Penzijní spoření čekají změny, které se dotknou milionů Čechů. Vláda schválila Lepší penzijko, které má snížit poplatky, zrušit odměnu penzijních společností ze zhodnocení a přizpůsobit investování věku klientů. Penzijní společnosti ale pochybují, že změny lidem skutečně přinesou více peněz. Kritizují také studii, o kterou se reforma opírá. Autoři z CERGE-EI výhrady odmítají jako „nepřijatelný pokus vyvinout tlak na nezávislou výzkumnou instituci“.
Reforma počítá se stropem 0,5 % pro poplatky za správu, zároveň ruší výkonnostní odměnu a mění investiční režim. Spoření má pak také výrazněji reflektovat aktuální věk a životní cyklus klienta.
Podobu reformy předurčila studie institutu IDEA pod CERGE-EI ze začátku letošního roku. Ta teď čelí kritice. Podle Asociace penzijních společností (APS) to, co materiál prezentuje, funguje jen na papíře. V dopise adresovaném řediteli Akademie věd, prof. Radomíru Pánkovi, poukazuje mimo jiné na spornou metodologii a další nedostatky.
Výzkumné pracoviště AV a Univerzity Karlovy CERGE-EI nenechalo kritiku ze strany Asociace penzijních společností bez odezvy a vůči dopisu se ohradilo. „Nepovažujeme tento postup za standardní odbornou polemiku, ale za nepřijatelný pokus vyvinout tlak na nezávislou výzkumnou instituci a odvést pozornost od podstaty problému. Takový postup představuje příklad mimořádně špatné praxe ve veřejné debatě: místo věcné diskuse o dopadech systému na klienty se pokouší o diskreditaci výzkumu a oslabení jeho legitimity,“ uvedl v oficiálním vyjádření ředitel CERGE-EI, Marek Kapička.
Upozaďuje řízení rizik
Podrobnější argumentace na konkrétní výtky asociace ve vyjádření chybí. Redakce Ekonomického deníku proto CERGE-EI položila doplňující dotazy. Výzkumné pracoviště se však k věci nechtělo blíže vyjádřit a odkázalo se na své původní prohlášení.
Odborníci dokumentu vytýkají například to, že studie srovnává dobrovolný penzijní pilíř s povinnými zahraničními alternativami či investicemi prostřednictvím ETF. Materiál podle APS navíc staví na závěrech z období mimořádně silného růstu akciových trhů a upozaďuje řízení rizik.
Právě poplatkový strop 0,5 % je podle APS pod úrovní průměrných nákladů, které jsou zhruba o polovinu vyšší. Zrušení výkonnostní odměny tak může oslabit motivaci k aktivní správě, investicím a rozvoji distribuce. APS proto nyní navrhuje zvýšení poplatkového stropu alespoň na 0,65 % a zachování výkonnostní odměny, která dnes slouží jako přirozený motivační prvek. „Navzdory závěrům studie by změna v konečném nepřinesla vyšší zhodnocení úspor klientů. A to proto, že by zároveň snížila investiční potenciál a rentabilitu produktů penzijním společnostem,“ uvedl pro Ekonomický deník prezident asociace Radek Moc.
Do akademické svobody nezasahujeme
Zároveň odmítá, že by APS nepřiměřeně zasahovala do akademické svobody autorů či instituce. „Pouze AV žádáme o narovnání zjevných nedostatků materiálu, jako jsou chyby v metodologii nebo absence analýzy dopadů na trh,“ dodává Moc.
Vedle parametrů reformy vyvolává otázky také původ odborných podkladů, ze kterých ministerstvo vychází. Na okolnosti vzniku jedné ze studií a financování výzkumu třetího důchodového pilíře upozornil server iEuro.cz.
Mohlo by vás zajímat
Studii, kterou ministerstvo při přípravě reformy využívá, vytvořili ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník. Dokument uvádí pracoviště CERGE-EI a IDEA a jejich loga má i na titulní straně. Autoři ale hned v úvodu zdůrazňují, že dokument reprezentuje pouze jejich názory. Nejde o oficiální stanovisko Ekonomického ústavu Akademie věd ČR ani Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium UK (CERGE).
Financování třetího pilíře?
Otázky vyvolává také financování výzkumu třetího důchodového pilíře. Akademie věd ČR podle zveřejněných darovacích smluv získala dva dary v celkové výši 1,45 milionu korun. Peníze pocházely od investiční skupiny Pale Fire Capital miliardáře Jana Barty.
První dar ve výši 600 tisíc korun měl podle smlouvy pokrýt „náklady spojené s analýzou 3. pilíře důchodového systému“. Smlouva pochází z listopadu 2025. Studie Pertolda a Nádvorníka vyšla následně v lednu 2026.
Druhou darovací smlouvu v hodnotě 850 tisíc korun uzavřely strany v březnu 2026. Peníze měly pokrýt „náklady spojené s návrhem a modelováním reformy 3. pilíře důchodového systému v ČR“. Ze samotné časové souslednosti však nelze dovodit, že právě studii Pertolda a Nádvorníka financovaly peníze Pale Fire Capital. Veřejně dostupné informace ale otevírají otázku vztahu mezi oběma dary, výzkumem třetího pilíře a podklady, které ministerstvo využilo při přípravě reformy.
Další studie?
Není přitom dosud zcela jasné, zda by měla pod hlavičkou Akademie věd a CERGE-EI vzniknout další studie na toto téma, která by byla takto financována z peněz sponzora. K dotazu Ekonomického deníku se CERGE-EI ve své odpovědi nevyjádřilo.
Sám Pertold odmítá, že by podstatou debaty měla být existence jedné studie. „Podstatou současné debaty není existence jedné studie, ale otázka, zda budou mít občané ČR díky efektivnějšímu systému v důchodu o stovky tisíc až miliony korun více, nebo zda významná část jejich úspor skončí v poplatcích a ziscích penzijních společností,“ uvedl v rámci vyjádření CERGE-EI.
