Plynové kotle v nových veřejných a komerčních budovách skončí a vlastníky starších nemovitostí čekají další investice do úspor energií. Na konferenci Právo a životní prostředí Ekonomického deníku a České justice to řekl vrchní ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla. Česko podle něj dokončuje převzetí evropské směrnice o energetické náročnosti budov, která zpřísní požadavky na provoz budov i jejich vytápění.
Česko má už teď zpoždění. Termín pro převedení evropské směrnice o energetické náročnosti budov, známé pod zkratkou EPBD IV, do tuzemských zákonů vypršel na konci května. Jak zmínil René Neděla, ministerstvo průmyslu se snaží zpoždění zmírnit. Pracovní verze novely zákona o hospodaření s energií je již hotová a v nejbližších týdnech ministerstvo návrh pošle do mezirezortního připomínkového řízení.
Konference se účastnil také ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě). Ten se ve svém vystoupení zaměřil na kritiku nejnovějších záměrů Evropské komise týkající se označování obalů. Varuje, že zbytečné změny by mohly Evropany stát desítky miliard eur navíc. Ministr také slíbil radikální řez do takzvaného gold platingu, tedy zavádění nadbytečných povinností na národní úrovni nad rámec požadavků Evropské unie.
Zmapovat stav budov v Česku
René Neděla doplnil, že transpozice evropské směrnice EPBD IV proběhne ve třech krocích. Tím prvním je Strategie renovací budov, jejíž první verze je již hotová a schválená vládou. „Potom musíme udělat finální strategii, která bude zahrnovat databázi energetické náročnosti budov. Cílem je získat větší povědomí o tom, jak vůbec struktura bytového fondu v České republice vypadá,“ řekl Neděla.
Schválení finální verze strategie i novely zákona o hospodaření s energií by podle Neděly mělo proběhnout do konce roku. Nová legislativa přinese zásadní zpřísnění nároků na spotřebu energií v budovách. Nebude už stačit, že vlastník zainvestuje do zateplení, výměny oken či rekuperace vzduchu. Novým standardem se za několik let stanou budovy s nulovými emisemi.
Pro uklidnění veřejnosti nicméně Neděla dodal, že nulové emise se netýkají bytových ani rodinných domů. Evropská legislativa cílí na veřejné a komerční budovy. Tady například už nebude možné pořídit do novostavby plynový kotel. „V případě těchto nemovitostí je zapotřebí najít jiný zdroj tepla, ať už napojení na teplárenskou soustavu, tepelná čerpadla, kotel na biomasu a tak dále,“ upozornil René Neděla.
Reálný dopad takového zpřísnění nebude podle Neděly příliš velký. Zmínil, že u nově dokončených komerčních a veřejných budov jich má plynové vytápění méně než deset procent. Co se týká budov určených pro bydlení, tak ministerstvo průmyslu a obchodu chce jít spíše cestou doporučení než zákazů. „Naše představa je taková, že se udělá takzvaný renovační pas. Něco takového vlastně dělá standardně každý, když chce koupit nějakou nemovitost. Tedy že se podívá na střechu, kotel a celkový stav budovy,“ doplnil Neděla.
Bude to náročné a nákladné
Náměstek ministra životního prostředí Martin Weiss obecně považuje úspory ve spotřebě energií za správné. Uvítal by však větší důraz na byznysovou logiku, tedy na návratnost vynaložených peněz do úsporných opatření. „Nároky na veřejné budovy s nulovou spotřebou energií budou minimálně o 80 procent přísnější než nároky na budovy s nízkou spotřebou, které platí dneska. Myslím si, že nároky a náklady na výstavbu těchto budov budou opravdu velké,“ varoval Weiss.
Podle Weisse je už dnes velmi těžké naprojektovat budovu tak, aby získala energetický štítek A nebo B. Po zavedení nových pravidel to bude ještě výrazně těžší. Současně bude mít stát méně peněz z evropských fondů a z emisních povolenek na dotování energeticky úsporných budov. Tady by Weiss uvítal větší zapojení soukromého sektoru, konkrétně poskytovatelů energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC). Za ideální považuje to, když se investice do energetických úspor vrátí na tržním principu.
Jedním z významných poskytovatelů EPC služeb na českém trhu je skupina Veolia Energie ČR. Obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola popsal, že základem úspěchu je komplexní přístup. „Garantujeme po dobu zhruba deseti let výsledek. To znamená, že když zákazník nedosahuje garantovaných úspor, tak platíme penále,“ řekl Tobola. Vzhledem k finanční a technologické náročnosti poskytuje EPC služby pro větší zákazníky, jako jsou nemocnice, jen omezený okruh dodavatelů.
Jak ušetřit energie i peníze
Jakub Tobola následně popsal aktuální projekty, mezi něž patří energetické úspory v areálu Psychiatrické nemocnice Bohnice či nemocnic v Příbrami a Benešově. Dříve realizovaný projekt v nemocnici v Kutné Hoře přinesl vyšší než naplánované úspory ve spotřebě energií, a to o jeden milion korun ročně. „Není to často jen o dosažení přislíbených úspor. Často se nám daří s pomocí energetického managementu dosáhnout lepšího výsledku,“ doplnil Tobola.
Eduard Paulík, jednatel společnosti D-energy a místopředseda Asociace poskytovatelů energetických služeb, ve svém vystoupení na konferenci uvedl, že Česko patří v oblasti poskytování energetických služeb k evropské špičce. Důkazem mohou být dosažená čísla: celkem 1710 renovovaných budov a uspořených 7 miliard korun v nákladech na energie.
Specifikem oboru EPC je, že mezi klientelou převažuje veřejný sektor nad soukromými podniky. Největší projekty se daří realizovat ve zdravotnictví. „Významné investice do úspor energií prostřednictvím EPC realizují také některé kraje a města. Mezi kraji je lídrem Středočeský kraj,“ zmínil Eduard Paulík.
Nejistý osud dotací
Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman vyzdvihl význam komplexních projektů obnovy budov, které kombinují klasické EPC projekty s dotací na zateplení budovy či výměnu oken. Touto formou je již podařilo v Česku realizovat 150 projektů, celková výše investice přesáhla 7 miliard korun. „Teď nás čeká diskuse, jak dál. Disponibilita veřejných zdrojů bude menší a menší. To znamená, potřebujeme k modelu EPC dodat ještě další finanční nástroj, jako jsou záruky nebo zvýhodněné úvěry,“ zmínil Valdman.
Zbyněk Petruška, pověřený ředitel Pražského centra obnovitelné energie, upozornil na nízkou motivaci ředitelů škol či jiných příspěvkových organizací zabývat se úsporami energie. Jen v Praze se jedná o zhruba devět tisíc budov. „Příspěvkové organizace, které spravují městský majetek, nevyhodnocují svou nákladovost na energie. Ony v podstatě dají požadavek na peníze do svého rozpočtu,“ řekl Petruška. Tento zažitý model chce do budoucna změnit – zavedením odměny za dosažené energetické úspory.
Poděkování za podporu konference Právo a životní prostředí patří advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík a společnostem REMA Systém, Temperatior, D-energy, Veolia a agentuře Ewing.
