo navázalo spolupráci i se slovenskou státem vlastněnou společností JAVYS. Jejich společnou vizí je postavit čtyři 200megawattové reaktory poblíž stávající jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice.
Zděšení z Černobylu a Fukušimy
Výstavbu prvního civilního reaktoru – britského typu Magnox – Italové odstartovali již v roce 1958. Během 60. let spustili do provozu tři relativně malé reaktory o výkonu 150 až 260 megawattů. Jediný modernější reaktor o výkonu 860 MW spustil energetický koncern Enel do provozu v roce 1978. V roce 1982 pak Enel začal stavět další elektrárnu se dvěma 982megawattovými bloky, jenže ta zůstala navždy nedokončená. Investovaných 5 miliard dolarů bylo utraceno zbytečně.
Obrat nastal po havárii v Černobylu na jaře 1986, který zesílil protijaderné nálady v zemi. Italslá vláda se po negativním výsledku referenda z listopadu 1987 rozhodla s jadernou energetikou skoncovat. Všechny čtyři fungující jaderné bloky byly postupně do roku 1990 odstaveny. Slibně rozjetá debata o návratu k jádru po roce 2008 rychle utichla po havárii v japonské Fukušimě z března 2011.
