Summit NATO přinesl průlom v americko-ukrajinských vztazích. Prezident Donald Trump, který dříve Volodymyra Zelenského ostře kritizoval, po bilaterálním jednání ocenil jeho efektivitu a slíbil Kyjevu licenci na vlastní výrobu protiraketových střel pro systémy Patriot. Ačkoliv analytici varují, že vybudování a ochrana továren potrvá roky a neřeší akutní nedostatek munice, dohoda signalizuje dlouhodobý závazek Washingtonu vůči Kyjevu.
Summit Aliance v Ankaře skončil dramatickou změnou tónu od amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Šéf Bílého domu, který strávil většinu svého prvního roku ve funkci tím, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označoval za nevděčného a obviňoval ho z „hazardu s třetí světovou válkou“, nakonec po jeho boku prohlásil: „Odvedl úžasnou práci. Podívejte, byl velmi efektivní a měl nejlepší vybavení, protože měl naše vybavení.“
Oba muži se setkali bilaterálně na okraj summitu a atmosféra byla podle výpovědí přítomných téměř srdečná. Trump také oznámil, že Spojené státy udělí Ukrajině licenci na výrobu protiraketových střel do systémů Patriot. „Dáme vám licenci na výrobu raket Patriot,“ řekl Zelenskému. „To je docela fajn. Takhle si nemůžete stěžovat, že nedáváme dost. Řekl jsem: ‚Vyrobte si je sami.‘ Bude to fungovat.“ Zelenskyj odpověděl stručně. „Je to skvělý nápad,“ řekl.
Licence, ale ne řešení
Jakýkoli optimismus ze strany Kyjeva musí být opatrný. Vzhledem k proměnlivé povaze Trumpovy vlády se může během několika hodin politika vůči Ukrajině diametrálně změnit. Pokud však Trumpův slib vydrží, řeší jeden z nejdéle trvajících požadavků Kyjeva. Rakety do systémů Patriot se staly zásadní pro obranu napadené země.
Šéf Bílého domu uznal, že USA nemohou přímo prodat Ukrajině další systémy Patriot, protože „jich tolik nemáme“. Také uvedl, že Ukrajina bude v jakékoli případné mírové dohodě potřebovat bezpečnostní záruky, aniž by uvedl podrobnosti.
Máme málo raket
Zelenskyj řekl deníku Financial Times, že dodávky raket PAC-3 jsou nedostatečné. Střely zakoupené Ukrajinou a jejími partnery někdy dorazily „doslova den před masivním útokem“.
Vojenský analytik z Vídně Franz-Stefan Gady uvedl, že dohoda signalizuje trvalý závazek USA vůči Ukrajině, neřeší ale bezprostřední problém napadené země. „Jednoduše nemá dostatek raket na ochranu svých měst před ruskými balistickými střelami,“ řekl. A dodal, že výstavba nových výrobních zařízení na Ukrajině zabere pravděpodobně roky.
Michael Kofman, vedoucí pracovník Carnegieho nadace pro mír, vyjádřil podobné obavy. „Otázkou je, jak dlouho bude trvat zavedení výroby. A jak by Ukrajina bránila taková zařízení ve válečné době,“ varoval.
Mohlo by vás zajímat
V hlavní roli Írán
Během neveřejného zasedání summitu NATO se nicméně Trump věnoval převážnou část svého projevu nikoli Ukrajině, ale Íránu. Dlouze si stěžoval na nedostatek evropské podpory pro jeho vojenskou kampaň proti islámské republice. Evropští zástupci doufali, že jeho pozornost přesměrují na Ukrajinu.
Situace v Íránu se během samotného summitu prudce zhoršila. Trump novinářům řekl, že USA zasáhly íránské cíle téměř 40 letadly, a nasadily stíhací stroje F-35, F-15, F-16, F/A-18 a také drony. Pohrozil obnovením blokády íránských přístavů, bombardováním elektráren a prohlásil, že příměří fakticky skončilo.
Pochvala pro Polsko a Německo
Pokud jde o cíle výdajů členských zemí NATO, v neveřejném zasedání se nezmínil o cíli Aliance, aby členové do roku 2035 dosáhli pěti procent HDP na obranu. Za pokroky v navyšování výdajů na obranu nicméně pochválil Polsko, Německo a pobaltské státy.
Navzdory bouřlivému průběhu setkání byla nálada na středečním zasedání označena za konstruktivní. Americký prezident na závěr prohlásil, že „ve vzduchu visela láska“. Žádný z ostatních lídrů tato slova nezpochybnil.
Merz: Trump byl velmi zdvořilý
Německý kancléř Friedrich Merz novinářům řekl, že Trump projevoval velkou pozornost a zdvořilost vůči všem členským státům. Francouzský prezident Emmanuel Macron bagatelizoval obavy ohledně amerického závazku vůči Alianci s tím, že samotná Trumpova přítomnost v Ankaře otázku vyřešila.
Snižování americké vojenské přítomnosti v Evropě označil za zcela legitimní. Argumentoval tím, že by Evropané měli posílit svou vlastní obranu „pro sebe, ne proto, že nás o to někdo žádá“. Macron navíc potvrdil, že spojenci Ukrajiny se sejdou v Paříži před Dnem dobytí Bastily 13. července, aby představili nový balíček podpory pro Kyjev.
Česká rozdílná interpretace
Česká politická scéna je zásadně rozdělená v tom, jak spojenci v NATO vnímají naši zemi. Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že se nenaplnilo negativní očekávání opozice a části médií, že bude Česko kritizováno, že neutrácí na obranu slíbená dvě procenta HDP.
„Summit byl pro Českou republiku úspěšný, prezident Trump byl naprosto v pohodě a žádná kritika nepřišla,“ uvedl Babiš. Tvrdí, že za současnou situaci v oblasti obrany je zodpovědná předchozí vláda Petra Fialy (ODS).
Opoziční strany ale Babiše kritizují. Vláda podle opozice udělala na summitu Česku ostudu a ze země černého pasažéra v NATO. Vyzdvihují naopak účast prezidenta Petra Pavla. Bývalý šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS) ve Sněmovně řekl, že se lidé stali svědky výletu Neználků na Měsíc a půlroční frašky, kdy se ústavní činitelé nedokázali domluvit na složení delegace. Z Česka se podle něj kvůli tomu stal pasivní hráč. Pokud si země někdo všiml, tak se stala terčem posměchu.
