Zájem o platební karty pro děti strmě roste. Vlastní kartu má podle průzkumu agentury Ipsos už 66 procent českých dětí, před rokem to bylo 59 procent. Rodiče tak stále častěji pouštějí děti do světa digitálních peněz. Jenže s kartou přichází i otázka, jak dítě naučit správně hospodařit a přitom ho nenechat utratit peníze bez kontroly. Jaký dětský účet v tom může nejlépe pomoci? A kolik samostatnosti při hospodaření s penězi by měli rodiče dítěti nechat?
43 % českých rodičů si podle aktuálního průzkumu myslí, že škola nedostatečně připravuje děti na hospodaření s penězi a správu osobních financí. I to patří podle odborníků k důvodům, proč stále více rodičů už ve věku kolem 8 až deseti let otevírá svým dětem účty v bankách. Platební karta a dětský účet se tak stává důležitou cestou, jak dětem svět peněz vysvětlit v praxi.
„Děti se učí napodobováním chování rodičů. Dnes všechny platby, náklady za domácnost rodiče hradí elektronicky. Takže i dětský účet určitě k finanční výchově patří,“ říká lektorka finanční gramotnosti z platformy Finanční zralost Veronika Kalátová. Právě dětský účet podle ní může sloužit rodičům jako praktický nástroj, jak finanční výchovu přenést do každodenního života.
Nejlepší účet nemusí mít nejvyšší úrok
První otázkou, kterou rodiče při otvírání účtu zpravidla řeší, je, u které banky ho vlastně otevřít. Mám sáhnout po vyzkoušené bance, kde jsem sám klientem? Anebo raději kývnout na některou z marketingových nabídek v podobě bonusů či prémiové úrokové sazby na spoření?
Není výjimkou, že na dětských účtech nabízí banky často mnohem vyšší úročení, než jaké je běžné na spořících účtech pro dospělé. mBank, která je v tomto ukazateli aktuálně v Česku na prvním místě, poskytuje dětem úrok 5,01 % ročně. Na druhém místě je Raiffeisenbank se 4,2 % ročně.
Žádná z nabídek ale obvykle není ideální. Když banka nabízí vyšší úročení, zpravidla má účet jinou nevýhodu. U mBank je to například omezený počet výběrů z účtu zdarma – jen 3krát měsíčně. U Raiffeisenbank zase nejde účet neplnoletému dítěti založit online. Je potřeba dojít na pobočku.
Experti proto doporučují, aby se rodiče při výběru nenechali zlákat jediným parametrem. „Doporučila bych dívat se na účet jako na celek. Vyšší úroková sazba je určitě pozitivní, ale pro většinu dětí nepředstavuje zásadní rozdíl, protože jejich úspory bývají relativně nízké,“ říká Klára Bulířová, ředitelka denního bankovnictví Partners Banky.
Mohlo by vás zajímat
Rozhodující by neměl být ani bonus, který většina bank za zřízení dětského účtu nabízí. Například u UniCredit Bank nebo České spořitelny jde o 500 korun. mBank a Air Bank pošlou každému dítěti do začátků 300 korun. „Pokud jsou dva účty z hlediska funkcí a podmínek podobné, může několik set korun rozhodnout. Ale měl by to být až poslední parametr, na který se rodiče koukají,“ doporučuje Kalátová.
K čemu má účet sloužit?
Naopak v první řadě by měli rodiče zvážit, jak bude dítě účet reálně používat. Zda bude například vybírat hotovost, platit telefonem, spořit si na konkrétní cíl nebo potřebovat větší prostor pro vlastní rozhodování. „Praktický dopad na každodenní používání má často například počet bezplatných výběrů, kvalita aplikace, možnosti rodičovské kontroly, podpora mobilních plateb nebo nástroje, které dítě přirozeně učí hospodařit s penězi,“ upozorňuje Bulířová.
A právě poslední bod může být podle ní důležitější než rozdíl několika desetin procentního bodu na úrocích nebo bonusu do začátků. Právě aplikace Partners Banky proto umožňuje nastavovat spořicí cíle, sledovat výdaje nebo spojovat peníze s konkrétními úkoly a odměnami.
„Děti se mají naučit šetřit a utrácet za sebe a pochopit, jak funguje koloběh peněz,“ říká lektorka finanční gramotnosti Kalátová. To je podstatné i proto, že děti se k platebním kartám dostávají stále dříve.
Kartu kolem 8 let. Ne u všech bank stejně
Ve věku šesti až sedmi let mají podle průzkumu Ipsos pro Home Credit platební kartu jen tři procenta dětí, mezi osmiletými až desetiletými už 21 procent. To je dáno i tím, že u většiny bank na českém trhu je právě osm let hranicí, od které karty dětem vydají. Výjimkou je Partners Banka, která platební karty k dětským účtům poskytuje od šesti let dítěte.
Naopak některé banky dlouho vybočovaly opačným směrem. Air Bank hranici v roce 2022 snížila z deseti na osm let. „Reagovali jsme tím zejména na zájem rodičů, kteří chtějí své děti učit zacházet s digitálními penězi už v mladším školním věku,“ vysvětluje Michal Kuzmiak z Air Bank.
Podle něj právě kolem osmi let děti začínají častěji dostávat vlastní peníze a samostatně si kupují například svačinu nebo drobnosti. Účet pak funguje jako bezpečné tréninkové prostředí: dítě získává určitou samostatnost, ale rodič stále nastavuje pravidla a má nad financemi dohled.
Samotný účet je ale možné zřídit dětem dříve. U UniCredit Bank, České spořitelny nebo ČSOB už od narození. „Dítě může mít účet už od narození, vlastní platební kartu pak získává od osmi let,“ upřesňuje mluvčí banky Petr Plocek. U malých dětí tak může účet sloužit především k vytváření rezervy. Vlastní karta přichází později, kdy se dítě může pod dohledem rodiče začít učit samostatně hospodařit.
Z domova, nebo na pobočce?
Výrazné rozdíly mezi bankami panují také při samotném zakládání účtu. Zatímco některé banky umožňují rodičům otevřít účet dítěti kompletně online a zdarma, jinde je stále nutná návštěva pobočky. Z pohledu rodiče tak může být právě způsob založení jedním z praktických kritérií při výběru banky.
Online cestu nabízí například Air Bank nebo mBank. Naopak u UniCredit Bank, České spořitelny nebo Fio banky je podle jejich aktuálních pravidel potřeba zajít na pobočku.
„Při zakládání dětského účtu musíme ověřit identitu zákonného zástupce i dítěte a splnit všechny zákonné a bezpečnostní požadavky, které se vztahují k účtům nezletilých klientů,“ vysvětluje František Bouc z České spořitelny. Osobní návštěva pobočky zároveň podle něj umožňuje pracovníkům banky zkontrolovat potřebné dokumenty a rodičům vysvětlit nastavení účtu, karty i rodičovských oprávnění.
Vedení dětského účtu poskytují české banky většinou zdarma. Zkušenosti bank ukazují, že nejčastěji rodiče dětem na účet posílají do 600 korun měsíčně. „Částka, kterou děti dostávají, se výrazně nemění: třetina dětí dostává 100 až 300 Kč, čtvrtina pak 300 až 600 Kč, desetina do 1 000 Kč. Vyšší kapesné už je výjimkou,“ uvádí Michal Kuzmiak z Air Bank.
Dětský účet může rodiče přimět změnit banku
Podle Kalátové by ale rodiče neměli dětský účet vnímat pouze jako nástroj pro kapesné a placení za svačinky a malé neřesti. „Základní motiv pro zřízení účtu by měl být o tom ‚pojďme si šetřit třeba peníze od babičky‚, a to ideálně na spořicím účtu s úrokem,“ míní Kalátová.
Teprve postupně se podle ní může dítě učit peníze také utrácet a přebírat odpovědnost za vlastní výdaje. Dětský účet tak nemusí hrát jen roli digitální peněženky, ale může se stát prostorem, kde si dítě vyzkouší celý základní koloběh peněz – od odkládání části prostředků přes plánování až po samotnou útratu.
Důležité proto je také to, jaké prostředí banka dětem nabízí. „Dětský účet by neměl být jen zmenšenou verzí účtu pro dospělé. Měl by dítě aktivně učit správným finančním návykům,“ říká Bulířová. Své aplikace by tak banky měly přizpůsobovat dětským uživatelům.
Zkušenosti banka naznačují, že kvůli přívětivosti internetového bankovnictví pro potomky, jsou ochotni i rodiče změnit banku, kterou využívají, a těžit tak ze snadného propojení svého účtu s dětským. „V Partners Bance jsme se proto nesoustředili pouze na samotný účet, ale na celý ekosystém pro rodinu,“ popisuje Bulířová. Dětští klienti tam mají vlastní dětskou a následně i teen aplikaci, která roste společně s nimi. Součástí aplikace jsou také funkce podporující finanční vzdělávání.
Rodič má kontrolovat, ale neřídit každý nákup
Ve většině tuzemských bank je už dnes také samozřejmostí, že rodič vidí dětský účet ve svém internetovém bankovnictví. Právě míra kontroly je jednou z nejdůležitějších věcí, které by měli rodiče před založením účtu řešit. Banky umožňují nastavovat limity pro platby kartou, výběry z bankomatu nebo platby na internetu. Rozsah těchto možností se ale liší. Například UniCredit Bank umožňuje nastavovat limity jednotlivých plateb na 200, 400 a 500 korun. Oproti tomu například v Air Bank může rodič dítěti nastavit limity jen obecně pro platby kartou nebo u obchodníka.
Podle Kalátové jsou ale důležitá i interní pravidla, která si pro používání účtu a kapesné nastaví rodič s dítětem. Jasná by měla být předem. Dítě by mělo vědět, za co může utrácet, co si má spořit a jakou odpovědnost už přebírá samo. „Většina rodičů si myslí, že když dá dětem peníze, je pouze na to, aby si koupili něco třeba v McDonald’s nebo nějakou sladkost. V pravidlech by si ale měli stanovit: za prvé šetříš, za druhé si dvakrát týdně potřebuješ koupit svačinku,“ radí lektorka. S rostoucím věkem dítěte by mu pak rodiče měli přidávat starost i o další výdaje, jako jsou například platby za školní pomůcky či obědy, kroužky nebo telefon.
Dodržování nastavených pravidel samozřejmě musí rodič kontrolovat. Když zjistí porušení, neměl by ale hned začít dítě kritizovat. Spíš jde o to zjistit, proč pravidla porušilo. „Stačí říct: ‚Hele, domluvili jsme se, že nebudeš chodit do KFC třikrát do měsíce, ale jenom jednou. Vidím, že se ti to nedaří, co se děje?“ uvádí Kalátová příklad. Dítě poté musí dostat šanci své jednání vysvětlit. Smyslem je pochopit, co se stalo, a hledat společně řešení nebo novou dohodu.
Rodič v roli učitele
Dětský účet se může stát užitečným nástrojem finanční výchovy, sám o sobě ale dítě hospodařit nenaučí. Rozhodující je, jak moc rodiče dítě do správy vlastních peněz zapojí a jak rychle mu budou ochotni předávat odpovědnost.
S přibývajícím věkem by přitom měla růst i samostatnost dítěte. Rodič nemusí kontrolovat každý nákup, měl by ale dítěti pomoci pochopit, že s větší volností přichází také větší odpovědnost. Právě v tom může být dobře vybraný dětský účet a platební karta mnohem víc než jen pohodlný způsob, jak dítěti poslat peníze.
