Obří hejna medúz odstavily největší jadernou elektrárnu v Evropské unii. Zdroj Gravelines musel naráz odstavit většinu svých reaktorů poté, co roje medúz ucpaly filtry chladicí mořské vody. Událost, k níž došlo přesně ve stejný den jako loni, podtrhuje rostoucí zranitelnost jaderné energetiky v letních měsících. Také vysychající evropské řeky brzdí vnitrozemské reaktory od Španělska až po Rumunsko.
Tři ze šesti reaktorů v Gravelines se 10. srpna automaticky vypnuly poté, co obrovský počet medúz zaplnil vstupní filtry, které nasávají mořskou vodu do elektrárny pro chlazení. Čtvrtý reaktor běžel na poloviční výkon, takže na plný výkon zůstal pouze jeden ze šesti bloků. Poslední byl již mimo provoz kvůli plánované údržbě.
Elektrárna Gravelines nedaleko Dunkerque má celkový instalovaný výkon 5 706 megawattů, což z ní činí největší jadernou elektrárnu v západní Evropě. Větší je pouze Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině, která ale kvůli válce nevyrábí elektřinu. Vzhledem ke zničení Kachovské přehrady, která zajišťovala vodu pro chlazení, není obnovení provozu reálné.
Stejný scénář
Společnost Électricité de France (EDF), která francouzský zdroj provozuje, uvedla, že odstavení nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko pro zařízení, jeho personál ani životní prostředí. K uzavření nicméně došlo přesně ve stejný den jako o rok dříve.
Tato shoda okolností naznačuje, že se začíná jednat spíše o pravidelný jev než o jednorázovou nepříjemnost pro francouzské energetiky. Zemi galského kohouta přitom trápí nedostatek výkonu francouzských jaderných elektráren kvůli vysokým letním teplotám a suchu, které stěžují jejich chlazení.
Medúzám teplejší moře vyhovuje
Vědci tvrdí, že oteplující se moře způsobuje, že tyto obří roje medúz jsou častější a hůře předvídatelné. Teplota moře podél atlantického pobřeží a ve Středozemním moři letos opakovaně překonala rekordy. Teploty v červnu a červenci místy dosahovaly až o 6 °C vyšších hodnot než je dlouhodobý průměr.
Tento druh žahavců, na rozdíl od ryb nebo korálů, v těchto podmínkách spíše prosperuje. Jejich rozšíření způsobuje také nadměrný rybolov, protože odstraní jejich přirozené predátory. Rostoucí teploty moře dávají medúzám více času a lepší podmínky k rozmnožování. „Reprodukční okno se stále rozšiřuje,“ vysvětlil Derek Wright, mořský biolog z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA).
Třetí nejteplejší pololetí
Monitorování klimatu v EU tento trend potvrzuje. Evropský program Copernicus pro pozorování Země zjistil, že první polovina letošního roku byla třetím nejteplejším pololetím v historii měření pro Středomoří. 80 procent mořských oblastí zažilo mezi lednem a červnem silné až extrémní horko. Výzkumníci z projektu World Weather Attribution dospěli rovněž k závěru, že oteplování oceánů by nebylo možné bez klimatických změn způsobených člověkem.
Francie ale není sama, kdo se s tímto problémem potýká. Pobřežní elektrárny jinde v Evropě také musely odstavovat své rektory kvůli medúzám. Už v roce 2013 došlo ke třídenní odstávce ve Švédsku, opakovaně měla problémy jaderná elektrárna ve Skotsku.
Mohlo by vás zajímat
Energetická bezpečnost je pod tlakem
Pro evropský kontinent, který je zatížen zvýšenou letní poptávkou po elektrické energii, se jedná o nepříjemnou komplikaci. Francie totiž obvykle dodává elektřinu z jaderných zdrojů během špičky i sousedním zemím.
Uzavření elektrárny Gravelines následovalo po týdnech omezování provozu v jiných francouzských elektrárnách způsobených horkem a suchem. Odborníci si nyní kladou otázku, na kolik je jaderná energie bezpečnou variantou v evropském energetickém mixu. Její zastánci přitom o jádru opakovaně hovoří jako o bezpečném, nízkouhlíkovém a stabilním zdroji.
Málo vody v evropských řekách
Zejména reaktory, které musí chladit mořská voda, se stávají během letních měsíců méně spolehlivé. Během extrémního sucha, jaké postihlo tento rok Evropu, ale omezují svůj provoz i jaderné zdroje, které leží na evropských řekách. Například elektrárna Paks v Maďarsku nebo zdroje v Rumunsku, které leží na Dunaji.
„U velkých řek, jako jsou Rýn, Dunaj a Rhôna, dochází k poklesu hladiny vody a nárůstu teplot. Přírodní podmínky vedly k částečnému nebo úplnému odstavení jaderných zařízení ve Francii, Švýcarsku, Belgii, Španělsku, Rumunsku a dalších zemích. To zdůrazňuje rozpor mezi jadernou energií jako nízkouhlíkovým řešením a jejími dopady na životní prostředí,“ upozornil Eduard Sequens z organizace Calla.
