Za prudký růst ceny plynu na evropském trhu může další eskalace konfliktu na Blízkém východě. Evropské zásobníky jsou plné jen ze 65 procent, což je nejméně od roku 2011. Pokud evropské země nedokážou zásoby do zimy rychle zvýšit, budou muset nakupovat na spotovém trhu za rekordní ceny. To zvýší náklady na vytápění a obnoví tlak na evropskou inflaci.
I když nedostatek zemního plynu před nadcházející zimní sezónou nehrozí, ceny těkavé komodity pro evropské trhy jsou nejvyšší od začátku roku 2023. Drahý plyn by ale mohl roztočit inflační spirálu a zvýšit náklady na půjčky pro vlády, podniky i domácnosti. Evropské ceny plynu ve středu prorazily hranici 75 eur za megawatthodinu. Na konci června se plyn obchodoval pod 40 eury. Jen za poslední měsíc ceny vzrostly zhruba o čtvrtinu.
Obavy z další eskalace války
Hlavním faktorem je obnovený konflikt mezi Spojenými státy a Íránem a obavy z nové eskalace v okolí Hormuzského průlivu. Strategická námořní cesta je klíčovou trasou pro globální dodávky ropy a zemního plynu. Z Perského zálivu v mírových dobách míří na světové trhy zhruba pětina objemu spotřebované ropy a plynu.
Evropská komise uvedla, že vysoké ceny energií znamenají pro evropský blok zásadní problém. Její mluvčí Paula Pinho uvedla, že nejnovější nárůst do značné míry odráží napjaté globální trhy a geopolitickou situaci.
„Jeden z hlavních dodavatelů plynu je ovlivněn tím, co se děje. Pokud objemy na trzích klesají, ceny rostou,“ řekla. Mezi největší světové exportéry LNG patří právě Katar, jehož export válka fakticky paralyzovala.
Závod se zimou
Nárůst cen přichází pro Evropu v nepříjemnou chvíli. Zásobníky jsou naplněny hluboko pod úrovní, která byla běžná v minulých letech. A do začátku topné sezóny zbývají jen týdny. K 1. září byly evropské podzemní zásobníky plynu naplněny na 65,4 procenta.
To znamená přes 16 procentních bodů pod pětiletým průměrem a nejnižší úroveň k tomuto datu od roku 2011, kdy se začaly vést záznamy. Minulý rok byly na začátku září zásobníky naplněny na 77,4 procenta. V případě Česka to je přes 70 procent, zaostává ale Německo i Nizozemsko.
V reakci na energetickou krizi před pěti lety zavedla Unie bezpečnostní opatření, které vyžaduje, aby podzemní zásobníky plynu dosáhly před zimou alespoň 90procentní kapacity. Podle současných pravidel mohou jednotlivé země tohoto cíle dosáhnout kdykoli mezi 1. říjnem a 1. prosincem.
Pro tuto zimu se členské státy a Komise dohodly, že dosažení 80 procent by z hlediska bezpečnosti dodávek stačilo.
Mohlo by vás zajímat
Doplňování zásobníků zaostává
Tempo doplňování ale tento rok zaostává ve srovnání s minulými roky. Od začátku dubna se do evropských zásobníků dostalo přibližně 40 miliard metrů krychlových plynu. Pouhých 59 procent objemu potřebného pro nadcházející zimu. Podle odhadů analytiků by při současném tempu mohly být zásobníky plné do začátku topné sezóny pouze na 70 až 75 procent své kapacity.
Evropská exekutiva ale v současné době neočekává, že by měl blok v zimě nedostatek plynu. Mluvčí Komise Anna-Kaisa Itkonenová uvedla, že je stále dostatek času na naplnění zásobníků v souladu s pravidly.
Cena na prvním místě
Klíčové ale bude, kolik za fosilní komoditu evropští zákazníci nakonec zaplatí. Energetické společnosti se zdráhají nakupovat drahý plyn za současné ceny a vtlačovat jej do zásobníků. Čekají, zda se konflikt na Blízkém východě nezmírní a ceny opět klesnou.
„Už šest měsíců říkám, že musíme být opatrnější, co se týče skladování, jinak budeme mít v zimě vysoké ceny,“ řekla deníku Financial Times Anne-Sophie Corbeauová, expertka na plyn z Centra pro globální energetickou politiku Kolumbijské univerzity.
Evropa letos soupeří s Asií o dodávky LNG. Letní horké počasí situaci zhoršilo, protože zvýšilo poptávku po elektřině a zkomplikovalo úsilí o doplnění zásobníků. Plyn zůstává jedním z hlavních zdrojů výroby energie.
Ceny plynu ovlivní inflaci
Nárůst cen plynu zvyšuje náklady na produkci elektřiny, vytápění a energeticky náročnou průmyslovou výrobu. Pokud vysoké ceny energií přetrvávají, mohly by postupně zvyšovat i náklady na zboží a služby.
Inflace v eurozóně v srpnu zrychlila na 3,3 procenta, zatímco ceny energií meziročně vzrostly o 14,3 procenta. To znamená, že centrální banky musí držet déle vyšší úrokové sazby, než se očekávalo ještě před pár týdny. Zvyšuje to náklady na půjčky pro vlády, podniky i domácnosti. Výnos z 10letých státních dluhopisů Německa vzrostl na 3,38 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2011.
Pokud zůstanou zásoby plynu na příliš nízké úrovni, evropské země musí během zimy nakupovat více plynu na spotovém trhu. To by mohlo znamenat další tlak na ceny právě v době, kdy je poptávka nejvyšší.
