Vysoký rozpočtový deficit v příštím roce, navržený ministerstvem financí ve výši 389 miliard korun, se překvapivě nestal hlavním tématem jednání sněmovního rozpočtového výboru. Lítá debata se vedla o tom, zda se první projednání vládního návrhu rozpočtu odehraje v pondělí 12. října, nebo až o den později. Shodu však členové nenalezli a jednání odložili o dva týdny.
Návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2027 představil předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé sobě). Základní obrysy návrhu vypadají takto: První čtení na plénu sněmovny se má odehrát 21. října. Následovat má projednání ve výborech, konec druhého čtení je v plánu na 25. listopadu. O týden později, 2. prosince, by přišlo na řadu závěrečné třetí čtení.
Výběr ze dvou nevhodných variant
Jenže debata se zasekla už na prvním navrženém datu. Tedy na prvním projednání návrhu rozpočtu v rozpočtovém výboru. Původní dohoda grémia počítala s mimořádnou schůzí v pondělí 12. října v odpoledních hodinách. Jenže pondělí je tradičně den, který poslanci tráví s voliči ve svých regionech. Někteří poslanci, hlavně ti z řad hnutí ANO, dali jasně najevo, že ani kvůli rozpočtu v pondělí do Prahy nepojedou.
Poslankyně Jana Murová (ANO) navrhla sejít se následující úterý, a to klidně v šest nebo v sedm ráno. V takovém případě by poslanci výboru měli dost času projednat rozpočet. Jednání pléna sněmovny totiž tradičně začíná v úterý ve dvě odpoledne. Následně ji podpořil místopředseda výboru Miroslav Ševčík (za SPD). „Jsme tak dobře placeni, že klidně můžeme začít v šest ráno,“ prohlásil Ševčík.
„Projev arogance moci“
Mezi hlavní odpůrce přesunu jednání na úterý ráno patřil poslanec Jan Jakob (TOP 09). Upozornil, že v úterý dopoledne tradičně zasedají poslanecké kluby. Vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2027 bude prioritou číslo jedna, by na těchto jednáních neměli chybět členové rozpočtového výboru. Jakob navrhl zůstat u navrženého jednání v pondělí. „Pokud nás přehlasujete, bude to projev naprosté arogance moci,“ zdůraznil Jakob.
Na jistou absurditu debaty upozornil také Vojtěch Munzar z ODS. „Klidně odhlasujete nejhorší rozpočet v historii země a zadlužíte naše děti, ale důležité pro vás je to, aby jednání nebylo v pondělí,“ prohlásil směrem k poslancům vládní koalice.
Schodek přes, nebo do 3 procent?
Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (ANO) představilo návrh státního rozpočtu na rok 2027 v pondělí. Počítá v něm s poměrně výrazným růstem rozpočtových výdajů na 2,58 bilionu korun, jenže příjmy porostou pomalejším tempem na 2,19 bilionu. Vychází z toho deficit ve výši 389 miliard korun. To je docela výrazný skok oproti předpokládanému schodku 310 miliard v letošním roce.
Podle ministerstva financí vychází deficit v příštím roce na 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Tedy pod tříprocentní hranicí, kterou předpokládají unijní Maastrichtská kritéria. Jenže tato cifra počítá s výjimkou pro započítání vyšších výdajů na zbrojení. Skutečný deficit vychází na 3,5 procenta, jak na jednání výboru potvrdil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
