Vojáci a zaměstnanci resortu obrany mohou využít výraznou slevu na vozy Volvo. Jenže s některými z nich se zároveň nedostanou do vojenských objektů. Předsedkyně sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Černochová (ODS) tento paradox zmínila v Poslanecké sněmovně a otevřela otázku koordinace a komunikace státu.
Krátce nato přišla reakce armády. Ta upozorňuje, že tento benefit neznamená bezpečnostní schválení automobilu. Na první pohled jde o zvláštní situaci. Člověk pracující pro resort obrany si může pořídit Volvo se slevou až 39 procent, s některými vozy této značky ale následně nesmí do vybraných vojenských objektů.
Právě kolem tohoto zdánlivého rozporu se rozhořel spor. Ve čtvrtek ho rozdmychala předsedkyně sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Černochová.
Armáda zakrátko kontrovala. Podle Spojovacího vojska není zvýhodněný nákup vozů Volvo nabídkou ministerstva ani programem, který by resort inicioval nebo poskytoval. A už vůbec podle něj nejde o bezpečnostní certifikaci automobilu.
Jádrem debaty jsou bezpečnostní opatření týkající se některých automobilů s pokročilými technologiemi, permanentní internetovou konektivitou a schopností vzdáleně přenášet data. U části vozidel hraje roli také jejich čínský původ, vlastnictví či technologická kontrola.
Černochová: Je to trochu bizarní
Bývalá ministryně Černochová svůj pohled na výboru popsala. Samotné bezpečnostní opatření podle ní nezpochybňuje. „Já myslím, že to nařízení pana ministra platí nějak z kraje letošního roku. Já to nějak nezpochybňuju. Je to určitě v pořádku. Zároveň je ale trošku bizarní, že současně vojákům, zaměstnancům resortu a i válečným veteránům stále ministerstvo obrany zveřejňuje nabídku na nákup vozů Volvo, a to se slevou až 39 %,“ uvedla.
Právě sleva může být podle ní pro vojáky a další příslušníky resortu přitažlivá. „Což je určitě pro příslušníky lákavé. Na druhou stranu budou si pořizovat sice auto se slevou, ale auto, se kterým se nedostanou do vojenských objektů,“ řekla.
Černochová tím podle svých slov nechce zpochybňovat samotné bezpečnostní opatření. Jako problém vidí především to, že jednotlivé části státní správy podle ní nemusí postupovat dostatečně koordinovaně.
Mohlo by vás zajímat
„Takže tady na tomhle tom chci vlastně jenom nějakým způsobem demonstrovat to, že ten stát by se měl o některých těch opatřeních bavit více spolu jednotlivé rezorty a neřešit tady opravdu zase ten rezortismus,“ řekla.
Podle ní by přitom nemělo jít jen o požadavky směřované na konkrétní ministerstvo nebo zpravodajské služby: „Ale že by se tím měla zabývat vlastně celá oblast státní správy.“
Růžička vytáhl nákladní Volva armády
Do diskuse následně vstoupil místopředseda výboru pro obranu a člen bezpečnostního výboru Pavel Růžička (ANO). Upozornil na jiný případ – nákladní vozy Volvo, které si v roce 2024 pořídila sama armáda, ministerstvo tehdy vedla právě Černochová.
„Proč jste nebyli takhle aktivní, když v roce 2024 kupovala armáda 60 nákladních vozidel Volvo. Já to, že označíte vozidlo jako riziko, beru za hloupé a budu od vás chtít kompletní technické vysvětlení, jak Volvo se spalovacím motorem dokáže přenášet informace do Číny. Proč toto, co tady říkáte, neuplatňujete u nákladních vozidel, když je armáda v roce 2024 nakoupila?“ zeptal se Růžička.
Armáda kontruje: Volvo není nabídka ministerstva
Zvýhodněný nákup vozidel Volvo podle armády patří mezi benefity, které mohou vojáci a zaměstnanci resortu obrany využívat prostřednictvím obchodních nabídek soukromých společností. „Nejde však o nabídku ministerstva obrany ani o program, který by resort inicioval nebo poskytoval,“ uvedlo Spojovací vojsko.
Resort podle svého vyjádření automobily Volvo vojákům nenabízí jako vlastní produkt či program. Jde o zaměstnaneckou nabídku soukromé společnosti, kterou mohou lidé z resortu využít.
A podle armády nejde ani o výjimečný případ. „Obdobné zaměstnanecké slevové programy jsou dostupné také u dalších automobilových značek a představují standardní součást nabídky benefitů poskytovaných soukromými společnostmi zaměstnancům a příslušníkům resortu,“ uvedlo Spojovací vojsko.
Sleva není bezpečnostní certifikace
Armáda současně odmítá spojovat zařazení automobilu do systému zaměstnaneckých benefitů s jeho bezpečnostním posouzením. „Zařazení konkrétní obchodní nabídky do systému zaměstnaneckých benefitů zároveň neznamená, že ministerstvo obrany posuzuje nebo potvrzuje bezpečnostní vlastnosti daného výrobku,“ uvedlo Spojovací vojsko.
Jinými slovy: sleva na nákup auta podle armády neznamená, že ministerstvo automobil bezpečnostně schválilo. Benefitní program má podle resortu především nabídnout vojákům a zaměstnancům možnost získat výhodnější obchodní podmínky.
Bezpečnostní opatření ale sledují jiný cíl: ochranu vojenských objektů, technologií a informací před možnými bezpečnostními riziky, včetně rizik zpravodajského charakteru.
Která auta armáda omezuje?
Právě tady je důležité podívat se na samotné bezpečnostní opatření podrobněji. Nejde jednoduše o zákaz všech automobilů s nějakou vazbou na Čínu ani o zákaz všech vozů Volvo.
Podle oficiálního vysvětlení k nařízení Digitálního zmocněnce ministerstva obrany se omezení týká vozidel s pokročilými systémy autonomního řízení, permanentní internetovou konektivitou a schopností vzdáleného přenosu audio, video nebo lokalizačních dat na cloudová úložiště mimo EU či NATO.
Specificky pak dokument zmiňuje vozidla, která jsou vyráběna nebo většinově vlastnicky či technologicky kontrolována Čínou, označenou v dokumentu za zemi vykazující geopolitické riziko.
U čínských automobilů dokument používá také konkrétní technické kritérium. Omezení vjezdu podléhají vozidla s VIN začínajícím písmenem L, které označuje Čínu jako zemi původu. Nejde přitom jen o ryze čínské značky.
Tesla z Číny ano, Tesla z USA a Německa ne
Dokument výslovně zmiňuje také Teslu. Omezení se týká vozidel Tesla vyrobených v Číně v továrně Giga Šanghaj, jejichž VIN začíná „LL“. Naopak vozy Tesla s počátečními znaky VIN „5YJ“, „7SA“ nebo „XP7“, vyrobené v USA či Německu, pod toto konkrétní omezení nespadají.
To ukazuje, že rozhodující nemusí být pouze logo na kapotě. Význam má také místo výroby a původ konkrétního vozidla.
Proč se do seznamu dostalo i Volvo?
Samostatnou kategorii představuje Volvo. Dokument uvádí, že kvůli majoritnímu vlastnickému podílu čínského koncernu Geely a plošné integraci cloudových systémů s permanentním přenosem dat podléhají omezení vozidla značky Volvo s datem první registrace od 1. ledna 2021 včetně.
To je důležitý detail. Neplatí tedy, že zákaz automaticky dopadá na všechna Volva. Starší vozy s datem registrace do 31. prosince 2020 se podle dokumentu omezení netýkají. Výjimku představují také autobusy a nákladní vozidla Volvo.
Právě poslední informace je v kontextu Růžičkovy otázky podstatná. Dokument výslovně uvádí, že omezení se na nákladní vozidla Volvo nevztahuje. To je rozdíl mezi osobními vozy Volvo, kterých se opatření za stanovených podmínek týká, a nákladními Volvy. Růžičkova otázka na nákup 60 nákladních vozů Volvo armádou tak míří přímo na tento rozdíl.
Nejde jen o samotný vjezd
Bezpečnostní režim navíc není podle dokumentu postaven pouze na jednoduchém pravidle „smí, nebo nesmí“. Pokud některé ze zakázaných vozidel dostane výjimku k vjezdu do vojenského objektu, stanovuje nařízení minimální vzdálenosti, v nichž se takové vozidlo může pohybovat nebo parkovat od míst a budov, kde jsou instalovány informační systémy certifikované pro nakládání s utajovanými informacemi.
Podle závažnosti informací se minimální vzdálenost pohybuje od 25 metrů pro stupeň vyhrazené až po 100 metrů pro stupeň tajné.
Podobné opatření se podle dokumentu vztahuje také na ubytovny a rekreační zařízení spadající pod armádu, pokud sousedí s chráněnými vojenskými objekty.
Výjimku mají armádní sportovní zařízení, například Dukla, pokud se nenacházejí v blízkosti takových vojenských objektů. Důvodem je pořádání národních a mezinárodních sportovních turnajů, soutěží a pravidelné sportovní přípravy za účasti civilních sportovců, veřejnosti a zahraničních hostů.
Lidé by měli vědět, jaké riziko kupují
Černochová svou argumentaci následně posunula ještě dál. Podle ní by stát měl minimálně zajistit, aby lidé pracující pro něj věděli o rizicích, která s určitými automobily spojuje.
„Jestli stát některá vozidla kvůli technologiím a čínskému vlastnictví požaduje za takové bezpečnostní riziko, že vlastně omezuje ten jejich pohyb v citlivých objektech, tak by asi neměl současně dělat to, že se tento problém při jejich zvýhodněném pořízení lidí pracujících pro stát, takže se jich to netýká.“
Jádro sporu se tak nakonec vrací k otázce, kterou včera otevřela Černochová. Je problém, když lidé pracující pro resort obrany dostávají možnost koupit si vůz značky, jejíž některé modely nebo konkrétní vozy nesmějí do určitých vojenských prostor?
Černochová v tom vidí především otázku koordinace státu a informovanosti lidí, kteří pro něj pracují. Pokud stát považuje některé technologie nebo vlastnické vazby za bezpečnostní riziko, podle ní by měl tento pohled promítnout také do komunikace se svými zaměstnanci.
Armáda naopak tvrdí, že samotný zaměstnanecký benefit žádné bezpečnostní stanovisko nevyjadřuje. Nabídku poskytuje soukromá společnost, benefit mohou využít vojáci i zaměstnanci resortu. Bezpečnostní režim vojenských objektů ale řeší samostatná agenda.
