Lidé přicházejí o rozum z neustálého hluku a infrazvuku, slepice přestávají snášet vejce a pod stožáry leží tucty rozsekaných ptáků. Tak popisují dopad větrných elektráren na okolí jejich skalní odpůrci či přímo dezinformátoři. Podle vědců, kteří se dopadem „větrníků“ na lidské zdraví a pohodlí zabývají, by se veřejnost měla obávat spíš hluku z dopravy a emisí z uhelných kotlů.
„V současné době máme k dispozici rostoucí množství recenzovaných vědeckých článků věnovaných této problematice. Dostupné vědecké důkazy dokládají, že elektromagnetické pole, blikání, nízkofrekvenční hluk ani infrazvuk z větrných turbín nemají vliv na lidské zdraví. S reportovanými potížemi můžou souviset subjektivní proměnné. Tedy postoje a očekávání, které mohou prostřednictvím nocebo efektu přispívat k dalším zdravotním potížím,“ řekla na úterní tiskové konferenci Marie Bourne, lékařka a vysokoškolská pedagožka z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Hluk? Z dopravy je vyšší
„Z hlediska ochrany zdraví je nutné zaměřit pozornost zejména na hluk, který v Evropě představuje významné zdravotní riziko. Podle Evropské agentury pro životní prostředí jsou v EU nadměrnému hluku vystaveny miliony lidí. Ale jedná se hlavně o hluk způsobený silniční, železniční a leteckou dopravou. V Česku se hluková zátěž týká stovek tisíc lidí žijících v blízkosti hlavních silnic, dálnic a železničních tratí,“ upozornil předseda Centra pro životní prostředí a zdraví Miroslav Šuta.
Hluk z větrných turbín by podle doporučení Světové zdravotnické organizace neměl v denním průměru přesáhnout 45 decibelů. Pokud je splněn, tak obyvatelé v okolních obcích mohou být v klidu. Zdrojem obav má být třeba spalování uhlí v elektrárnách či domácích kotlích. Jeho dopad je podle současných vědeckých poznatků výrazně vyšší než negativní vlivy větrných elektráren. Jeden příklad: Uhelná elektrárna vypustí při svém provozu 14000krát více mikroskopických částic na jednotku vyrobené elektřiny, než kolik se uvolní z lopatek větrných elektráren.
Jak dopadly studie v zahraničí
Pozitivně pro větrné elektrárny dopadly také velké studie v zahraničí. Za nejrozsáhlejší studií stojí tým výzkumníků z Pittsburské univerzity, který během patnácti let sledoval dopad větrníků na více než 120 tisíc amerických domácností. Výzkumníci nezjistili žádné měřitelné zvýšení deprese, úzkosti, poruch spánku, bolestí hlavy ani užívání léků proti bolesti. Co se týká elektromagnetického pole, jeho úroveň v blízkosti turbín je výrazně nižší než v případě běžných domácích spotřebičů.
Podobně dopadly také obdobné vědecké studie v Dánsku. „Rostoucí množství důkazů podporuje myšlenku, že vystavení hluku z dopravy vede k dlouhodobým zdravotním komplikacím jiným než jen k obtěžování – včetně kardiovaskulárních onemocnění. Podobné účinky lze očekávat i od hluku větrných turbín, ale důkazů je málo,“ uvádí dánská studie z roku 2018. Také její výsledek zní, že hluk z dopravy je výrazně větším problémem než hluk z provozu větrníků.
Putovní dezinformátoři
Podle průzkumů veřejného mínění z poslední doby podporuje větrné elektrárny více než 60 procent Čechů. V poslední době však čelí cílené diskreditační kampani. Podle nedávné studie Asociace pro mezinárodní otázky se zde spojilo několik proudů odpůrců větrné energetiky. Patří mezi ně příznivci slovenského ezoterika a protivětrného aktivisty Daniela Máčenského, staří konzervativní energetici, kteří prosazují energetické využití domácího hnědého uhlí a ruského plynu, ale také okrajové politické strany, jako jsou PRO a JASAN. Ty se na chtějí na tomto tématu zviditelnit.
Jakkoli jsou argumenty odpůrců pochybné, tak na širší veřejnost zabírají. Loni v říjnu spolu s volbami do sněmovny proběhlo 18 referend o výstavbě větrných elektráren. Výsledek byl vyrovnaný: v osmi obcích lidé hlasovali pro větrníky, v deseti byli proti. Od počátku letošního roku se v obcích odehrálo dalších osm referend o výstavbě větrných elektráren. Tentokrát už v sedmi obcích jejich stavbu lidé zamítli a pouze v jedné byli pro.
