Na světové energetické mapě brzy přibude nový producent a exportér ropy. Stane se jím východoafrická Uganda. Podle původního cíle měla těžba začít v červenci, což nevyšlo. Teď země cílí na zahájení komerční produkce ropy do konce září, uvedl web Ecofin.
Těžit se bude na ložiscích poblíž Albertova jezera. Za větším projektem Tilenga stojí francouzský koncern TotalEnergies, který má produkovat 190 tisíc barelů denně. Menší projekt Kingfisher je v režii čínské společnosti CNOOC. Dohromady se má v Ugandě v nejbližších letech těžit 230 tisíc barelů denně. V přepočtu se jedná 11,5 milionu tun za rok, tedy asi dvojnásobek spotřeby českých rafinerií.
Projekt v Ugandě má i českou stopu. Jedním z významných akcionářů koncernu TotalEnergies je Energetický a průmyslový holding (EPH) vedený miliardářem Danielem Křetínským. Balík 4,2 procenta akcií TotalEnergies nedávno získal výměnou za poloviční podíl v portfoliu plynových a jiných elektráren v západní a jižní Evropě.
Komplikace na cestě
Zpoždění je u podobných megaprojektů téměř pravidlem. Ecofin zmiňuje rostoucí náklady, spory s místními farmáři o kompenzace a problematické financování. Evropské banky už dnes odmítají financovat „špinavé“ projekty typu těžby ropy. Ugandská vláda navíc přidala nový požadavek; odmítla bezúčelné spalování plynu vytěženého spolu s ropou a požaduje jeho využití k výrobě elektřiny. Uganďané mají zájem také o výstavbu vlastní ropné rafinerie, její dokončení je však podle posledních zpráv reálné až v roce 2030.
Velmi komplikovaná je také logistika. Kvůli přepravě ropy z vnitrozemské Ugandy musel vyrůst Východoafrický ropovod o délce 1443 kilometrů. Ten končí v tanzanském přístavu Tanga, kde si zájemci budou moct nechat ugandskou ropu přečerpat do tankeru. Podle vyjádření generální ředitelky Ugandského úřadu pro ropu Josephiny Bateebe je ropovod dokončen „z více než 90 procent“.
Vydatná ložiska u Albertova jezera objevili těžaři už v roce 2006. Trvalo tedy dvě desetiletí, než se Uganda přiblížila ke komerční produkci. Institut pro ekonomiku energetiky a finanční analýzu (IEEFA) již v lednu upozornil na potíže, které projekt doprovázejí. Například náklady na výstavbu Východoafrického ropovodu vzrostly z původně odhadovaných 3,6 miliardy dolarů na 5,6 miliardy dolarů. Pokud cena ropy opět klesne, TotalEnergies a CNOOC na těžbě ropě v Ugandě nejspíš moc nevydělají.
Rychlé zbohatnutí se nekoná
Některé africké země mají ještě ambicióznější těžařské projekty než Uganda. Například Tanzanie a Mozambik chtějí přilákat investice v řádu desítek miliard dolarů a rozjet produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) ve velkém. Jenže v případě Tanzanie stále nedošlo k podpisu závazné dohody s těžaři. V případě Mozambiku situaci komplikují gangy islamistických rebelů – naneštěstí zrovna v regionu, kde se má plyn těžit.
Těžbu ropy v minulých desetiletích rozjely Ghana, Čad nebo Jižní Súdán. Nelze však říct, že by to jmenovaným zemím přineslo ekonomický rozmach a výraznější růst životní úrovně. Dokonce i v Nigérii a Angole, kde ropu těží v rozsahu 50 až 100 milionů tun za rok, se zbohatnutí zatím týká jen úzkého okruhu politických a ekonomických elit.
