V čem musí Evropa zabrat a kam se má v příštím roce posunout? Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu ráno přednese výroční projev o stavu Unie. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) chce, aby EU našla způsob, jak využít zhruba 200 miliard eur zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Danuše Nerudová (STAN) zase ve vyjádření pro Ekonomický deník varuje, že ve dvou největších evropských zemích mohou získat moc hnutí, která podle ní „chtějí konec Evropy“.
Jednou za rok dostává předsedkyně Evropské komise prostor říct nejen to, v jakém stavu podle ní Evropská unie je, ale hlavně co s ní chce dělat dál. Výroční projev o stavu Unie, známý pod zkratkou SOTEU, přednese Ursula von der Leyen ve středu 16. září před Evropským parlamentem ve Štrasburku.
Jde o jedno z klíčových politických vystoupení šéfky Komise. Před europoslanci představuje priority pro následující rok a konkrétní iniciativy, kterými je chce naplnit. Po projevu následuje debata s poslanci Evropského parlamentu.
Letošní SOTEU přichází v době, kdy Unie hledá cestu k vyšší konkurenceschopnosti, řeší vlastní obranyschopnost, další podporu Ukrajiny i své postavení v rychle se měnícím světě. Právě konkrétní kroky místo dalších obecných plánů očekávají také čeští europoslanci, které Ekonomický deník oslovil.
Nerudová: Důležité je tempo
K rychlejším reformám vyzývá také europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Podle ní je jejich tempo důležité i vzhledem k sílícím politickým proudům, které zpochybňují samotné evropské směřování.
„Čelíme ve dvou největších zemích v Evropě tomu, že by se tam podle průzkumů mohla dostat k moci hnutí, která chtějí konec Evropy. Taková je realita a já doufám, že předsedkyně přijde se silným programem prací na tento rok a že se zrychlí tempo reforem Evropy,“ uvedla Nerudová pro Ekonomický deník.
Od von der Leyen očekává konkrétní posun hned v několika oblastech. Zmínila rychlou implementaci návratového nařízení jako reakci na situaci v Ceutě, reformu systému emisních povolenek, podporu evropského obranného průmyslu i omezení byrokracie pro firmy.
„To jsou očekávání občanů. Věřím, že bude mluvit i o dostupnosti bydlení, kde Komise přišla s novou legislativou, a také o tom, jak se stavět k tomu, že se trhají vztahy mezi spojenci, konkrétně mezi Kanadou a USA,“ dodala Nerudová.
Niedermayer: Drobné změny už nestačí
Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) očekává, že významnou část projevu bude tvořit ekonomika. „Očekávám, že se Ursula von der Leyen zaměří především na posílení evropské ekonomiky a jednotného trhu, bezpečnost a obranu i postavení Evropy v rychle se měnícím světě,“ uvedl pro Ekonomický deník.
Od předsedkyně Komise očekává konkrétní kroky. V ekonomické oblasti zmínil 28. režim, bankovní balíček nebo další prohlubování kapitálových trhů. „Drobné změny už nestačí. Evropa potřebuje skutečné reformy podporující růst,“ zdůraznil.
Takzvaný 28. režim má firmám nabídnout jednotný evropský právní rámec jako alternativu k rozdílným pravidlům jednotlivých členských států. Jeho cílem je usnadnit podnikům fungování a růst napříč jednotným evropským trhem.
Niedermayer očekává také výrazný bezpečnostní rozměr projevu. Cestu k větší obranyschopnosti vidí ve společném evropském postupu.
„Jsem přesvědčen, že nejrychlejší a nejefektivnější cesta k lepší obranyschopnosti vede přes budování společné evropské obrany. Tento koncept se však prosazuje jen velmi postupně a omezeně,“ uvedl.
V projevu podle něj musí zaznít také jednoznačný vzkaz směrem k Ukrajině. „Jednoznačně musí zaznít také pokračující podpora Ukrajiny a snaha nalézt řešení pro budoucnost této statečné země,“ dodal Niedermayer.
Zdechovský: Evropa potřebuje strategii, ne další prohlášení
Ještě větší důraz na bezpečnost klade europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU ČSL). Od von der Leyen očekává konkrétní kroky v migrační politice, tvrdší reakci na ruské hybridní útoky a rychlejší podporu evropského obranného průmyslu.
„Od projevu Ursuly von der Leyen očekávám především jasný důraz na bezpečnost Evropy. Potřebujeme zpřísnit migrační politiku a přijmout konkrétní opatření, aby se situace, jakou jsme viděli v Ceutě, neopakovala,“ uvedl Zdechovský pro Ekonomický deník.
Za stejně důležitou považuje reakci na aktivity Ruska. „Stejně důležité je začít mnohem tvrději reagovat na hybridní útoky Ruska proti Evropské unii. Evropa potřebuje účinnou strategii, nejen další prohlášení,“ zdůraznil.
Komise by podle něj měla rychleji podpořit také evropský obranný průmysl. „Komise by zároveň měla co nejrychleji podpořit evropský obranný průmysl a odstranit zbytečnou byrokracii, která dnes brzdí výrobu i investice,“ uvedl.
Právě v otázce regulace a konkurenceschopnosti se očekávání Zdechovského a Niedermayera potkávají. „Omezování administrativní zátěže musí být ostatně prioritou i v dalších oblastech, protože Evropa si nemůže dovolit sama sobě komplikovat konkurenceschopnost,“ míní Zdechovský.
Zmrazená ruská aktiva pro Ukrajinu
Konkrétní požadavek má Zdechovský také k další pomoci Ukrajině. Spolu se čtyřmi dalšími europoslanci podle svých slov vyzval evropské instituce, aby našly způsob, jak využít zhruba 200 miliard eur zmrazených ruských aktiv.
„Musíme najít způsob, jak dál účinně podporovat Ukrajinu až do konce války. Spolu s dalšími čtyřmi kolegy jsem proto vyzval Komisi a představitele EU, aby přišli s konkrétním návrhem, jak využít zhruba 200 miliard eur zmrazených ruských aktiv ve prospěch Ukrajiny, která tyto prostředky potřebuje jak pro obranu proti Rusku, tak pro udržení základního fungování státu,“ uvedl Zdechovský.
Tlak na konkurenceschopnost přichází i z europarlamentu
Podobné požadavky zaznívají před SOTEU také z vedení Evropského parlamentu a jeho politických frakcí. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola očekává výrazný důraz na konkurenceschopnost. Podle ní nelze po evropských podnicích chtít, aby soupeřily se silně dotovaným zbožím, ani dovolit, aby evropský trh zaplavovaly levné výrobky vyráběné za neférových podmínek.
Metsola zároveň před projevem zdůraznila, že Evropané očekávají konkrétní kroky v otázkách životních nákladů, bezpečnosti, konkurenceschopnosti firem i ochrany hranic. Podle ní nyní není čas na malé kroky.
Ekonomiku staví vysoko také předseda Evropské lidové strany Manfred Weber. Podle něj musí být v centru evropských ambicí „ekonomika, podnikání a zaměstnanost“. Vedle toho očekává důraz na migraci, umělou inteligenci a pokračující podporu Ukrajiny.
Jiný akcent volí evropští socialisté. Předsedkyně frakce S&D Iratxe García Pérez požaduje větší pozornost životním podmínkám Evropanů. Za důležité označuje mzdy, penze, vzdělávání a zdravotnictví, ale také dostupné bydlení, kvalitní pracovní místa a perspektivu mladých lidí.
Očekávání před projevem tak ukazují i rozdílné představy o tom, kde by měla Unie především zabrat. Zatímco část europoslanců tlačí na konkurenceschopnost, omezení regulace a bezpečnost, další chtějí větší důraz na sociální otázky, klima nebo migraci.
Niedermayer: EU je pro řadu zemí vítanějším partnerem
Niedermayer očekává, že se von der Leyen bude věnovat také postavení Evropy ve světě. Podle českého europoslance se totiž mění i vztah dalších zemí k Evropské unii. „Svět se z politického i ekonomického hlediska nachází v bezprecedentní situaci. Relativní postavení EU se zlepšilo, bohužel zčásti proto, že se situace Spojených států a Číny zhoršila. Pro mnoho zemí je ale EU stále vítanějším a předvídatelnějším partnerem,“ uvedl.
Sám by uvítal další posílení vztahů s Kanadou. „Osobně bych si přál zejména hlubší dohodu s Kanadou, která by měla velký strategický význam,“ dodal Niedermayer.
Kanada přitom bude ve Štrasburku tento týden výrazně vidět. Ve čtvrtek, den po projevu von der Leyen, má před Evropským parlamentem vystoupit kanadský premiér Mark Carney. Jeho vystoupení se má věnovat vztahům mezi Kanadou a Evropskou unií v současné geopolitické situaci.
