Smíšené pocity mají z návrhu státního rozpočtu na rok 2027 čeští průmyslníci. Chválí vládu na financování nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie ze státní kasy, vysoký rozpočet na dopravní stavby i za posílení podpory exportu. Upozorňují naopak na nesplněný slib, že vláda podpoří firemní investice formou rychlejších odpisů nebo nižší daně ze zisku.

Rozpočtový deficit ve výši 389 miliard korun lze podle vyjádření Svazu průmyslu a dopravy ČR obhájit pouze v případě, že by souvisel s investicemi do vyšší konkurenceschopnost země. „Právě tyto priority ale rozpočet naplňuje jen částečně a zaostává za očekáváním firem. Překročení schodku 3 procenta HDP navíc může vzbuzovat obavy z dalšího vývoje veřejných financí,“ upozornila Pavlína Žáková, ředitelka Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy.

V programovém prohlášení to bylo

Svaz průmyslu je spokojen třeba s navrženým rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 180 miliard korun. To by mělo stačit na financování klíčových infrastrukturních projektů, přispívajících k vyšší konkurenceschopnosti české ekonomiky. Svaz podporuje také posílení proexportního financování, zejména plánované navýšení maximální státní záruky pro Českou exportní banku o 4 miliardy na celkových 27 miliard korun.

Hlavní čísla návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Zdroj: Ministerstvo financí

Na druhou stranu Svaz průmyslu a dopravy kritizuje fakt, že návrh rozpočtu nepočítá s podporou firemních investic v podobě zrychlených odpisů nebo snížení korporátní daně. K těmto opatřením na podporu podnikání se vláda přihlásila v programovém prohlášení a Hospodářské strategii. Oblast výzkumu a vývoje je dle průmyslníků dlouhodobě podfinancovaná, stejně jako výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti – tedy například na rekvalifikace.

Skrytá půjčka na nové Dukovany

Četné připomínky k návrhu státního rozpočtu na rok 2027 má také Národní rozpočtová rada (NRR) vedená ekonomem Mojmírem Hamplem. Upozorňuje, že saldo veřejných financí při naplnění všech rozpočtových předpokladů vychází na zhruba 3,7 procenta HDP. Navržené hotovostní saldo ve výši 389 miliard korun prý neukazuje celou realitu. Neobsahuje totiž půjčku na budování nového jaderného zdroje v Dukovanech ve výši 30 miliard korun. Reálný schodek rozpočtu tak vychází na 419 miliard.

Varující je podle NRR zhoršující se trend hospodaření státu. V letech 2024 a 2025 dosahoval deficit veřejných financí zhruba 2 procent HDP, loni se prohloubil na 2,7 procenta a v příštím roce – po započtení půjčky na nové Dukovany – už může jít o 3,7 procenta HDP. „Vláda tímto návrhem opouští závazek ze svého programového prohlášení udržovat veřejné finance bezpečně pod hranicí 3 procent deficitu,“ upozorňuje NRR.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl upozornil na skryté položky, které mohou vytáhnout rozpočtový deficit nad 400 miliard korun. Foto: Radek Čepelák

Tím však výhrady NRR k navrženému rozpočtu nekončí. Vláda v oblasti výdajů na důchody a v oblasti plateb za státní pojištěnce rozpočtuje vyšší sumy, než jaké odpovídají zákonné valorizaci. Ale zároveň také nižší, než odpovídají některým jejím deklaracím nebo přímo rozhodnutím vlády z poslední doby. Tak například zákonná valorizace plateb za státní pojištěnce by vedla k nárůstu o 2,4 miliardy korun, usnesením vlády však byl odsouhlasen nárůst ve výši 21 miliard. V návrhu státního rozpočtu se pak objevuje nárůst o 18 miliard korun.

Návrh ministerstva financí: -389 miliard

Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (ANO) představilo návrh státního rozpočtu na rok 2027 v pondělí. Počítá v něm s poměrně výrazným růstem rozpočtových výdajů na 2,58 bilionu korun, jenže příjmy porostou pomalejším tempem na 2,19 bilionu. Vychází z toho deficit ve výši 389 miliard korun. To je docela výrazný skok oproti předpokládanému schodku 310 miliard v letošním roce.

Tak vysoký deficit, odpovídající zhruba 3,5 procenta výkonu české ekonomiky je terčem kritiky nejen ze strany opozičních stran. Výhrady mají také Motoristé sobě. Předseda Motoristů Petr Macinka chce přijít s návrhy, které schodek v příštím roce sníží aspoň o 20 miliard korun. Škrty se mají týkat oblastí zdravotnictví, školství, dopravy, energetiky a provozu státu.