Tisíce lidí nejspíš od ledna nebudou muset podávat daňové přiznání. Poslanecká sněmovna totiž při schvalování znovuzavedení elektronické evidence tržeb nečekaně zdvojnásobila i limit příjmů, do jehož dosažení se daňové přiznání nepodává. Změna se dotkne hlavně studentů, důchodců nebo rodičů na rodičovské dovolené. Daňoví poradci ale upozorňují na nebezpečný háček. Sociální a zdravotní pojištění se bude z těchto příjmů platit dál. To schválený návrh nijak nemění.
Limit se zvedne z dosavadních 50 tisíc korun na 100 tisíc korun ročně. Současně se zdvojnásobí i druhý limit, a to z 20 tisíc na 40 tisíc korun u poplatníků se zaměstnáním a vedlejšími příjmy. Předkladatelé v čele s poslancem Vojtěchem Munzarem (ODS) změnu odůvodňují tím, že dosavadní limity už neodpovídají ekonomické realitě.
„Prakticky se tento limit týká zejména tzv. přivýdělků, tedy situací, kdy osoby ekonomicky neaktivní, například důchodci nebo osoby na rodičovské dovolené, mají příjmy do daného limitu,“ stojí v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu. Cílem podle Munzara je ušetřit těmto lidem administrativu v případech, kdy by jejich daň byla stejně nulová už díky základní slevě na poplatníka.
Reakce na inflaci
Novinku vítají i daňoví poradci. „Zvýšení limitu lze obecně hodnotit pozitivně. Dosavadní hranice 50 tisíc korun byla stanovena před řadou let a její reálná hodnota se vlivem inflace výrazně snížila. Nový limit lépe odpovídá současným ekonomickým podmínkám a snižuje administrativní zátěž osob s nízkými příjmy,“ řekl Ekonomickému deníku daňový poradce V4 Group Tomáš Topinka.
Stejně změnu hodnotí i Richard Jahoda z daňové společnosti Grinex. „Zvýšení limitů považuji za celkem rozumný krok, který reaguje na dlouhodobý růst mezd i cenové hladiny,“ uvedl Jahoda. Změna podle něj uleví jak daňovým poplatníkům, tak i finanční správě.
Základní sleva na poplatníka je už natolik vysoká, že při zdanitelném příjmu do 100 tisíc korun zpravidla pokryje celou vypočtenou daň. „Výjimky z tohoto pravidla bychom našli zejména u nerezidentů,“ podotýká Jahoda. Těch ale nebude mnoho. Daňovým rezidentem České republiky se totiž i cizinci zpravidla stávají už po půl roce práce v Česku.
Platit pojistné se musí dál
Podle daňových poradců budou z novinky nejvíce těžit lidé, kteří si ke svému hlavnímu příjmu pouze přivydělávají. Ať už mají příjmy z podnikání nebo si občas přivydělají na brigádě či pronajímají třeba pole, nemusí vyplňovat státu kolonky růžového formuláře až do dosažení zákonného limitu.
Daňoví poradci ale zároveň varují před úskalím novinky. „Spočívá v tom, že nejde o osvobození příjmů. Pouze odpadá povinnost podat daňové přiznání. Zejména osoby samostatně výdělečně činné nesmí zapomenout na další povinnosti, především ve vztahu k pojistnému,“ upozornil Jahoda z Grinexu.
Mohlo by vás zajímat
Právě zde podle něj může vznikat vážné nedorozumění. „Veřejnost si může mylně spojovat zvýšení limitu pro podání daňového přiznání se zánikem odvodových povinností, což ale novela neřeší. Nemění pravidla pro sociální ani zdravotní pojištění,“ upozorňuje Jahoda.
Tuto skutečnost jednoznačně potvrzuje i důvodová zpráva k návrhu. Výslovně uvádí, že zvýšení limitu neznamená osvobození těchto příjmů od daně. Pokud poplatník podává daňové přiznání z jiného důvodu nebo dobrovolně, musí do něj i příjmy do stotisícového limitu zahrnout.
Počítá se příjem, ne daňový základ
Další riziko daňoví poradci vidí v samotném výpočtu příjmů, které se do limitu zahrnují. Týká se totiž hrubých příjmů, nikoliv daňového základu. To v praxi znamená, že se neposuzuje zisk, ale obrat, tedy příjem před odečtením nákladů.
K čemu to vede v absolutních číslech? Podnikatel s hrubými příjmy 90 tisíc korun ročně a výdaji 60 tisíc korun ročně daňové přiznání podle nových pravidel podávat nemusí, protože jeho hrubé příjmy nepřesáhly 100 tisíc korun.
Pokud by ale vydělal 120 tisíc korun a měl výdaje 100 tisíc korun, daňové přiznání už podat musí. Jeho zisk neboli daňový základ by sice byl jen 20 tisíc korun, tedy dokonce o deset tisíc korun nižší, než v předchozím příkladu, to ale nehraje roli. Rozhodující je totiž překročení hranice 100 tisíc korun hrubých příjmů.
Jaké příjmy se započítávají
Do limitu se započítávají příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Půjde tedy zejména o příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z nájmu, příjmy z kapitálového majetku a další zdanitelné příjmy.
Mimo limit naopak zůstávají příjmy od daně osvobozené. Jde o sociální dávky včetně mateřské nebo rodičovského příspěvku, ale také například příjmy z prodeje cenných papírů, pokud jsou splněny podmínky časového testu. Limit také nezvyšují příjmy, z nichž už poplatník zaplatil takzvanou srážkovou daň. „Jde například o některé příjmy z dohod nebo některé příjmy z kapitálového majetku,“ uzavírá Jahoda.
O zvýšení limitu pro podání daňového přiznání se při závěrečném jednání ve Sněmovně nediskutovalo. Přesto Munzarův pozměňovací návrh prošel s mimořádně silnou podporou. Hlasovalo pro něj 159 ze 160 přítomných poslanců. Pouze jeden se zdržel.
