Severoafrická Ceuta zažívá hlubokou humanitární i bezpečnostní krizi, za kterou je podle jejího starosty Juana Jesúse Vivase odpovědné záměrné jednání marocké vlády v Rabatu. Vivas v Bruselu požádal o peníze a posily pohraničníků. Madrid také chce hlubší začlenění obou španělských enkláv do unijních struktur včetně celní unie a jejich uznání za nejvzdálenější regiony EU.
Více než měsíc poté, co do Ceuty dorazily tisíce lidí, starosta a prezident města Juan Jesús Vivas prohlásil, že město stále „žije v nemožné situaci“. Během cesty do Bruselu vyzval k evropské podpoře s argumentem, že krize přesahuje hranice španělské enklávy v severní Africe. Argumentoval, že příchod tisíců migrantů „byl možný pouze díky účasti Maroka nebo jeho souhlasu“.
Nevhodné chování
Obvinil Rabat z „nevhodného chování“ a z projevování neúcty nejen vůči Španělsku, ale i vůči celému evropskému bloku. Evropská komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicová po setkání s Vivasem potvrdila, že se Ceuta může spolehnout na evropskou solidaritu. Co přesně tato slova ale mají v praxi znamenat, zůstává nejasné. Komise dosud neschválila nouzovou pomoc pro enklávu, ačkoli tuto žádost označila za prioritu.
„Ceuta není na prodej. Ceuta se nevzdá, Ceuta se bude bránit,“ okomentoval průběh migrační krize, která začala na konci července Vivas. Chce, aby se krize stala „věcí pro celou Evropu“. Doplnil, že „pokud se Ceuta potopí, potopí se Španělsko a potopí se Evropa“.
Zvyšte svou přítomnost
Vivas vyzval evropské instituce, aby zvýšily svou evropskou přítomnost ve španělské enklávě, mimo jiné prostřednictvím agentury Frontex a Agentury Evropské unie pro azyl. Vyzval také k větší finanční podpoře pro pohraniční infrastrukturu. Argumentoval, že by měla zůstat pod španělskou a evropskou kontrolou, nikoli pod kontrolou třetí země.
Další prioritou je financování řešení toho, co Vivas popsal jako humanitární krizi způsobenou příchozími. Především se jedná o příchod několika tisíců nezletilých osob bez doprovodu, kteří zůstávají v autonomním městě.
Chce rovněž, aby Unie Ceutě a Melille poskytla „specifické zacházení“ a přizpůsobila Pakt EU o migraci a azylu specifikům těchto dvou autonomních měst na africkém pobřeží Středozemního moře poblíž Gibraltarského průlivu. Společně obě města tvoří jediné pozemní hranice EU s Afrikou.
Jaký bude další postup?
V posledních dnech vedl evropský komisař pro migraci Magnus Brunner telefonické rozhovory se španělským ministrem vnitra Fernandem Grande-Marlaskou a ministrem územní politiky Ángelem Víctorem Torresem o situaci v Ceutě a přetrvávajících komplikacích. Úředníci Komise by měli tento týden odcestovat do Ceuty na technickou misi. „Souběžně s tím útvary Komise pokračují v prioritním posuzování žádosti o mimořádnou pomoc,“ uvedl mluvčí Komise.
Mezitím španělský premiér Pedro Sánchez oznámil plány požádat o začlenění Ceuty a Melilly do celní unie EU a jejich uznání za nejvzdálenější regiony EU.
Rozhodná reakce vůči Maroku
Vivas také chce vidět „rozhodnou reakci“ Evropy vůči Maroku. Starosta, který je ve funkci již 25 let, obvinil africkou zemi, že dvakrát využilo hraniční kontroly a migrační tlak k ohrožení „územní celistvosti Ceuty, Španělska a Evropy“.
Zároveň ale také zopakoval touhu udržovat s Marokem dobré vztahy. Zdůraznil, že spolupráce musí být založena na respektování hranic a územní celistvosti. Vivas vyčítá marocké vládě v Rabatu, že dlouhodobě vůči španělským enklávám prosazuje politiku nepřátelství a ekonomického nátlaku.
