Místo opakovaného klikání navrhují ochránci digitálních práv automatizovaný systém, kde si uživatel nastaví své preference soukromí v prohlížeči pouze jednou. Původní návrh v rámci zjednodušení pravidel pro digitální sektor vypadl po odporu Německa, Polska a technologických lobbistů.
Koalice občanských skupin pro digitální a spotřebitelská práva spustila kampaň „Zlikvidujte bannery s cookies“. Vyzvala unijní instituce, aby změnily pravidla pro ochranu osobních údajů a ukončila praxi neustále vyskakujících oken, kdy musí uživatelé internetu stále dokola souhlasit s podmínkami jednotlivých provozovatelů stránek nebo služeb.
Současnou praxi mají nahradit automatizované systémy pro ochranu soukromí, které lidem umožní, aby si své preference pro všechny webové stránky i aplikace nastavili pouze jednou. Návrh Komise s touto možností počítal v rámci takzvaného digitálního omnibusu, který zjednodušuje pravidla pro celý digitální sektor. Členské státy ale tento článek z návrhu odstranily.
Zjednodušme ochranu osobních dat
Nyní občanský sektor naléhá na evropské instituce, aby toto ustanovení obnovily. V praxi by systém fungoval spíše jako oprávnění, která si uživatelé nastaví pro funkce, jako je poloha, používání kamery nebo mikrofonu. Spotřebitel by se rozhodl pro ochranu soukromí pouze jednou. A nebyl by o to žádán na každé webové stránce.
„Automatizované systémy jsou jediným návrhem z digitálního omnibusu Komise, jehož cílem je skutečně zjednodušit život spotřebitelů,“ uvedl vedoucí digitální politiky v Evropské spotřebitelské organizaci BEUC Cláudio Teixeira.
Nahrazení bannerů
Během jednání o změně pravidel pro digitální sektor byl článek 88b odstraněn po jednání Rady EU na základě odporu Německa a Polska. Ursula Pachlová z rakouského Evropského centra pro digitální práva Noyb uvedla, že stažení tohoto návrhu znamená zachování systému, který unijní instituce opakovaně kritizují.
„Neexistuje žádný pádný důvod pro stažení návrhu Komise u článku 88b. Znamená to zachování současné katastrofy s bannery pro cookies. Jedná se o okamžik pravdy pro EU, aby ukázala na jakých hodnotách jí záleží a jaké jsou její priority,“ zdůraznila.
Firmy vyskakovací okna používají, když potřebují povolení k přístupu k zařízení konkrétního uživatele nebo ke zpracování osobních údajů. Pro občanské aktivisty se současná metoda proměnila v nepřehledné bludiště. Zástupci neziskového sektoru chtějí, aby systém umožňoval uživatelům činit různá rozhodnutí v závislosti na konkrétních společnostech a účelech zpracování.
Hlavní slovo má mít uživatel
Uživatel by například mohl povolit zpracování údajů médiím, ale zároveň jej odmítnout u jiné platformy. Jakmile k rozhodnutí dojde, mělo by zůstat v platnosti, dokud jej sám uživatel zase nezmění. „Soukromí je základním právem. Lidé by ale neměli bojovat s nekonečnými lištami s nastavením, aby toto právo mohli uplatnit,“ uvedla Itxaso Dominguez de Olazabalová z organizace European Digital Rights (EDRi).
Koalice organizací občanské společnosti připisuje hlavní vinu lobbingu velkých technologických firem. „Odvětví sledování uživatelů v současnosti dělá vše pro to, aby zachovalo lišty s nastavením cookies a zabránilo lidem efektivně vyjádřit jejich preference ohledně soukromí. V důsledku lobbingu vedeného společností Google několik členských států blokuje návrh Evropské komise a Rada již článek 88b ze své pozice vypustila,“ uvádí se v jejich dopise.
Aktivisté naléhají na evropské zákonodárce, aby se snažili s Radou EU dosáhnout kompromisního řešení. Zároveň vyzvali Komisi, aby hájila svůj původní návrh.
