Kybernetická kampaň, která podle Evropské unie trvala několik let, měla zasáhnout vlády, kritickou infrastrukturu i obranný průmysl v Evropě. Za částí aktivit měl stát elitní útvar ruské Federální bezpečnostní služby. EU nyní reaguje proti jednotlivcům i organizacím tvrdými opatřeními.
Unie odsoudila škodlivé kybernetické aktivity Ruska a upozornila na rozsáhlý systém, do kterého se podle ní zapojují státní i nestátní aktéři.
Podle portálu Evropská pravda, který odkazuje na Evropskou radu, stojí za částí těchto aktivit 16. centrum ruské Federální bezpečnostní služby (FSB). Tento útvar podle EU řídí několik skupin, které představují kybernetickou hrozbu pro evropské země. Patří mezi ně také Turla.
Portál Evropská pravda uvedl, že FSB se v uplynulých letech podílela na široké škále škodlivých kybernetických operací. Ty zasáhly členské státy Unie i další mezinárodní partnery včetně Ukrajiny.
Terčem státní sítě i kritická infrastruktura
Podle EU směřovaly ruské kybernetické operace především k průnikům do vládních sítí a k útokům proti kritické infrastruktuře.
Mezi zasažené země patřily podle Evropské pravdy Francie, Německo, Polsko, Kypr, Nizozemsko, Rakousko, Slovensko, Rumunsko a Finsko. Jednotlivé operace měly v každé zemi odlišný charakter.
Ve Francii podle zveřejněných informací provádělo 16. centrum FSB kyberšpionáž proti strategickým vládním institucím už od roku 2010. Od roku 2025 se zaměřilo také na francouzský obranný průmysl.
V Německu útoky podle Evropské pravdy směřovaly proti vládním institucím.
V Polsku podle zveřejněných informací jednotka FSB podnikla sabotážní operace proti kritické infrastruktuře. Mezi zasažené objekty měly patřit také tepelné elektrárny.
Mohlo by vás zajímat
Rusko využívalo i další skupiny
Web s odkazem na Evropskou radu uvedla, že Rusko při operacích nevyužívalo pouze vlastní státní struktury.
Podle zveřejněných informací se do aktivit zapojili také kyberzločinci, samozvaní hacktivisté a soukromé společnosti napojené na Ruskou federaci.
Evropská unie tento způsob fungování označuje za součást širší kybernetické infrastruktury, která podle ní podporuje snahy Moskvy destabilizovat členské státy EU i jejich mezinárodní partnery.
EU zavádí sankce proti devíti osobám a čtyřem organizacím
Evropská unie podle Evropské pravdy reaguje na popsané kybernetické aktivity novými sankcemi.
Omezení se týkají devíti osob a čtyř organizací. Mezi zasažené subjekty podle zveřejněných informací patří důstojníci Hlavního ředitelství Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, kyberzločinci, hackeři i soukromé společnosti spojené s Ruskem.
EU uvedla, že sankce míří proti aktérům zapojeným do operací, které podle ní ohrožují bezpečnost evropských zemí.
Francie a Německo reagují diplomaticky
Kybernetická kampaň vyvolala také reakci evropských vlád. Francouzské ministerstvo zahraničí plánuje předvolat ruského velvyslance v Paříži. Důvodem má být rozsáhlá kybernetická kampaň namířená proti evropským zemím.
Také Německo podle zveřejněných informací předvolalo ruského velvyslance. Německé ministerstvo zahraničí tím chtělo vyjádřit nesouhlas s ruskými kybernetickými aktivitami.
Kyberbezpečnost a rostoucí hrozby
Ruské kybernetické aktivity zapadají do širšího trendu státem podporovaných útoků proti institucím, infrastruktuře i soukromým sítím.
Britské Národní centrum kybernetické bezpečnosti podle Evropské pravdy v dubnu upozornilo na rostoucí riziko kybernetických útoků podporovaných vládami některých států. Ty mohou zasáhnout infrastrukturu, firmy i soukromé sítě.
Kybernetická bezpečnost se tak podle zveřejněných informací stává jednou z oblastí, kde evropské země čelí stále složitějším hrozbám.
