Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3 700 miliard korun a výdaje na jeho obsluhu se zvýšily na 98 miliard korun.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se nepodařilo odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. Úřad to uvedl ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu, které zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
Růst nad průměrem EU, ale na dluh
Zatímco česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta, evropský průměr představoval 1,5 procenta. Státní rozpočet však skončil schodkem 290,7 miliardy korun, což bylo o téměř 50 miliard korun více, než se plánovalo. Pro letošní rok je schválen schodek 310 miliard korun, pro příští rok vláda podle dosavadních vyjádření počítá s deficitem pod 400 miliard korun.
NKÚ upozorňuje, že budoucí výkonnost ekonomiky ohrožuje nízká produktivita práce, vysoká energetická náročnost a stárnutí populace. „Českou ekonomiku brzdí vysoké ceny energií a o klíčových reformách se už ani nemluví, natož aby vláda nějakou spustila,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Problémy s příjmy z emisních povolenek
K vyššímu schodku přispěly podle kontrolorů mimo jiné nižší příjmy z prodeje emisních povolenek. Namísto plánovaných 30 miliard korun stát získal pouze 13,7 miliardy korun. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura obhajoval původní plán tím, že šlo o odborný odhad ministerstva životního prostředí. NKÚ však poznamenává, že nenaplňování těchto příjmů se opakuje již od roku 2022. Stanjura k loňskému výsledku už dříve uvedl, že reálný deficit byl kolem 250 miliard korun, protože část peněz z EU dorazí až letos.
Miloslav Kala konstatoval, že stomiliardové schodky se staly běžnou součástí veřejných financí, přičemž řada výdajů nepřináší odpovídající výsledky. „Česká ekonomika loni rostla hlavně díky vyšší spotřebě domácností a počtu odpracovaných hodin než díky produktivitě práce. To ale není model, na kterém lze dlouhodobě stavět,“ doplnil prezident NKÚ.
Miliardy v dopravě a vědě bez jasných výsledků
Státní dluh dosáhl ke konci loňského roku 3 700 miliard korun a za poslední desetiletí se zvýšil o 2 000 miliard. Úroky z dluhu se od roku 2021 více než zdvojnásobily. Podle prognózy ministerstva financí by měl dluh v příštím roce překročit 4 400 miliard korun, přičemž úroky si vyžádají až 139 miliard korun.
NKÚ kritizuje také efektivitu výdajů v konkrétních sektorech. Do dopravy loni směřovalo téměř 129 miliard korun, což však podle kontrolorů nepřineslo očekávaný efekt. „ČR udržuje relativně rozsáhlou a v některých oblastech málo využívanou železniční síť, jejíž provoz a údržba spotřebovávají značné prostředky, které by mohly být efektivněji využity na modernizaci klíčových tratí,“ uvádí stanovisko.
Podobná situace panuje ve vědě a výzkumu, kde Česko zůstává „inovátorem na papíře“. Přestože stát loni podpořil tuto oblast částkou přesahující 54 miliard korun, země se nadále řadí pouze mezi mírné inovátory a cíl stát se do roku 2030 evropským lídrem zůstává v nedohlednu.
