Evropské plány se neobejdou bez dalších zdrojů, které doplní přítok financí do nového rozpočtu pro roky 2028 až 2034. Bez nich, anebo vyšších příspěvků států by se musel unijní rozpočet snížit o 40 procent. Během své návštěvy Irska to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Po pátečním jednání s irským premiérem Micheálem Martinem upozornila, že dosažení kompromisu ohledně nových vlastních zdrojů je nezbytné.
„V průměru potřebujeme přibližně 66 miliard eur ročně z nových vlastních zdrojů,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy. Jestliže se nepodaří získat prostředky z nových vlastních zdrojů, je podle von der Leyenové jedinou možností navýšit národní příspěvky členských států. S tím ale mnohé země, které do rozpočtu už nyní přispívají nejvíce, nesouhlasí.
Bude se muset škrtat?
Jde například o Německo či Nizozemsko. „Pokud nechcete zvýšit národní příspěvky členských států a zároveň nebudete mít nové vlastní zdroje, budete muset škrtat. Pokud bychom museli provést škrty, které by kompenzovaly těchto 66 miliard eur ročně, znamenalo by to snížení předloženého návrhu o 40 procent,“ dodala Ursula von der Leyenová.
Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise ale už navrhla pět nových vlastních zdrojů, například příjmy z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku. Další tři nové zdroje přidal nedávno Evropský parlament, jedná se o daň z digitálních služeb, daň z on-line hazardních her nebo zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.
Irsko převzalo 1. července předsednictví EU a dosažení dohody ohledně nového sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 bude jedním z jeho hlavních úkolů.
Česko se přiklání ke kyperskému návrhu
Evropská komise zveřejnila loni v červenci první návrh nového sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 v objemu 1,76 bilionu eur (42,6 bilionu korun). Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů až po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Kyperské předsednictví před pár týdny zveřejnilo takzvaný vyjednávací rámec, tedy rozsáhlou tabulku s konkrétními čísly pro výdaje v jednotlivých kapitolách rozpočtu. Celkový objem rozpočtu, jak jej navrhují Kypřané, činí 1,73 bilionu eur (41,9 bilionu korun). Škrty představují zhruba 32,8 miliardy eur (793,6 miliardy korun). Upravený návrh je tak o dvě procenta nižší než návrh Evropské komise. Podle premiéra Andreje Babiše(ANO) je kyperský návrh pro Česko lepší. Přesto ani s ním není Praha spokojena.
Německo a Rakousko chtějí rozsáhlejší úspory
Za první návrh si Kypřané vyslechli kritiku hned od několika zemí. Státy jako Německo a Rakousko by chtěly rozpočet ještě více seškrtat, na druhou stranu zaznívají i hlasy, že je rozpočet málo ambiciózní a je potřeba ho naopak zvýšit. O budoucím rozpočtu debatovali také unijní prezidenti a premiéři na červnovém summitu EU.
Jejich slova plus následné konzultace s jednotlivými členskými státy by se měly promítnout do nového vyjednávacího rámce, který by Irové měli představit lídrům na říjnové Evropské radě.
Mohlo by vás zajímat
Dohody o rozpočtu je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy potřeba dosáhnout do konce letošního roku. Neoficiálně se proto hovoří ještě o dalším summitu v Bruselu na konci listopadu, kde se bude téma řešit. Konečná shoda by pak měla v ideálním případě nastat na summitu v prosinci těsně před Vánocemi i koncem irského předsednictví.
