Průnik ruské střely do polského vzdušného prostoru a zásah stíhaček F-16 ukázaly zranitelnost východního křídla Evropské unie. Varšava, Vilnius a Bukurešť požadují zrychlené financování protivzdušné obrany z unijního fondu SAFE, narážejí ale na nečekanou překážku. Uvolnění dalších miliard eur z nevyužitých úvěrů blokuje Itálie, která zatím nepodepsala vlastní dohodu o čtrnáctimiliardové půjčce.

Ruská raketa v noci ze středy na čtvrtek vletěla do polského vzdušného prostoru. Musely zasahovat polské stíhačky. Podle polského premiéra Donalda Tuska se s největší pravděpodobností jednalo o ruskou střelu s plochou dráhou letu Ch-101.

Kráter na východě Polska po dopadu zřejmě ruské rakety Ch-101. Foto: SPRAVDI – ukrajinské státní centrum pro strategickou komunikaci

Polsko, Litva a Rumunsko chtějí další peníze

Jedná se o případ, pro který byl vytvořen unijní obraný fond SAFE, který má uspíšit vyzbrojení členských zemí evropského bloku. Další miliardy eur na obranu polského vzdušného prostoru nyní ale blokuje Řím. Polsko, Litva a Rumunsko totiž chtějí více finančních prostředků na obranu před ruskými raketami a drony.

V rámci úvěrového nástroje SAFE může Brusel přerozdělit nevyužité peníze z půjček zemím, které čelí největším bezpečnostním hrozbám. Zatím se svými žádostmi uspělo sedmnáct zemí včetně Česka. Itálie zůstává v tomto ohledu outsiderem a finanční prostředky nemá zatím schválené. Proto Brusel zatím nemůže nevyužité miliardy eur použít na obranu Polska.

Řím přitom požádal o 14,9 miliardy eur (361 miliard korun), což je jedna z největších alokací v rámci programu. „Rozhodli jsme se využít SAFE. Požádali jsme o financování ve výši 14,9 miliardy eur do konce roku,“ řekl italskému parlamentu koncem července ministr zahraničí Antonio Tajani. Jedná se ale pouze o politický závazek, nikoli podpis. Samotná úvěrová dohoda není podepsaná.

Brusel chce podpis, ne další rozhovory

Evropské komisi s Římem dochází trpělivost. Ve čtvrtek její mluvčí na otázku, zda došlo k dalšímu kontaktu s italskou vládou, prohlásil, že od minulého týdne nedošlo k žádným dalším bilaterálním rozhovorům. „Potřebovali bychom podpis úvěrové dohody,“ řekl.

V sázce je víc než jen italský vlastní obranný rozpočet. Program SAFE má pevně stanovený harmonogram. Komise musí do konce roku rozdělit všechny neschválené peníze z celkového balíku 150 miliard eur (3,6 bilionu korun).

Mluvčí Komise pro oblast obrany Thomas Regnier již začátkem července varoval, že nevyužité finanční prostředky včetně plánované částky pro Itálii mohou být přesměrovány do jiných zemí a projektů.

Rozdělená italská vláda

Váhání Říma je způsobeno rozkolem v italské vládě. Forza Italia, kterou založil Silvio Berlusconi, prosazuje hlubší integraci v rámci Unie i v oblasti obrany. Stranu vede právě italský ministr zahraničí Tajani.

Naopak Liga Mattea Salviniho odmítá společné evropské půjčky na zbrojení a také vyšší vojenské výdaje z italského rozpočtu. Tajaniho slib nicméně umožňuje vládě Giorgie Meloniové prohlašovat, že podporuje společnou evropskou obranu, aniž by učinila těžké rozpočtové rozhodnutí.

Pro evropské země, které již úvěrovou dohodu podepsaly, není čekání na nerozdělené peníze pouze administrativní překážkou. Každý den, kdy Itálie odkládá podpis, znamená, že státy ohrožené ruskými útoky nemohou posilovat svou protivzdušnou obranu z evropských peněz.