Starostové obcí podél železniční trati mezi Prahou a Berounem vyzývají stát, aby neodkládal výstavbu Berounského tunelu. Jde podle nich o jediné řešení, které může uvolnit přetíženou trať a umožnit další rozvoj železniční dopravy. Proti odložení stavby se už dříve ohradila i Praha a Středočeský kraj.
Starostové obcí a měst Regionu Dolní Berounka a městské části Praha 16 ve společném stanovisku oslovili ministerstvo dopravy i Správu železnic. Odložení zahájení výstavby nového železničního tunelu Praha – Beroun sledují podle svého vyjádření se znepokojením.
„Žádáme, aby práce na přípravě projektu tunelu Praha – Beroun intenzivně pokračovaly a nedošlo k odložení ani k ukončení projektu,“ uvedly ve výzvě, kterou podepsalo 8 starostů. Dokument podepsali představitelé Radotína, Řevnic, Černošic, Hlásné a Zadní Třebaně, Všenor, Dobřichovic a Karlštejna.
Přetížená železniční trať
Tunelové řešení je podle obcí a Prahy 16 jediný způsob, jak je možné vyčlenit stávající trať pro příměstskou osobní dopravu. „Stávající trať celostátní dráhy Praha – Beroun nepostačuje současným dopravním a přepravním potřebám, tím méně pak může vyhovět těm budoucím,“ varují.
Správa železnic původně u Berounského tunelu předpokládala start výstavby v roce 2028 a dokončení v roce 2036. Kladné stanovisko EIA novostavba trati mezi Prahou a Berounem získala na konci roku 2024. Odhadované investiční náklady měly dosáhnout 46 miliard korun bez DPH.
Centrální komise ministerstva dopravy letos na konci května projednávání záměru přerušila. V zápisu z komise se objevilo i nové vyčíslení nákladů – 87,6 miliardy korun. Správa železnic také dostala nový úkol, má porovnat „předložený obsah záměru ve finančních a technických parametrech“ s obdobnými tunelovými stavbami v Evropě. To jediné obce vítají, transparentní postup podle nich může pomoci optimalizovat náklady a projekt urychlit.
Rozložení nákladů do dekády
Obce zároveň v prohlášení připouštějí, že je nárůst nákladů pro státní rozpočet zátěž. Každý rok zdržení ale podle nich dále náklady na výstavbu zvyšuje.
„Náklady na výstavbu budou rozloženy na dobu nejméně 10 let. Nároky na státní rozpočet v jednotlivém roce tak budou srovnatelné s jinými výdaji na dopravní stavby, přičemž společenský přínos tunelu Praha – Beroun daleko převyšuje význam jiných již připravovaných či realizovaných staveb v rámci železniční sítě,“ píšou.
Pro budoucnost koridoru na západ
Kapacitní spojení Praha – Beroun je podle obcí navíc klíčové pro budoucnost železničního koridoru do západní Evropy. Úzké hrdlo stávající trati mezi Prahou a Berounem blokuje intenzivní využití spojení. Po trati v současnosti jezdí například vlaky do Mnichova.
Čtěte také: Rychlejší spojení mezi Prahou a Mnichovem se odsune o roky. Na trati se zasekl i ministr
Mohlo by vás zajímat
„Reálná výstavba tunelu potrvá nejméně 10 let. Je proto zapotřebí s jeho výstavbou začít včas, jinak nebude dávat smysl intenzifikace železničního spojení do Německa,“ varují obce.
V současnosti Správa železnic vyhlásila k Berounskému tunelu i anonymní dotazník, do kterého se mohou zapojit obyvatelé obcí, kterých se projekt týká. Výsledky budou jedním z podkladů pro studii přínosů a rizik výstavby tunelu.
