Evropští spojenci a Kanada masivně navyšují obranné rozpočty a v tempu zbrojení jsou daleko před původním plánem. Ohlédnutí za summitem v Ankaře potvrdilo podepsání nových zbrojních smluv za desítky miliard dolarů a závazek dále podporovat Ukrajinu. Aliance prohlubuje transatlantickou spolupráci a ukázala jednotu, uvedla zástupkyně generálního tajemníka NATO Radmila Šekerinská.
Radmila Šekerinska hovořila o celkových výdajích na obranu v minulém a letošním roce na středečním zasedání výboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu. Poslanci se zabývali výsledky summitu NATO v Ankaře, který se konal minulý týden.
Už čtyři procenta HDP
Evropští spojenci a Kanada, řekla Šekerinska poslancům Evropského parlamentu, již vynakládají na obranu téměř čtyři procenta HDP. Za pouhý rok od začátku desetileté trajektorie dohodnuté v Haagu. Závazek stanovil dosažení pěti procent HDP do roku 2035. Ankara ale ukázala, že Aliance je daleko před plánovaným termínem.
Šekerinska rozdělila úspěchy summitu do tří okruhů. Investice do obrany, průmyslovou spolupráci a podporu Ukrajiny. V oblasti investic byla hlavním argumentem čísla. V souvislosti s průmyslem poukázala na Fórum obranného průmyslu NATO, které se konalo souběžně se summitem. Celkově členské země podepsaly nové smlouvy v oblasti zbrojních zakázek v hodnotě 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun).
V případě Ukrajiny spojenci slíbili 70 miliard eur (1,7 bilionu korun) na vojenské vybavení, výcvik a pomoc. To se týká roku 2026 a závazku k minimálně stejné částce pro rok 2027. „Je to spodní hranice, nikoli strop našeho závazku,“ řekla Šekerinska.
Transatlantická průmyslová revoluce
Poslanec Evropského parlamentu Wouter Beke (EPP/Belgie) naléhal na Šekerinskou, co znamená nové směřování Aliance pro evropské průmyslové kapacity. Obává se, že se členské země budou více utrácet za americké zbraně, nikoliv za evropské. Zástupkyně generálního tajemníka NATO ale odmítla jakýkoli výklad summitu jako vítězství průmyslového nacionalismu.
Dodavatelské řetězce, argumentovala, již nyní stírají hranici mezi evropským a americkým. „Pokud se hlouběji ponoříte do zbrojních projektů, zjistíte, že mohou být nominálně americké nebo evropské, ale v podstatě jsou dodavatelské řetězce tak propojené, že prvek spolupráce je v nich již zabudován,“ odpověděla.
Smlouvy pro Airbus
Jako příklad uvedla nové smlouvy s evropským výrobcem letadel Airbus. V rámci summitu Airbus podepsal kontrakty na letadla pro doplňování paliva ve vzduchu, ale také smlouvy pro strategickou leteckou přepravu. Podle jejího slov jsou typickým příkladem transatlantické spolupráce bez ohledu na jejich nominální státní příslušnost.
Poslance Petrase Auštrevičiuse (Renew/Litva) zajímalo, zda Aliance připravila nové nástroje pro spolupráci s průmyslem, které by překračovaly rámec sdružování společností a usnadnily uzavírání smluv.
Šekerinska popsala dvě iniciativy. První je NATO Front Door, jednotný přístupový bod pro zadávání veřejných zakázek a inovace. Druhým je NATO Engine, platforma umožňující průmyslu vyhledávat partnery a zvyšovat výrobu s využitím stávající, ale nedostatečně využívané průmyslové kapacity. Obě jsou navrženy tak, aby urychlily zbrojní produkci, aniž by musely firmy začínat od nuly.
Obrana proti ruským raketám
Velká pozornost se v Ankaře týkala systémů protiletecké a protiraketové obrany. Rusko den před zahájením summitu provedlo na Kyjev největší letecký útok, při kterém zahynulo více než 20 lidí. Šekerinska uvedla, že se Aliance nyní soustředí výhradně na dodání antiraket na Ukrajinu ze spojeneckých zásob. Také zbrojní průmysl se má zaměřit na zvýšení produkce munice pro protivzdušnou obranu.
Poslanec Sven Mikser (S&D/Estonsko) chtěl znát podrobnosti o nabídce amerického prezidenta Donalda Trumpa udělit Ukrajině licenci na výrobu raket Patriot. Šekerinska potvrdila, že atmosféra související s bilaterálními schůzkami byla srdečná.
Projevili jsme jednotu
Navíc zdůraznila, že se všechny členské země dohodly na klíčových otázkách ohledně vzájemné vojenské podpoře, ale také na podpoře Ukrajiny a na průmyslové spolupráci. „Neměli bychom se stydět tuto jednotu projevit. Naši protivníci vždy počítají s tím, že nebudeme jednotní,“ uvedla.
Poslanec Alexandr Vondra (ECR/Česko) z ODS, který sledoval summit z jižní Afriky, požádal o upřímný popis nálady amerického prezidenta Trumpa, když odlétal z Ankary. „Pokud chcete citát od amerického prezidenta, myslím, že řekl, že v jednací místnosti panovalo hodně lásky a jednoty,“ odpověděla s tím, že závěrečná přátelská atmosféra summitu dokládá jeho slova.
Česká perspektiva
Čeští politici jsou zásadně rozděleni v hodnocení toho, jak na summitu vnímali spojenci naši zemi. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že se nenaplnilo negativní očekávání opozice a části médií, že spojenci budou Česko kritizovat za to, že neutrácí na obranu slíbená dvě procenta HDP.
„Summit byl pro Českou republiku úspěšný, prezident Trump byl naprosto v pohodě a žádná kritika nepřišla,“ uvedl Babiš. Tvrdí, že za současnou situaci v oblasti obrany je zodpovědná předchozí vláda Petra Fialy (ODS).
Opoziční strany ale Babiše kritizují. Vláda podle opozice udělala na summitu Česku ostudu a ze země černého pasažéra v NATO. Vyzdvihují naopak účast prezidenta Petra Pavla. Bývalý šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS) ve Sněmovně řekl, že se lidé stali svědky výletu Neználků na Měsíc a půlroční frašky, kdy se ústavní činitelé nedokázali domluvit na složení delegace. Z Česka se podle něj kvůli tomu stal pasivní hráč. Pokud si země někdo všiml, tak se stala terčem posměchu.
