Raketa, která v noci dopadla na východě Polska, byla zřejmě ruského původu. Uvedl to polský premiér Donald Tusk. Chce ale mít větší jistotu o jejím typu a o tom, kdo ji vyslal. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha už dříve na sociálních sítích uvedl, že se jednalo o ruskou střelu Ch-101.
„Všechno nasvědčuje tomu, že se jednalo o ruskou raketu Ch-101, ale chceme si být stoprocentně jisti typem rakety a tím, kdo ji odpálil,“ řekl polský premiér Tusk na mimořádné schůzi s ministrem obrany Władysławem Kosiniakem-Kamyszem a zástupci bezpečnostních složek. Podle premiéra byl narušen polský vzdušný prostor v době, kdy Rusko provádělo údery na západě Ukrajiny. „Raketa dopadla u obce Tarnowa Kolonia. Nejsou žádné zprávy o obětech ani materiálních škodách,“ dodal.
Tusk dodal, že armáda byla připravena střelu sestřelit, pokud by pokračovala dál v letu. Zároveň sdělil, že podle generála a operačního velitele polských ozbrojených sil Ireneusze Nowaka se ukrajinské stíhačky pokusily všechny ruské rakety mířící směrem k polským hranicím zastavit. „To ukazuje, jak důležitá je spolupráce s našimi spojenci,“ dodal premiér.
„Přes noc ruská řízená střela Ch‑101 vstoupila do Polska jako součást masivního ruského úderu proti Ukrajině, čímž porušila vzdušný prostor NATO,“ uvedl k tomu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha.
Co je raketa Ch-101
Raketa Ch-101 (uvádí se také pod ruským označením Х-101, v žargonu NATO jde o střelu AS-23 Kodiak) je řízená střela s plochou dráhou letu typu vzduch-země dlouhého dosahu. Vyvinula jí a vyrábí ruská společnost MKB Raduga. Střelu vypouštějí strategické bombardéry Tu-95 a Tu-160 a obvykle míří na pozemní cíle vysoké hodnoty.
Střela vychází ze starší Ch-55, oproti ní má ale větší rozměry a je přesnější. Podle ruských zdrojů je Ch-101 dlouhá 7,45 metrů a pod trupem má sklopena křídla, která se po odhození střely roztáhnou. Celková hmotnost střely dosahuje 2200–2400 kg a dokáže zasáhnout cíl až do vzdálenosti 3500 kilometrů.
Co se v noci dělo
Časně ráno zaznamenala polská armáda narušení vzdušného prostoru země neznámým objektem. K jeho identifikaci a zneškodnění vyslala vojenský letoun F-16. Objekt ale rychle zmizel z radarů. Po vyslání vrtulníku na místo jeho posledního výskytu objevili vojáci v poli asi 45 kilometrů jižně od Lublinu zhruba desetimetrový kráter.
Po oznámení nálezu trosek objektu uvedl ministr obrany Kosiniak-Kamysz, že se jednalo o neuvěřitelně těžkou noc pro polské systémy protivzdušné obrany. Zároveň poděkoval všem, kteří se podíleli na řešení situace. Nejde přitom o první podobný incident.
Ruské drony a rakety v Polsku
V listopadu 2022 zasáhla raketa východopolský Przewodów ležící nedaleko hranice s Ukrajinou. Zabila tehdy dva lidi. Rusko předtím proti Ukrajině zahájilo masivní vzdušný útok a na polské území dopadla podle polských odborníků střela S-300 odpálená ukrajinskou protileteckou obranou.
V dubnu roku 2023 lidé v lese nedaleko Bydhošti na severozápadě Polska našli pozůstatky ruské řízené střely Ch-55. Polsko ji ve výzbroji nemá. Tyto střely – střejně jako Ch-101 – vypouští ruské bombardéry při útocích na Ukrajinu. Střela měla podle rádia RMF FM bojovou hlavici.
Připomeňme ještě 10. září 2025, kdy do vzdušného prosotru Polska proniklo 16 ruských dronů. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy. Bezpilotní letouny opakovaně narušily polský vzdušný prostor a polská armáda se spojenci z NATO proti nim zasáhla.
Nyní Rusko v noci na čtvrtek provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu, při kterém zemřelo nejméně 13 lidí. Údery mířily také na západ Ukrajiny, zejména na město Lvov, vzdálené zhruba 180 kilometrů vzdušnou čarou od Lublinu. Kvůli ruským útokům zněly v několika městech v Lublinském vojvodství poplašné sirény.
