Firmám, které získají povolení podvodným způsobem, nakládají s nebezpečnými látkami v rozporu s předpisy nebo realizují projekty bez posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), už nemusí hrozit pouze správní sankce. Připravovaná novela trestního zákoníku totiž podle advokátky Michaely Lukovské výrazně posiluje význam firemních compliance programů. Pouhý formální etický kodex stažený z internetu již k vyvinění stačit nebude, zaznělo na konferenci „Právo a životní prostředí“, pořádané Českou justicí a Ekonomickým deníkem.

Etický kodex stažený z internetu nebo compliance program, o kterém zaměstnanci ani nevědí. I tak podle partnerky advokátní kanceláře Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři Michaely Lukovské v některých firmách vypadá systém prevence rizik. Připravované změny v oblasti environmentální trestní odpovědnosti podle ní zvýší nároky na vnitřní kontrolní mechanismy i odpovědnost managementu.

Petr Angyalossy, Šimon Pepřík a Michaela Lukovská diskutovali o novém trestném činu těžkého poškození životního prostředí. Foto: Radek Čepelák

Připravovaná novela trestního zákoníku převádí do českého práva novou evropskou směrnici o ochraně životního prostředí. Vedle vyšších trestů rozšiřuje i okruh jednání, za která hrozí trestní postih. Návrh zavádí nový trestný čin těžkého poškození životního prostředí, označovaný také jako ekocida. Za nejzávažnější případy může pachatelům hrozit až deset let vězení.

Vedle Lukovské vystoupili k dopadům novely také předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy a ministerský rada ministerstva spravedlnosti Šimon Pepřík. Konferenci zahájil ministr životního prostředí Igor Červený.

Firmám už nebude stačit „papírové“ compliance

Novela nově postihuje například nedovolené provedení záměru podléhajícího posouzení vlivů na životní prostředí nebo neoprávněnou recyklaci lodí. Zvyšují se také trestní sazby za další environmentální delikty.

Ministr životního prostředí Igor Červený na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a životní prostředí. Foto: Radek Čepelák

Podle Lukovské přináší novela řadu změn, které dopadnou především na podniky. Řadu případů dosud řešily správní úřady. Nově však více jednání může skončit před soudem.

Advokátka zdůraznila, že novela necílí jen na již vzniklé škody. Větší důraz klade také na prevenci a na situace, kdy hrozí vážné poškození životního prostředí. Významnou roli podle Lukovské sehrají firemní compliance programy. Právě jejich kvalita může rozhodnout o tom, zda společnost prokáže, že udělala vše pro předcházení problémům. „Dnes určitě nemůže být za standard považováno, pokud si nějaká společnost stáhne etický kodex z internetu. To skutečně fungovat nemůže,“ řekla.

Význam compliance programů souvisí i s tím, že české právo už několik let umožňuje trestně stíhat právnické osoby. Jak na konferenci připomněl předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy, trestní odpovědnost firem se v minulých letech výrazně rozšířila a dnes se vztahuje i na environmentální delikty. Právě proto roste význam vnitřních kontrolních mechanismů a prevence.

Podle Lukovské musí být systém nastaven konkrétně podle činnosti firmy. Jiná rizika řeší výrobní závod pracující s chemickými látkami, jiná stavební společnost a jiná logistická firma. „Compliance program musí být konkrétní. Musí být přesně šitý na míru konkrétní společnosti,“ zdůraznila.

Mohlo by vás zajímat

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy na konferenci Právo a životní prostředí. Foto. Radek Čepelák

Klíčová je jasná odpovědnost

Jednou z oblastí, kterou firmy často podceňují, je podle Lukovské organizační struktura. „Je nesmírně důležité mít organigram, kde budou pravomoci a odpovědnosti jasně vymezené,“ uvedla.

Při vyšetřování často vyjde najevo, že firma nemá jasně určené, kdo za danou oblast odpovídá. Orgány činné v trestním řízení pak mohou za odpovědnou osobu považovat manažera, který ve skutečnosti příslušné kompetence neměl.

Firmy by podle ní měly identifikovat rizika, vést evidenci povolení, kontrolovat provozy a nastavit jasný postup pro případy porušení předpisů nebo ekologických incidentů.

Zaměstnanci musí vědět, komu zavolat

Auditorium konference Právo a životní prostředí. Foto: Radek Čepelák

Compliance podle Lukovské nesmí zůstat jen v interních směrnicích. Musí fungovat každý den. „Velmi často se stává, že zaměstnanci vůbec netuší, že něco takového ve společnosti existuje,“ uvedla k systémům oznamování incidentů.

Za zásadní označila pravidelné školení zaměstnanců, určení odpovědných osob a vytvoření funkčního systému hlášení problémů. „Všichni zaměstnanci o tom musí vědět. Musí vědět, kdo je jejich compliance officer a na koho se mají obrátit,“ řekla.

Jasný návod

Podle advokátky musí mít zaměstnanci jasný návod například pro případy úniku nebezpečné látky, porušení podmínek provozu nebo zjištění jiné ekologické závady. „Systém, který bude jenom na papíře, nikdy nemůže uspět. Vždy je třeba prokázat, že lidé vědí, co mají dělat, když se něco stane,“ dodala.

Šimon Pepřík z odboru legislativy Ministerstva spravedlnosti hájil nový trestný čin těžkého poškození životního prostředí. Foto: Radek Čepelák

Větší pozornost budou firmy věnovat také obchodním partnerům a dodavatelům. Firmy by si měly ověřovat, s kým spolupracují, a více prověřovat dodavatele v rizikových odvětvích. „Minimálně nějaká snaha o prověřování těch subjektů je důležitá, abych nespolupracovala s někým, kdo běžně porušuje pravidla ochrany životního prostředí,“ uvedla.

Firmy se podle ní budou muset na ochranu životního prostředí dívat podobně jako dnes na boj proti korupci, praní špinavých peněz nebo bezpečnost práce.

Partnerka advokátní kanceláře Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři Michaela Lukovská upozornila, že firmy budou muset výrazně posílit prevenci a compliance programy. Foto: Radek Čepelák

Ministerstvo: cílem je prevence

Ministerský rada ministerstva spravedlnosti Šimon Pepřík upozornil, že novela nepřináší zcela nové povinnosti. „Všechna jednání, která nyní budou trestným činem, už nyní jsou nelegální a už nyní za ně může být uložen postih prostřednictvím správního práva,“ uvedl.

Podle Pepříka má novela účinněji postihovat nejzávažnější případy poškozování životního prostředí a zároveň motivovat firmy k prevenci. Firmy by proto neměly změny vnímat jen jako hrozbu vyšších trestů, ale také jako impuls k lepšímu řízení rizik.

Soudy budou hodnotit i snahu o nápravu

Na význam prevence upozornil také předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Podle něj budou soudy i nadále posuzovat každý případ individuálně a zohlední také to, jak firma po zjištění problému reagovala. „Pokud soud vidí u stíhané právnické osoby, že nastartovala nějaký compliance program, aby do budoucna podobnému pochybení předešla, je to okolnost, kterou zohlední,“ uvedl.

Angyalossy dodal, že soudy zohlední funkční kontrolní mechanismy, přijatá nápravná opatření i snahu zabránit opakování pochybení. „Životní prostředí je důležité, abychom ho zachovali v co největší kvalitě pro budoucí generace,“ dodal.