Summit NATO v Ankaře neskončil jen dalším obyčejným společným prohlášením za zavřenými dveřmi. Spojenci veřejně potvrdili strategické závazky, které mohou zásadně ovlivnit bezpečnost Evropy na dlouhá léta.
Vedle rekordních investic do obrany zazněla i jednoznačná podpora Ukrajiny a silný signál o jednotě Aliance. Skrývají se za tím desítky miliard dolarů a eur do nových obranných záměrů.
Článek 5 zůstává základem Aliance
Závěrečná deklarace summitu NATO v Ankaře znovu potvrdila jasný závazek členských států ke kolektivní obraně podle článku 5 Washingtonské smlouvy. Dokument jasně uvádí, že útok proti jednomu spojenci představuje útok proti celé Alianci. Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení summitu uvedl, že jednání ukázala mimořádnou soudržnost spojenců. V jednacím sále vládla obrovská jednota, prohlásil doslova na závěrečné tiskové konferenci.
Stejný důraz klade i samotná deklarace, která výslovně říká, že útok na jednoho je útokem na všechny. „Naše jednota, solidarita a společná síla zůstávají základem míru, bezpečnosti a prosperity jedné miliardy občanů naší Aliance svobodných a demokratických států.“
Prohlášení přichází po letech debat o tom, zda budou Spojené státy za všech okolností připraveny dostát svým závazkům vůči evropským spojencům. Společné potvrzení článku 5 proto představuje výrazný signál, že si NATO zachovává jednotu.
Rekordní nákupy zbraní i další miliardy do obrany
Summit přinesl také konkrétní finanční závazky, když spojenci oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů, tedy více než jednoho bilionu korun. Podle Marka Rutteho se závazky, které země odsouhlasily už na předchozím summitu v Haagu, postupně mění v konkrétní kroky. Evropské členské státy NATO společně s Kanadou podle něj výrazně zvýšily obranné investice. Do obrany a bezpečnosti nyní směřují přibližně čtyři procenta svého hrubého domácího produktu.
Deklarace zároveň připomíná, že Rusko i terorismus nadále představují dlouhodobé hrozby pro bezpečnost, a proto spojenci pokračují v plnění závěrů z Haagu. Tyto plány počítají s tím, že členské státy do roku 2035 vyčlení 3,5 procenta HDP na základní obranné výdaje a dalších 1,5 procenta HDP na širší bezpečnostní oblast, například na infrastrukturu nebo kybernetickou bezpečnost.
NATO chce posílit výrobu i obranný průmysl
Součástí deklarace je také závazek rozšiřovat výrobní kapacity obranného průmyslu a urychlovat zavádění nových technologií. Dokument připomíná, že v roce 2025 evropské členské státy NATO a Kanada navýšily investice do klíčových obranných potřeb o více než 139 miliard dolarů. Podle spojenců právě tyto investice posilují vojenské schopnosti Aliance i její průmyslovou základnu. Rutte zároveň oznámil další významný krok. Spojenci investují 27 miliard eur do opatření, která zajistí bezpečné skladování pohonných hmot, což označil za historické rozhodnutí.
Pobaltské státy výrazně překračují cíle
K nejaktivnějším zemím v oblasti obranných výdajů letos patří pobaltské státy. Estonský premiér Kristen Michal oznámil, že jeho země letos vydá na obranu a bezpečnost téměř sedm procent HDP. Litevský prezident Gitanas Nauséda uvedl, že obdobnou úroveň dosahuje také Litva. V obou případech jde o součet základních vojenských výdajů a prostředků určených na širší bezpečnost. Podle odhadu NATO, který Aliance zveřejnila před summitem, už letos splní nový cíl 3,5 procenta HDP na základní obranu pět států.
Nejvyšší podíl vykazuje Litva, kde Aliance výdaje v této oblasti odhaduje na 5,33 procenta HDP. Následují Estonsko (5,1 procenta), Lotyšsko (4,92 procenta), Polsko (4,68 procenta) a Řecko (3,65 procenta). České republice Aliance pro letošní rok odhaduje obranné výdaje na úrovni 2,01 procenta HDP. Litevští představitelé i estonský ministr zahraničí během summitu vystupovali s odznaky „5% Club“. Prezident Nauséda ostatní spojence vyzval slovy, aby méně mluvili, předvedli více akce a přidali se k pětiprocentnímu klubu.
Pomoc Ukrajině zůstává jednou z priorit
Spojenci zároveň potvrdili pokračující podporu Ukrajiny. Závěrečná deklarace uvádí, že pro letošní rok slíbili Ukrajině vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027. Podpora má podle dokumentu zůstat spravedlivá, předvídatelná a dlouhodobě udržitelná. Aliance současně zdůrazňuje, že Ukrajina svou obranou přispívá také k bezpečnosti celého transatlantického prostoru a že spojenci nadále stojí za její svobodou, svrchovaností i územní celistvosti.
Podle expertů však nejde o 70 miliard eur nových peněz nad rámec dosavadních závazků. Přibližně 30 miliard eur totiž tvoří půjčka, kterou Evropská unie pro Ukrajinu již dříve potvrdila, zatímco zbývajících zhruba 40 miliard eur mají evropské státy NATO a Kanada zajistit prostřednictvím bilaterální vojenské pomoci, výcviku, dodávek techniky a další podpory. Analytici proto upozorňují, že deklarace z velké části pouze sjednocuje závazky, které státy ohlásily nebo naplánovaly již v minulosti, pod společný rámec NATO.
Mohlo by vás zajímat
Trump kritizoval, ale potvrdil zájem zůstat v NATO
Americký prezident Donald Trump během summitu podle zdroje agentury AFP uvedl, že Spojené státy chtějí v NATO zůstat. Před jednáním však ostře kritizoval Alianci kvůli postojům k Íránu i Grónsku.
Španělsku navíc pohrozil přerušením obchodních vztahů kvůli jeho zdrženlivému postoji k dalšímu navyšování obranných výdajů. Podle zdroje agentury Reuters ale Trump tyto výhrady při samotném jednání Severoatlantické rady v uzavřených sálech už nezopakoval.
