Voda v Česku i přes poslední deštivé dny stále chybí. Země se nadále potýká se suchem, které se odráží zejména v nízkém stavu podzemních vod, ale i řek a potoků. Dopady letošního extrémního sucha zmírňovaly i větší odtoky z přehrad. Letos šlo podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) o 500 milionů kubíků vody.
Významnou roli při zmírňování dopadů sucha podle ministra plní vodní nádrže a vodohospodářská infrastruktura. „Pražané sedící na náplavce nikdy nepoznali, že máme obrovské hydrologické sucho,“ poznamenal Šebestyán.
S pitnou vodou problémy nejsou
Jako úspěch Česka označil Šebestyán to, že je 94 procent obyvatel napojeno na vodovody a celá síť je provázaná. Vodu se tak podle ministra daří „přesouvat“. „Samozřejmě to neplatí u některých obcí, které jsou závislé na podzemních vrtech,“ dodal.
I přes současné hydrologické sucho podle Šebestyána aktuálně nejsou problémy s pitnou vodou. „Zásobování obyvatel pitnou vodou a další významné odběry nejsou v současné době ohroženy,“ uvedl v úterý před poslanci sněmovního zemědělského výboru.
V současnosti se země řídí Koncepcí ochrany před následky sucha pro území České republiky, jejíž aktualizace by měla platit do roku 2027.
Na vodárenskou infrastrukturu, zajištění vodních zdrojů a modernizaci vodohospodářských systémů nebo opatření na zadržování vody v krajině byly vyčleněny podle ministra v letošním roce 3 miliardy korun. V příštím roce by to mělo být ještě víc. „Máme připraveny prostředky ve výši 3,5 až 4 miliardy podle toho, jak to dokážeme na příští rok čerpat,“ sdělil. V roce 2028 by mělo jít o 4,2 miliardy korun.
Zákon kvůli nádržím
Česko a další evropské země se letos potýkají s extrémním suchem. V létě řada evropských řek klesla na kritickou úroveň. Vláda Andreje Babiše (ANO) v srpnu obnovila činnost Národní koalice proti suchu. Do jejího čela se postavil premiér sám a oznámil, že chce zapojit i světově uznávané vědecké kapacity.
Kabinet také zároveň oznámil, že na podzim projedná speciální zákon, který má zkrátit schvalovací procesy pro výstavbu 20 strategických vodních nádrží.
„Očekáváme, že vodárenské nádrže do 30 až 40 let nebudou schopny zadržovat množství vody, které zadržují v současné době,“ poznamenal v úterý Šebestyán. Dodal, že jich je potřeba větší množství a na více místech. Významná pozornost se podle Šebestyána věnuje zadržování vody v krajině, a to prostřednictvím vodních nádrží, krajinotvorných opatření a pozemkových úprav.
Slapy převzaly funkci Orlíku
V září poprvé v historii existence vodního díla Slapy oznámilo Povodí Vltavy vylepšování průtoků řek díky této přehradě. Hladina Orlíku klesla až o 15 metrů pod běžnou úroveň a další upouštění vody už nebylo možné. Podle poslance Karla Turečka (ANO) je současné sucho varováním, že je potřeba současná opatření prohloubit.
Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala upozornil na jednání zemědělského výboru, že prožíváme nejhorší sucho v novodobé historii. Oproti předešlým obdobím se odlišuje nižším úhrnem srážek. „Je další prvek, který se nám do toho promítá a který ukazuje trend, který je a bude zcela jednoznačně negativní. Akorát nevíme, jak často,“ uvedl.
Situaci příliš podle něj nemění ani poslední deštivé dny, sice krátkodobě zvednou průtok, ale potom se stav vrací k minimu. Snížené hladiny se podle Kubaly promítají i do kvality vody. Problémy jsou i s jejím čištěním.
Čtěte také: Podzemní voda může zdražit. Ministr chce narovnat poplatky za odběr
Metoda rozsypaného čaje
Zadržení vody v krajině je podle Kubaly alfa a omega. Upozornil ale na to, že v Česku funguje na základě „metody rozsypaného čaje“. Efekt tak není takový, jako kdyby fungoval v propojených celcích.
Jako trend označil současné sucho i poslanec a stínový ministr zemědělství z ODS Petr Bendl. Stavby přehrad a zadržení vody v půdě nejsou věci, které by se měly stavět podle něj proti sobě. „Jakékoliv vodní dílo nám potrvá dlouhá léta, než ho vybudujeme. Co můžeme a měli bychom dělat hned, tak je právě zadržení vody v půdě,“ zdůraznil. Dodal, že bez toho, aby se voda v krajině zadržela, nebude ani voda v přehradách.
Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) apeloval na to, aby nedošlo k rozvolnění protierozních opatření. Velká vodní díla by podle něj také měla být zahrnutá do strategických staveb, aby měla zajištěnou kontinuitu financování.
Projekt Nové Heřminovy
Mezi plánované přehrady patří i Nové Heřminovy. K zahájení stavebních prací by mělo dojít v roce 2028. Uvedení do provozu stát plánuje v roce 2033. Předpokládané náklady jsou 4 miliardy korun.
Podle dřívějšího vyjádření Šebestyána zůstávají Nové Heřminovy jednou ze šesti nádrží, které „jsou v procesu“. Patří mezi ně i díla Skalička, Vlachovice na Zlínsku, Kryry na Lounsku a nádrže Senomaty a Šanov.
