Do Česka mířily kamiony naložené asfaltovou směsí nebo plastovým odpadem. Společné měly to, že šlo o nelegální dovoz ze zahraničí. Odpad u nás končí jinde, než by měl, někdy i na nepovolených skládkách. Silnější pozici při kontrolách má přinést novela zákona o odpadech.
Podle zástupkyně tiskové mluvčí ministerstva životního prostředí Kateřiny Pacíkové je cílem posílit kontrolu přeshraniční přepravy odpadů. Upravit se mají kontrolní postupy, účinnější zásahy proti nedovoleným transportům a nelegálnímu dovozu všemožného haraburdí.
Normu, která reaguje na nové evropské nařízení o přepravě odpadů, vláda schválila v polovině června. Se zapracovanými připomínkami ji bude jako sněmovní tisk č. 276 projednávat Poslanecká sněmovna.
Institut předchozího souhlasu
Novela zavádí například institut předchozího souhlasu. Krajské úřady ho budou moci na žádost provozovatele zařízení určeného k využití odpadů vydávat až na dobu 10 let. „Opatření má zjednodušit administrativu spojenou s opakovanou přeshraniční přepravou odpadů a usnadnit podnikům dlouhodobé plánování,“ uvedla.
Součástí návrhu je digitalizace procesů přeshraniční přepravy odpadů. Novela zároveň ruší povinnost krajů zpracovávat vlastní plány odpadového hospodářství.
„Důvodem je existence komplexního nového Plánu odpadového hospodářství ČR pro období 2025–2035. Podle ministerstva poskytuje dostatečný strategický rámec,“ podotkla Pacíková. Dodala, že se zaměřuje právě i na regionální aspekty odpadového hospodářství. Stávající krajské plány mají zůstat podle ministerstva v platnosti do konce období, na které byly schváleny.
Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě) v červnu po jednání vlády k zákonu uvedl: „Dává nám do rukou skutečný bič na nelegální dovoz odpadu.“ Že Česko účinnější kontrolu a vymáhání pravidel potřebuje, ukazují podle ministra například i černá skládka v brněnských Horních Heršpicích nebo v Jiříkově na Bruntálsku.
Mohlo by vás zajímat
Tři hranice pokut
Oproti původní verzi novely došlo během připomínkového řízení ještě ke změnám. Advokát a partner advokátní kanceláře Kocian Šolc Balaštík Tomáš Sequens jmenoval například rozdělení sazeb pokut za přestupky (§ 121 pozn. red.) do tří kategorií. Původně návrh počítal s jednotnou horní hranicí. A to ve výši 25 milionů korun.
V návrhu, který budou projednávat poslanci, jsou navržené horní hranice tři. První je 25 milionů korun při vysoké závažnosti přestupku s významnými dopady na životní prostředí, druhou hranicí je 10 milionů korun při byrokratických pochybeních a 5 milionů korun při mírnějších pochybeních. „Je navrženo, že všechny přestupky podle tohoto zákona, které souvisí s přeshraniční přepravou odpadu, projedná Česká inspekce životního prostředí,“ uvádí materiál.
Verze do připomínkového řízení stanovila podle Sequense také účinnost zákona ke dni 21. května 2026, bez podrobných přechodných ustanovení. Verze po jednání vlády naopak posouvá účinnost na první den kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona.
Spolupráce s evropskými partnery
Na novelu zákona a nové evropské nařízení o přepravě odpadů se připravuje také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
„Naši inspektoři absolvují odborná školení zaměřená na nové požadavky legislativy a připravujeme se také na využívání nových digitálních nástrojů (elektronický systém DIWASS), které zvýší dohledatelnost a transparentnost přeshraničních přeprav odpadů,“ uvedl nový ředitel inspekce Pavel Straka.
Samotná role ČIŽP se přijetím nové legislativy podle Straky zásadně nemění. Nadále bude provádět kontroly přepravy odpadů ve spolupráci s Celní správou, Policií Českou republiky a dalšími úřady.
„Klíčová bude také pokračující spolupráce s evropskými institucemi, včetně úřadu OLAF, i s příslušnými orgány ostatních států. Naším cílem je zachovat vysokou úroveň kontrolní činnosti, dále rozvíjet mezinárodní spolupráci a efektivně využívat nové informační systémy, které umožní rychlejší sdílení informací a účinnější odhalování nelegálních přeprav odpadů,“ sdělil Straka.
Česko jako cíl zahraničního odpadu
S dovozem nelegálního odpadu má Česká republika problém dlouhodobě. Jen v červenci během kontrolních akcí zadržela například Celní správa Plzeň spolu s inspekcí životního prostředí tři nelegální přepravy odpadů. Celková hmotnost zadrženého nákladu přesáhla 72 tun.
První zásilka směřovala z Německa. Šlo o dovoz asfaltové směsi o hmotnosti téměř 26 tun. „Po prověření údajů v dokladech předložených ke kontrole bylo zjištěno, že odpad míří do mobilního zařízení nacházejícího se ve Středočeském kraji, které je určeno k třídění ostatních odpadů,“ uvedla Celní správa. Dodala, že podle zákona o odpadech však nesmí být odpad z přeshraniční přepravy do mobilního zařízení přijímán ani z něj odesílán.
Nejvíce v historii
Do země putoval i odpad z Itálie. Podle celníků zahraniční dopravní společnost přepravovala drcený odpad deklarovaný jako plasty a kaučuk o hmotnosti téměř 23 tun do zařízení v Ústeckém kraji označeného jako „Sběrna odpadů“. Zařízení ale není určeno k nakládání s tímto typem materiálu.
Během prvního pololetí letošního roku zadrželi plzeňští celníci více než 123 tun nelegálně přepravovaného odpadu, podle celníků je to nejvíce v historii útvaru. „Rekordní množství zachycených zásilek potvrzuje, že Česká republika zůstává nadále místem pokusů o nelegální dovoz odpadu ze zahraničí,“ shrnul Celní úřad.
