Čas, který hraje pro Ukrajinu, podle prezidenta Petra Pavla rychle běží. Po summitu NATO v Ankaře upozornil, že spojenci mají poslední přibližně dva měsíce na to, aby zesílili tlak na Rusko a přiměli Moskvu k zahájení mírových jednání s Kyjevem.

Varoval také před krokem, který by podle něj mohl zásadně změnit další vývoj války. Jakým?

Pavel vidí poslední příležitost k zesílení tlaku

Prezident Pavel po středečním jednání lídrů NATO v turecké Ankaře v rozhovoru pro list The Telegraph uvedl, že spojenci mají omezený čas na zvýšení tlaku na Rusko.

Podle něj existuje přibližně dvouměsíční prostor, během něhož mohou spojenci přimět Moskvu k zahájení mírových jednání s Ukrajinou. Současně upozornil, že po parlamentních volbách plánovaných na 20. září by ruský prezident Vladimir Putin mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.

politici podání ruky
Prezident Petr Pavel se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen. Foto: Pražský hrad

„Domnívám se, že máme příležitost pokračovat v tlaku a vyslat Rusku jasný signál, že jsme ochotni zahájit jednání,“ řekl Pavel po summitu v Turecku, kam nakonec odletěl s českou vládní delegací.

Putin podle Pavla ztrácí podporu veřejnosti

Prezident zdůraznil, že tlak na Moskvu je podle něj nutné dále zvyšovat. Uvedl, že Rusko postupně přichází o podporu domácí veřejnosti a právě to může zvýšit ochotu Kremlu přistoupit na jednání.

Podle Pavla by Moskvu mohla k jednacímu stolu přiblížit také skutečnost, že Ukrajina bude dál schopná zasahovat cíle hluboko na ruském území.

„Domnívám se tedy, že musíme opravdu vyvinout maximální úsilí, poskytnout Ukrajině vše, co potřebuje k úspěšné obraně, a zároveň využít veškeré diplomatické schopnosti k tomu, abychom přesvědčili Rusko, že nemá jinou možnost než vyjednávat,“ uvedl český prezident.

Problémy s pohonnými hmotami

List The Telegraph zároveň uvedl, že Rusko čelí problémům v oblasti pohonných hmot. Podle deníku ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu omezují dodávky benzinu a nafty na čerpací stanice.

Deník napsal, že frustrace mezi obyvateli roste a před čerpacími stanicemi dochází k potyčkám. Rusko podle něj zároveň zavedlo zákaz vývozu nafty, začíná dovážet pohonné hmoty a zvyšuje výrobu paliv nižších ekologických tříd ve snaze zvládnout palivovou krizi.

Mohlo by vás zajímat

NATO řeší také výrobu zbraní

Na summitu v Ankaře se lídři členských států zabývali také posilováním obranných schopností Severoatlantické aliance pro případ možného ruského útoku. Pavel v této souvislosti zdůraznil význam obranného průmyslu a potřebu dlouhodobého plánování výroby.

„Musíme zajistit výrobní kapacity, a tyto kapacity musí být připraveny a případně dokonce předem zaplaceny, aby průmysl mohl den za dnem zvyšovat produkci,“ řekl prezident v souvislosti s výrobou nákladnějších zbraní, například raket dlouhého doletu a protiraketových střel.

Válka pokračuje pátým rokem

Ukrajina se s podporou západních zemí brání ruské agresi už pátým rokem. Součástí konfliktu zůstávají vzdušné útoky na obou stranách.

Moskva i Kyjev popírají, že by záměrně útočily na civilisty. OSN ale nedávno oznámila, že válka připravila o život více než 16 tisíc civilistů včetně žen a dětí. Drtivou většinu civilních obětí OSN zaznamenala na území pod kontrolou Kyjeva, na které útočí ruská armáda.