Meziroční růst spotřebitelských cen o 1,7 procenta zajistil Česku v červenci pátou nejnižší inflaci ze 42 sledovaných zemí. To znamená o jednu příčku hůře než v červnu. Všechny sousední státy vykázaly inflaci vyšší. Analytici ale očekávají, že cenový růst se může na přelomu roku přiblížit třem procentům.
Na Slovensku dosáhla inflace 3,5 procenta, v Polsku 3,0 procenta, v Německu 2,8 procenta a v Rakousku 2,7 procenta. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rumunsko s 10,4 procenta, následovala Ukrajina se 7,7 procenta a Moldavsko se 6,3 procenta. Naopak nejnižší inflaci vykázalo Švédsko s 0,2 procenta, za ním Švýcarsko s Lichtenštejnskem s 0,4 procenta.
Vývoj v eurozóně a ve světě
Meziroční inflace v eurozóně podle předběžných odhadů v červenci zrychlila na 2,9 procenta z červnových 2,8 procenta, což odpovídalo očekávání trhu. Inflace tak zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Za zrychlením stál především obnovený růst cen energií, jejichž meziroční inflace se zvýšila na 10,0 procenta z 8,5 procenta poté, co se obnovily nepřátelské akce mezi Spojenými státy a Íránem.
Meziroční míra inflace v USA klesla v červnu na 3,5 procenta z květnových 4,2 procenta, což byl první pokles za pět měsíců a hodnota pod tržním očekáváním 3,8 procenta. Údaje za červenec budou zveřejněny ve středu, trh čeká další zpomalení celkové inflace na 3,4 procenta.
Inflace v Číně v červenci zpomalila na 0,5 procenta z červnového jednoho procenta, což bylo méně, než čekal trh, a šlo o nejnižší hodnotu od letošního ledna, uvedl analytik Portu Marek Pokorný.
Co táhlo české ceny
Analytici se shodli, že v Česku bude růst cen v dalších měsících postupně zrychlovat ke dvěma procentům a na konci roku zamíří ke třem. V červenci inflaci táhly dolů levnější potraviny a energie, naopak výrazně stouply ceny ve službách.
„Jarní zrychlení inflace se ukázalo jako přechodné. Zatímco v dubnu cenový růst vystoupal na 2,5 procenta zejména kvůli zdražení pohonných hmot po eskalaci na Blízkém východě, v květnu zpomalil na 2,1 procenta a v červnu na 1,5 procenta,“ uvedl partner poradenské skupiny Moore CR Petr Kymlička. Červencové inflaci 1,7 procenta pomohly hlavně meziročně levnější potraviny, elektřina i zemní plyn. Pohled pod povrch je ale podle něj méně příznivý, ceny služeb rostou tempem 4,7 procenta a jádrová inflace se drží těsně pod třemi procenty.
Domácí tlaky přetrvávají
Červencová čísla ukazují na přetrvávající silné domácí tlaky, které neumožní centrální bance polevit v ostražitosti, řekl analytik ČSOB Dominik Rusinko. V příštích měsících odhaduje postupný nárůst inflace nad dvouprocentní cíl. „Potravinová deflace sice ještě neřekla poslední slovo, podle nás však půjde pouze o dočasný fenomén. Dražší energie, hnojiva i aktuální vlny extrémního počasí v příštím roce přispějí k nadprůměrnému růstu cen potravin,“ dodal. Rozkolísaný podle něj pravděpodobně zůstane i vývoj cen energií.
Inflaci táhly dolů ceny potravin. Například cena másla i mléka zůstávaly o více než 40 procent nižší než loni touto dobou. Upozornil analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Naproti tomu ceny pohonných hmot stouply o téměř 17 procent. V příštích měsících čeká oscilaci inflace okolo dvou procent a ke konci roku podle něj zamíří blíže ke třem procentům. Vrchol inflace předpokládá na začátku příštího roku, kdy by mohla stoupnout až ke třem až čtyřem procentům.
Mohlo by vás zajímat
Podle nové prognózy, kterou Česká národní banka minulý týden zveřejnila, dosáhne letos průměrná inflace dvě procenta. Příští rok očekává centrální banka 2,5 procenta.
Výhled analytiků
„Inflace se bude v průběhu dalších měsíců přibližovat hranici dvou procent, nicméně na přelomu roku už může začínat trojkou,“ odhadl analytik Banky Creditas Petr Dufek. Podle něj nelze spoléhat na dlouhodobé zlevňování potravin, protože i zemědělci a potravináři budou čelit vysokým nákladům na energie.
„Pro další vývoj bude důležité především to, jak se budou vyvíjet ceny služeb, bydlení a potravin, a také mzdy. Pokud se nepotvrdí výraznější tlak ze strany domácí poptávky, může se inflace v dalších měsících opět pohybovat kolem dvouprocentního cíle,“ doplnil stratég společnosti Žitný & partneři Bohumil Žitný.
