Čeští patnáctiletí žáci si v testování PISA 2025 oproti roku 2022 pohoršili v matematice i čtení. Zhoršení v přírodních vědách se neukázalo statisticky významné. V mezinárodním srovnání zůstávají nad průměrem zemí OECD i Evropské unie ve všech třech oblastech. Výsledky žáků se zhoršují ve většině zemí EU.
Data v úterý představili ministr školství Robert Plaga (za ANO) a ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Českým žákům se dařilo při řešení problémů v interaktivním digitálním prostředí, kde dosáhli nadprůměrných výsledků v porovnání se zeměmi OECD.
Žáci prokázali dobrou schopnost řešit úlohy zaměřené na programování a modelování. Pracovali v nich s algoritmy, daty a zpětnou vazbou.
Nad průměrem i přes problémy školství
Podle Plagy je dobrou zprávou, že čeští žáci zůstávají v matematice, čtení i přírodních vědách nad průměrem. „Česká republika, přestože máme řadu problémů a máme podfinancované regionální i vysoké školství, tak dokážeme díky našim učitelům, našim školám v tom mezinárodním srovnání dosahovat nadprůměrných výsledků,“ řekl Plaga. Investice do vzdělání se podle něj v budoucnu vrátí.
Základní, druhé dovednostní úrovně nedosahuje 21 procent českých žáků v přírodních vědách, 27 procent ve čtení a 29 procent v matematice. Uvádí zpráva na webu České školní inspekce. Od roku 2015 se tento podíl zvýšil o sedm procentních bodů v matematice a o pět procentních bodů ve čtení. Žáci pod druhou dovednostní úrovní jsou podle Zatloukala ohroženi aktuální i budoucí školní neúspěšností.
Dlouhodobý pokles v matematice
Podle Plagy souvisí zhoršení výsledků dětí ve čtení s proměnou čtenářských návyků. Dnešní děti mají zároveň oslabenou pozornost.
Výsledky českých žáků se postupně snižují od prvních testování PISA. Nejvýraznější je dlouhodobý pokles v matematice, kde se průměrný výsledek žáků od roku 2003 snížil o přibližně 40 bodů.
Mohlo by vás zajímat
Průměrné výsledky zemí OECD a EU a zastoupení žáků v dovednostních úrovních:
Silný vliv rodinného zázemí
Nejlepších výsledků dosáhli žáci víceletých a čtyřletých gymnázií, nejhůře se dařilo žákům nematuritních středoškolských oborů. Rodinné zázemí má v Česku na výsledky dětí nadprůměrně silný vliv. V přírodních vědách lze rozdíly v domácím prostředí spojit s asi 15 procenty rozdílů ve výsledcích, což je sedmá nejvyšší hodnota mezi zeměmi OECD a EU.
Podle Zatloukala se snižuje podíl českých žáků v nejvyšších dovednostních kategoriích. Vliv rodinného zázemí se projevuje například v tom, že nejvyšších úrovní dovedností dosahuje desetina žáků z těch nejvíce sociálně a ekonomicky znevýhodněných, ale 35 procent z nich je pod základní dovednostní úrovní. V českých školách je podle něj dlouhodobě nastavené očekávání podpory rodiny, a pokud ji děti nemají, ve škole se jim nedaří. Rozdíl mezi skupinami žáků je až 2,5 školního roku.
Rozsah testování
Do testování se zapojilo 91 zemí, v Česku 387 škol a 8462 žáků. V ČR bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva školství 4320 základních škol, vzdělávalo se v nich 1 002 916 žáků. Středních škol bylo 1328, chodilo do nich 514 881 studentů.
Čeští žáci jsou podprůměrně zvídaví a vytrvalí. Podíl těch, kteří se rádi učí nové věci, dokončují započatou práci nebo při náročnějším úkolu vynaloží větší úsilí, se od roku 2022 snížil. Dvě pětiny českých žáků si nikdy nevytvářejí plán učení, což je přibližně dvojnásobek průměru OECD.
Nízké kompetence k učení
„Kompetence našich žáků k učení jsou velmi nízké a mohou je významně v získávání nových znalostí limitovat,“ řekl Zatloukal. Pocit přijetí a respektu ve škole se od roku 2022 mírně zvýšil. Česko přesto vykazuje třetí nejnižší sounáležitost se školou mezi sledovanými zeměmi.
Podle Zatloukala je potřeba proměnit podobu vzdělávání v českých školách. Učitelé by měli se žáky interagovat. To jim umožní mít o žácích více informací a poskytovat jim zpětnou vazbu, lépe pak budou moci určit, jakou děti potřebují podporu.
