Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů v Česku budou zřejmě citelně přísnější. Poslanecká sněmovna v pátek schválila novelu, která zavádí jasný strop pro roční procentní sazbu nákladů (RPSN) a omezuje zavádějící marketing. Předlohu, která vychází z evropské směrnice a má zajistit vyšší ochranu spotřebitele, nyní dostane k posouzení Senát.
Podle nových pravidel nebude smět RPSN u vyšších půjček překročit čtyřnásobek repo sazby ČNB zvýšený o osm procentních bodů. Reklama na tyto úvěry navíc nově nesmí naznačovat, že půjčka zlepší finanční situaci klienta nebo zvýší jeho životní úroveň.
Zákon podpořilo 134 ze 136 přítomných poslanců napříč politickým spektrem. Účinnost změn byla stanovena na 1. únor příštího roku.
Snazší prokazování bonity
Sněmovna v novele upravila praxi zpochybňování smluv kvůli údajnému nedostatečnému posouzení schopnosti splácet. Nově se předpokládá, že spotřebitel byl schopen splácet, pokud v minulosti úvěr řádně doplatil, případně pokud dokázal splácet hypotéku alespoň 18 měsíců.
Směrnice dopadne i na tzv. odložené platby (např. při nákupu elektroniky). I u těchto produktů budou muset poskytovatelé posuzovat úvěruschopnost klientů. Výše odložené platby navíc nebude smět přesáhnout průměrnou mzdu v ekonomice za předcházející rok.
Zákaz šmírování na sítích
Poskytovatelé úvěrů budou mít výslovně zakázáno využívat při posuzování klientů údaje ze sociálních sítí nebo informace o rasovém původu, politických názorech a členství v odborech.
Pro úvěry do 20 tisíc korun s dobou splatnosti pod 12 měsíců pak novela stanovuje maximální strop nákladů, který se odvíjí od základní úrokové sazby ČNB. Věřitelé budou mít také povinnost odkázat klienty ve finančních potížích na dostupné dluhové poradenství.
Rychlejší „právo být zapomenut“ pro onkologické pacienty
Významná změna se týká žadatelů, kteří v minulosti prodělali onkologické onemocnění. Pojišťovny již nebudou smět využívat údaje o tomto onemocnění při sjednávání pojistek k úvěrům po uplynutí sedmi let od ukončení léčby.
Dosud byla tato lhůta 15 let. Podle ministerstva zdravotnictví i předkladatelů je sedmiletá doba dostatečná a podložená medicínskými daty o léčbě pacientů.
