Usnadnění podnikání ve všech 27 zemích Unie může narazit u evropských poslanců. Před tímto scénářem varovala Rebecca Christieová z think-tanku Bruegel během kulatého stolu EU Perspectives s poslancem Evropského parlamentu Ondřejem Krutílkem a Pedrem Oliveirou z BusinessEurope.
Myšlenka „28. režimu“ koluje v bruselských institucích již více než deset let. Původně to bylo v rámci snah zavést unii kapitálových trhů. Původní myšlenka spočívala v tom, že pokud členské státy nemohou plně harmonizovat pravidla pro firmy, mohly by alespoň nabídnout podnikům volitelný evropský rámec.
„O 28. režimu se v kontextu unie kapitálových trhů hovoří od roku 2015,“ uvedla Rebecca Christieová z think-tanku Bruegel během debaty EU Perspectives. Cílem bylo usnadnit přesun peněz přes hranice a pomoci nejinovativnějším evropským společnostem přilákat investice a expandovat v celém bloku. V průběhu času se ale toto zaměření posunulo na to, jak založit evropskou firmu.
Zachovejte jednoduchost
Navzdory kritice Christieová opakovaně zdůraznila, že podporuje návrh, který předložila Komise. Chybou by podle ní bylo zatěžovat takzvaný 28. režim dalšími politickými ambicemi během legislativních jednání. „Měli bychom v něm pokračovat,“ řekla. Musí ale zůstat co nejjednodušší.
Režim by měl zůstat otevřený všem společnostem, které chtějí v rámci evropského jednotného trhu růst.
Její postoj našel podporu mezi ostatními diskutujícími. Europoslanec Ondřej Krutílek (ECR) zvolený za ODS souhlasil s tím, že omezení režimu by podkopalo jeho původní účel. Ředitel pro právní záležitosti v evropské podnikatelské konfederaci BusinessEurope Pedro Oliveira přidal další námitku. Varoval, že nucení společností ke změně právní formy, jakmile se stanou úspěšnými, by fakticky „potrestalo jejich úspěch“.
Řešení dnešních problémů
Christieová podporuje další diskuzi o zjednodušení daní nebo pravidel sociálního zabezpečení pro lidi, kteří pracují na volné noze. Nesouhlasí ale s tím, že tyto debaty mají ovlivnit návrh na 28. režim. Pro podnikatele je podle ní bezprostřední výzva mnohem jednodušší. Aby byli schopni rychle a jednoduše založit evropskou firmu a začít podnikat přes hranice, aniž by se museli orientovat v 27 různých administrativních systémech.
„Pokud se chci přestěhovat do Itálie a otevřít si firmu jako belgická občanka, musím si zařídit italské daňové číslo. Ale také italský bankovní účet a udělat všechny tyto administrativní věci. Jsem si docela jistá, že mi to zabere více než 24 hodin a sto eur,“ uvedla jako příklad.
Nerozšiřovat působnost pravidel
Vzhledem k tomu, že se jednání o návrhu Komise přesouvá do Evropského parlamentu a do Rady EU, Christieová zdůraznila, že se zákonodárci mají zaměřit na zachování jednoduchosti návrhu, spíše než na rozšiřování jeho působnosti.
Uvítala doporučení Komise zřídit specializované soudní komory pro spory týkající se celoevropského režimu, ačkoli uznala, že politická dohoda o takových reformách může trvat déle.
Politický signál pro ostatní
Evropský parlament má podle ní příležitost vyslat politický signál tím, že odolá svému instinktu přidávat nové podmínky a požadavky na podávání zpráv. „Parlament je známý tím, že zvyšuje složitost evropských pravidel. Pokud ale řekne: ‚Podívejte, tohle je důležité, budeme to zjednodušovat‘, myslím, že to vyvíjí větší tlak na členské státy, aby v tomto trendu pokračovaly,“ řekla Christieová.
Krutílek s tím souhlasil. Označil pravidla EU Inc. za první protržní návrh Komise za více než dvě desetiletí. Oliveira varoval před použitím návrhu k řešení složitějších politických sporů s tím, že by to nakonec způsobilo, že se stane pro podniky neatraktivní. „Jaké jsou naše cíle? Založit firmu, udržet nízké náklady a zajistit, aby fungovala,“ uzavřela analytička think-tanku Bruegel.
