Financování státního dluhu se může Česku pořádně prodražit. Svět totiž v posledních týdnech zachvátila „dluhopisová panika“. Investoři začínají dávat najevo, že zadlužení vlády ve Spojených státech, Francii, Británii či Japonsku je už příliš velké. Výsledkem je růst úročení státních dluhopisů, což do budoucna prodraží financování státního dluhu.
Skepsi ke státním obligacím dal jasně najevo třeba norský státní investiční fond, spravující výnosy z těžby ropy a plynu. Správci fondu navrhli snížit podíl dluhopisů americké vlády, ale také zemí eurozóny v portfoliu, které má celkovou hodnotu 2,3 bilionu dolarů (48 bilionů korun). Místo nich chtějí navýšit podíl podnikových dluhopisů, uvedla zpravodajská televizní stanice CNBC.
40 bilionů dolarů už je moc
Finanční trhy vzkazují ministrům financí vyspělých zemí, že takto nelze dál hospodařit. Americký federální dluh nedávno překročil hranici 40 bilionů dolarů, což představuje zhruba 125 procent hrubého domácího produktu USA. Dluh země se od prvního zvolení Donalda Trumpa prezidentem v roce 2016 zdvojnásobil. Roční rozpočtové deficity se ve Spojených státech pohybují kolem 6 procent HDP a Trumpova administrativa nemá žádný plán, jak schodek snížit.
Výsledek je logický. Investoři požadují vyšší výnos, jinak si státní obligace nekoupí. Růst úroků se projevuje hlavně u dlouhodobých závazků. Výnos 10letých amerických státních dluhopisů v minulých dnech vzrostly na nejvyšší úroveň od poloviny roku 2023 – na 4,80 procenta ročně. Také úročení státních dluhopisů Velké Británie, Německa, Francie či Japonska se vyšplhalo na dlouholetá maxima.
Problém se přelévá dále do ekonomiky. Jak ve své analýze uvádí burza Euronext, tak třeba 30leté hypoteční sazby ve Spojených státech vzrostly na téměř 6,7 procenta za rok. Prodraží se tak nejen financování státního dluhu, ale lidé zaplatí více za nové bydlení s hypotečním úvěrem. Dalším, koho může růst úrokových sazeb pořádně potrápit, jsou investiční skupiny a podniky s velkým podílem cizího kapitálu.
Dopad na Českou republiku
Růst požadovaných úroků se týká už i České republiky. Zatímco ještě na začátku loňského roku stačil investorům u desetiletých dluhopisů výnos okolo 4 procent za rok, teď už je to 5,05 procenta. Podobný skok – z 3,60 na 4,45 procenta – se odehrál také u pětiletých obligací. Další prohlubování schodku státního rozpočtu se tak může Česku hodně prodražit.
Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (ANO) v tomto týdnu představilo návrh státního rozpočtu na rok 2027. Počítá v něm s poměrně výrazným růstem rozpočtových výdajů na 2,58 bilionu korun, jenže příjmy porostou pomalejším tempem na 2,19 bilionu. Vychází z toho deficit ve výši 389 miliard korun, což odpovídá zhruba 3,5 procenta českého HDP.
