Kryptoanalytickým a obchodním společnostem stačí získat licenci v zemi s nejmírnějšími pravidly, například na Maltě či Kypru, a mohou pak volně podnikat po celé Unii. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) proto spouští prověrku toho, jak firmy nakládají s majetkem zákazníků. Společně s velkými státy prosazuje přesun dohledových pravomocí na centrální evropskou úroveň.
Firmy, které obchodují s kryptoměnami, se naučily vybírat si v evropské sedmadvacítce ty země, které mají nejmírnější pravidla. Protože licence získaná v jednom členském státě může otevřít dveře na celý unijní trh. Z regulačně nejslabšího článku evropského bloku se tak stává vstupní brána pro všechny ostatní.
Dohled nad nimi ale stále vykonávají převážně národní orgány. S bouřlivým rozvojem sektoru, který se zaměřuje na kryptoměny, je tento nesoulad stále viditelnější. Proto Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) zahájil v červenci přezkum toho, jakým způsobem společnosti používající digitální měny řídí rizika spojená s držením aktiv svých zákazníků.
Jaká je reakce na problémy?
Analýza se zaměřuje na to, jak firmy zajišťují bezpečnost aktiv, kontrolují transakce a reagují v případě problémů. Jde o součást širší snahy o sjednocení dohledu nad tímto rychle rostoucím odvětvím, které funguje přeshraničně v rámci celé Evropy.
Roztříštěný model regulace kryptoměn vyvolává v řadě evropských zemí obavy. Poskytovatelé se často registrují v zemích s nejmírnějšími pravidly, zejména na Maltě nebo Kypru. Jakmile získají povolení v jedné zemi, mohou využít systém takzvané pasportizace a nabízet své služby v celém bloku.
Ačkoli nařízení EU o trzích s kryptoaktivy (MiCA), jehož postupné zavádění začalo v roce 2024, stanovilo pro toto odvětví společná pravidla, dohled nadále zůstává v rukou národních úřadů. Výsledkem je evropský trh, na němž roli „strážců“ (gatekeepers) nadále plní národní orgány.
Evropská centrální banka (ECB) ve své studii zveřejněné začátkem tohoto roku označila poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy za sektor vyžadující dohled na úrovni EU, jelikož jejich činnost má ze své podstaty přeshraniční charakter.
Vlády zůstávají rozdělené
Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko koordinují svá stanoviska a podporují posílení pravomocí ESMA. Požadují, aby se tento orgán stal „skutečným evropským dohledovým úřadem“.
Ne všechny země Unie ale celoevropskou regulaci podporují. Menší finanční centra, jako je Irsko a Lucembursko, se tradičně staví obezřetně k rozšiřování pravomocí na evropského regulátora finančních trhů ESMA.
Zkouška pro Unii úspor a investic
Neshody ohledně pravidel pro digitální aktiva mohou být zásadní zkouškou jedné z největších finančních ambicí Bruselu. Komise chce usnadnit tok obrovských objemů úspor Evropanů do investic v rámci celého bloku vytvořením Unie úspor a investic.
Evropská centrální banka argumentuje tím, že pro její dosažení je stejně důležitý i celoevropský dohled. „Roztříštěné kapitálové trhy a roztříštěný dohled představují daň za konkurenceschopnost, kterou si sami ukládáme,“ prohlásila v červenci prezidentka ECB Christine Lagardeová.
