Světové mocnosti i zbrojní giganti přesouvají svou pozornost hluboko pod hladinu moří a oceánů, kde narůstá riziko hybridní války. Zatímco Čína buduje rozsáhlé sítě podmořských senzorů a Rusko hrozí útoky na datové kabely a potrubí, západní koncerny jako Lockheed Martin či Thales investují miliardy dolarů do námořních dronů a technologií pro odminování.
Příklad Polska, které před pár dny spustilo na vodu první novou fregatu, dokládá celosvětový trend, kdy se pozornost mnoha zemí otáčí k zabezpečení mořských tras, ale také podmořské infrastruktury. ORP Wicher, první ze tří fregat plánovaných v rámci polského modernizačního programu Miecznik, vplula do Gdaňského zálivu začátkem tohoto týdne.
„S dobře kalibrovanými veřejnými financemi a silným polským rozpočtem se nám podařilo vytvořit projekt, který stanoví měřítko pro nadcházející roky a desetiletí,“ prohlásil polský prezident Karol Nawrocki.
Akvizice pod hladinou
Polský přístup odráží hlubší posun v námořní obraně. V červenci došlo téměř současně ke třem velkým akvizicím. Všechny byly zaměřené na oblast pod mořskou hladinou. Americký Lockheed Martin oznámil, že utratí 3,5 miliardy dolarů (73,5 miliardy korun) za koupi specialisty na podmořské projekty Ultra Maritime.
Francouzská společnost Thales zase oznámila koupi 36% podílu ve společnosti Exail Technologies s dlouhodobými plány na kompletní akvizici firmy za předpokládanou cenu 4,5 miliardy dolarů (94,5 miliardy korun). Italská společnost Fincantieri oznámila investici ve výši téměř 700 milionů dolarů (14,7 miliardy korun) do čtyř firem zabývajících se námořními drony a podmořským inženýrstvím.
Napětí po mořskou hladinou roste
Aleksandar Jovovic a Katy Budová z amerického think-tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) v časopise Breaking Defense tvrdí, že tyto akvizice dokazují růst hrozeb v podmořské oblasti.
Čína například používá povrchové a podmořské senzory k mapování oceánského dna. Tento projekt zahrnoval nejméně 42 výzkumných plavidel v posledních pěti letech. Americký viceadmirál Richard Seif popsal čínské úsilí jako vývoj „podmořské velké zdi“ senzorů, bezpilotních systémů a fúze dat určených k detekci a sledování podmořských aktivit.
Ruské ponorky
Rusko představuje samostatnou výzvu. Využívá ponorkovou flotilu a bezpilotní podmořské kapacity k útokům na kabely a potrubí v hloubkách, kterým se mohou vyrovnat pouze Spojené státy.
Jovovic a Budová uvedli, že podmořské miny situaci dále zhoršují. „Podmořské miny zůstávají klíčovou asymetrickou schopností pro menší národy. Miny, které jsou klíčovým nástrojem v hybridní válce, mohou změnit rovnováhu sil,“ varovali.
Konflikty na mořích
Ilustruje to situace v Hormuzském průlivu. Prakticky žádné americké ani další západní spojenecké kapacity nejsou k dispozici pro odminování klíčové trasy pro vývoz ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu. Rozsah a počet min rozmístěných v celém průlivu zůstává dodnes neznámý. Kroky Ukrajiny proti ruské černomořské flotile naopak podtrhují důležitost bezpilotních námořních systémů.
„Červencová aktivita společností Lockheed Martin, Thales a Fincantieri je vítaným obratem v oblasti podmořského boje, která získala na významu,“ napsali američtí bezpečnostní analytici. Ukazuje to, že západní vlády i zbrojní průmysl dospěly k podobným závěrům. Další bezpečnostní hrozby a případný boj se budou odehrávat z velké části na mořích a oceánech.
