Drony se staly jednou z největších hrozeb současných konfliktů. Polští vědci proto pracují na zbrani, která by proti nim nemusela používat drahé střely, ale paprsek světla. Nový laserový systém má najít cíl, zaměřit ho a zneškodnit během několika sekund. Konstruktoři tvrdí, že jeden zásah by měl stát přibližně 100 zlotých (560 korun).
Ve Vojenské technické akademii (WAT) v Polsku pokračuje vývoj autonomního laserového zbraňového systému ASBL. Projekt má sloužit k ochraně vojenských objektů a kritické infrastruktury před bezpilotními prostředky.
Laser má chránit základny i kritickou infrastrukturu
Projekt získal financování přesahující 33 milionů zlotých (190 milionů korun) od Národního centra pro výzkum a vývoj v rámci programu PERUN, který podporuje rozvoj průlomových technologií v oblasti bezpečnosti a obrany státu.
Vedoucí projektu Krzysztof Kopczyński z Institutu optoelektroniky WAT uvedl, že zbraň má vyhledávat a ničit různé typy dronů.
„Úkolem systému bude zaměřování, sledování a zneškodňování pozorovacích dronů, dronů FPV i sebevražedných dronů na maximální vzdálenost jeden a půl kilometru,“ uvedl Kopczyński.
Podle něj bude ASBL potřebovat přibližně 10 až 20 sekund k likvidaci jednoho bezpilotního prostředku. Poté se může okamžitě zaměřit na další cíl, protože nepotřebuje doplňovat klasickou munici.
Jeden zásah za 100 zlotých
Právě cena použití má být jednou z hlavních výhod laserové zbraně. Odhadované náklady jednoho použití laseru mají činit přibližně 100 zlotých. Současné rakety používané proti dronům stojí výrazně více. „Ne 100 tisíc, 200 tisíc nebo půl milionu, protože tolik stojí rakety, které se dnes proti dronům odpalují,“ srovnává profesor WAT.
Laserový systém proto může představovat způsob, jak levněji reagovat na stále častější nasazení bezpilotních prostředků.
Jak laserová zbraň funguje
Princip systému ASBL stojí na spolupráci několika prvků. Optoelektronická hlavice nejprve odhalí a sleduje dron. Následně laserový skener přesně určí jeho polohu v prostoru. Poté laserový efektor zaměří paprsek na cíl a způsobí jeho poškození a vyřazení. Účinek laseru je založený na tepelném působení.
„Koncentrovaná energie může propálit konstrukční prvky, poškodit součástky nebo způsobit vznícení materiálů uvnitř zařízení,“ vysvětlil Kopczyński.
Mohlo by vás zajímat
Systém ASBL má využívat laserový efektor o výkonu 9 kW, který se umístí na skenovací hlavici se dvěma stupni volnosti.
„Projekt zahrnuje vývoj laserového zbraňového systému s dosahem až 1,5 km, který bude čelit bezpilotním letounům (BSL). Systém bude využívat laserový efektor o výkonu 9 kW namontovaný na skenovací hlavě se dvěma stupni volnosti (2D gimbal). Použité systémy navádění laserovým paprskem umožní přesné sledování a zaostřování laserového paprsku na cíl,“ vysvětlil Kopczyński.
Přesné zaměření cíle zajistí kombinace několika technologií. Systém využije hrubé a jemné navádění laserového paprsku. První fáze umožní rychlé nasměrování paprsku na dron, následně jemné navádění zajistí jeho přesné sledování a udržení zásahu na cíli.
Sledování dronů bude probíhat ve viditelném světle i v infračerveném spektru. Počáteční zaměření zajistí video tracker umístěný na kardanové hlavě, zatímco prostorovou polohu a přesnou vzdálenost k cíli určí laserový skener LIDAR.
O přesné vedení paprsku a jeho udržení na cíli se postará speciální modul TipTilt. Samotný laserový efektor bude tvořit trojice hlavových modulů, z nichž každý bude mít vlastní systém přesného sledování. Konstrukce umožní spojit několik laserových paprsků do jednoho paprsku s výrazně vyšším výkonem.
Výzkumníci z Institutu optoelektroniky Vojenské technické akademie se v rámci projektu zaměří také na šíření laserového záření v atmosféře a na zkoumání vlivu laserového paprsku na bezpilotní prostředky.
Systém půjde umístit na vozidlo, loď i na zem
Celý komplet má vážit přibližně 300 až 400 kilogramů. Konstrukce proto umožní jeho umístění na různých platformách.
Podle inženýrů z WAT lze systém instalovat například na vozidla typu SUV, lodě nebo použít jako pozemní zařízení.
Primárním úkolem má být ochrana vojenských objektů a kritické infrastruktury. Systém by mohl chránit například vojenské základny a ničit drony ještě před jejich přiblížením k chráněnému prostoru.
Tvůrci projektu ale počítají také s využitím přímo na bojišti. Laser by mohl chránit jednotky před průzkumnými drony, sebevražednými prostředky nebo drony FPV útočícími na vojenskou techniku.
Kopczyński zdůraznil především přesnost systému v zastavěném prostředí. „Zasáhne pouze jeden objekt, nepoškodí ostatní, nezpůsobuje nebezpečné exploze, pracuje velmi rychle a přesně,“ uvedl.
Polsko chce vlastní laserové zbraně
Vývoj podobných systémů probíhá také v dalších zemích. Podle WAT má více než 15 států vlastní prototypy, výzkumné programy nebo testovací projekty zaměřené na laserové zbraně.
Polsko chce podle vicepremiéra Władysława Kosiniaka-Kamysze vybudovat vlastní schopnosti v této oblasti. Projekt ASBL vede Vojenská technická akademie. V konsorciu spolupracují také Varšavská technická univerzita, PIT-RADWAR SA a CRW Telesystem-Mesko.
Vývoj je naplánovaný na 36 měsíců. Výsledkem má být technologický model, na jehož základě vznikne prototyp a následně další etapy vedoucí k možnému zavedení systému do polské armády.
Podle odhadů může celý proces od současné fáze až k hotovému výrobnímu systému trvat šest až devět let.
Projekt už prošel prvními zkouškami
Podle mluvčí WAT Ewy Gmachové začínají současné práce na čtvrté úrovni technologické připravenosti. To znamená, že základní principy byly ověřeny v laboratorních podmínkách i při prvních zkouškách na polygonu.
Během dosavadního výzkumu akademie testovala různé parametry laserových efektorů a úspěšně zneškodnila cíle v podobě bezpilotních prostředků.
Program PERUN podporuje i další obranné projekty
Program PERUN, v jehož rámci získal podporu také systém ASBL, vznikl jako společná iniciativa polského ministerstva obrany, ministerstva vědy a vysokého školství a Národního centra pro výzkum a vývoj.
Celkem má program podpořit 29 průlomových projektů polské vědy a průmyslu pro armádu s celkovým rozpočtem 723,8 milionu zlotých (více než 8 miliard korun).
Mezi další projekty WAT patří například systém ARES zaměřený na podporu příprav více oblastní obrany a operačních činností s využitím umělé inteligence.
Další projekt se zabývá detekcí manipulovaných multimediálních dat vytvořených pomocí technologie deepfake a ověřováním jejich zdrojů.
WAT rovněž pracuje na rodině topografických navigačních systémů pro létající platformy, které mají umožnit přesnou navigaci při dlouhých letech bez využití satelitního systému GPS/GNSS.
Součástí programu je také projekt ASTORIA zaměřený na automatické testování a ochranu před útoky ransomwaru. Systém má využívat umělou inteligenci k analýze škodlivého softwaru, simulaci útoků a hodnocení zabezpečení informačních systémů.
Laserové zbraně míří i do vesmíru
Krzysztof Kopczyński očekává, že laserové zbraně budou mít význam i mimo pozemské bojiště.
Podle něj budou mít v kosmickém prostředí velkou výhodu, protože zde neexistuje atmosféra, která komplikuje přenos laserového záření.
„Bude dominovat ve vesmíru a určitě vstoupí do výzbroje všech armád světa,“ myslí si vědec.
