Dánsko a čtyři další členské státy Unie se přiblížily spuštění systému vyhošťování nelegálních migrantů do třetích zemí. Projekt má vyslat jasný vzkaz pašerákům, že vstup do Evropy nezaručuje pobyt na jejím území. Kritici poukazují na právní rizika i neúspěšný britský precedent s deportacemi do Rwandy.
Kontroverzní deportační centra umístěná mimo evropský kontinent mají začít fungovat do konce příštího roku. Shodli se na tom zástupci vlád Dánska, Německa, Rakouska, Nizozemska a Řecka na setkání v Kodani.
Ušli jsme dlouhou cestu
Vlády těchto unijních zemí tvrdí, že jejich zřízení odradí plány pašeráků lidí, kteří převážejí uprchlíky z Afriky do Evropy. Nezisková organizace Amnesty International naopak varovala, že by se taková zařízení mohla stát „černými dírami“ v oblasti dodržování lidských práv.
„Ušli jsme dlouhou cestu v přípravách na zřízení návratového centra umístěného mimo EU. Nyní jsme blíž než kdykoli předtím,“ prohlásil dánský ministr pro imigraci Morten Bødskov. Dodal, že Dánsko očekává zahájení převozu osob do konce příštího roku.
Nechceme přesouvat problém na jiné země
Zástupci pětice evropských zemí nicméně nejmenovali žádnou konkrétní zemi, kde mají deportační centra vzniknout. V minulosti se zmiňovaly také země, jako je Rwanda nebo Uganda. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris uvedl, že projekt je obzvláště důležitý pro země na vnějších hranicích Unie. „Nechceme problém přesouvat do jiných zemí EU. Chceme problém zastavit na hranicích,“ řekl.
Vlády pětice zemí argumentují tím, že vytvoření funkčního systému pro návratová centra ve třetích zemích vyšle jasný signál všem sítím pašeráků migrantů. Ti, kteří se do Unie dostanou nelegální cestou, budou nekompromisně vyhoštěni.
Jednání jsou důvěrná
Návratová centra by sloužila pro osoby, které dostaly příkaz k opuštění evropského bloku, ale nemohou být okamžitě vráceny do svých zemí původu. Podrobnosti o jednáních výše zmíněných zemí ale zůstávají důvěrná. Rwanda a Uganda přicházejí údajně v úvahu. Jeden z návrhů počítá s vybudováním centra pro uprchlíky v Ugandě s kapacitou až 10 tisíc osob.
Spojené království se už dříve pokusilo deportovat některé žadatele o azyl do Rwandy. Nejvyšší soud v zemi ale v roce 2023 rozhodl, že tato země není bezpečná kvůli riziku, že by lidé mohli být posláni na místa, kde budou čelit dalšímu pronásledování.
Lidskoprávní organizace zpochybňují záruky
Organizace Amnesty International vyzvala vlády, které jednaly v Kodani, aby od plánů na vybudování uprchlických center mimo Unii upustily. Varovala, že osoby převezené do třetích zemí mohou čelit svévolnému zadržování, špatnému zacházení, nedostatečnému přístupu k právním službám. Hrozí jim také další vysídlení do ještě méně bezpečných zemí.
„Existuje reálné nebezpečí, že se tato místa v praxi stanou krutými černými dírami pro lidská práva,“ uvedla Eve Geddieová, ředitelka kanceláře evropských institucí Amnesty International. Organizace navíc vyjádřila velké znepokojení nad stavem lidských práv ve Rwandě a Ugandě a nestabilitou v celé oblasti afrických Velkých jezer.
Kritici deportací mimo Unii varují před tím, že evropské vlády nemohou zaručit bezpečnost, právní zastoupení a nezávislý dohled nad uprchlíky, pokud budou převezeni mimo území EU.
