V reakci na ekonomické tlaky ze strany globálních mocností navrhl kanadský premiér Mark Carney Evropské unii vznik unikátního strategického spojenectví. Během proslovu před evropskými zákonodárci vyzdvihl nutnost společného vstupu do klíčových odvětví, od umělé inteligence a energetiky až po zapojení do vědeckých fondů a vojenských aliancí na evropském kontinentu.
Evropští zákonodárci přivítali Marka Carneyho v jednacím sále Evropského parlamentu bouřlivým potleskem. Po příjezdu kanadský premiér podával ruce desítkám lidí najednou a ochotně pózoval pro pořizování selfie fotografií. Někteří poslanci si pro tuto příležitost dokonce oblékli kanadské hokejové dresy s motivem javorového listu.
Důraz na symboliku
Poté přišla na řadu samotná jednání, byť byla silně podbarvená symbolikou. Carney zahájil svůj projev úvahou o sdílených hodnotách. Jako symbol ideálů, které je třeba aktivně bránit, využil příběh Goethova dubu v koncentračním táboře Buchenwald. Citoval Goethova Fausta: „Svobodu v životě si člověk musí zasloužit každý den.“ Zdůraznil, že demokratické hodnoty nejsou nikdy trvale zajištěny.
Tuto myšlenku Carney propojil s příběhem kanadského poručíka z první světové války. Ten v roce 1917 přivezl domů do Ontaria žaludy z oblasti bitvy o hřeben Vimy v severní Francii. O století později rostou ve Francii rouby z těchto stromů. Carney tento příběh nabídl jako metaforu vztahu mezi Kanadou a EU. Jde o hodnoty a konkrétní lidi, kteří po celé generace putují přes Atlantik tam a zpět.
Jak čelit prudké bouři
Následně se zaměřil na současnost. Mezinárodní řád podle něj čelí bouřlivým otřesům. Patří k tomu klimatická změna, eroze demokratických norem, zneužívání mezinárodního obchodu jako zbraně pro ekonomický nátlak, oslabené multilaterální instituce a technologické platformy, které se snaží určovat vlastní pravidla a „krást dětství našim dětem“. Žádná země nedokáže této situaci čelit sama.
Les podle něj přežije i pád jednotlivého stromu, protože jeho kořeny jsou vzájemně propletené. „Prohlubme tedy tyto kořeny, rozšiřme koruny stromů a vypěstujme transatlantický les, v jehož stínu budou moci naši občané každý den vzkvétat jako svobodní lidé na svobodné půdě,“ prohlásil kanadský premiér.
Pevná vazba mezi Kanadou a Evropou
Jádrem jeho projevu byl návrh hlubokého a strategického spojenectví mezi Kanadou a Unií. Uvítal návrh předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem EU.
Nastínil konkrétní oblasti spolupráce: kritické suroviny, obranu, umělou inteligenci, energetickou bezpečnost, vesmír, platební styk a digitální obchod.
Budování odolnosti
Carney navrhl, aby se Kanada zapojila do unijních programů pro výměnu studentů Erasmus+ a pro podporu vědy Horizont. Zdůraznil, že nejde o vytváření konkurenčního mocenského bloku, nýbrž o budování odolnosti, která zajistí, že žádný vnější aktér nebude moci „narušit naši suverenitu, ohrozit naši územní celistvost či podkopat naše svobody“.
Kanada také podala oficiální žádost o členství ve vojenském uskupení Společné expediční síly (JEF). Organizaci řídí Velká Británie a patří do ní někteří evropští členové NATO. Úřad kanadského premiéra Marka Carneyho to oznámil po jeho jednání s britským ministerským předsedou Andym Burnhamem.
Mezi současné členy JEF patří kromě Británie také Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.
