Už brzy by evropské země mohly začít posílat některé migranty do speciálních center mimo Unii v rámci kontroverzního nového systému deportací. Ten provází silná podpora části veřejnosti, ale také ostrá kritika ze strany organizací pro lidská práva.
V rámci debaty o přísnějších pravidlech pro přijímání uprchlíků se pozornost zaměřuje na zrychlené návraty neúspěšných žadatelů o azyl a dalších státních příslušníků třetích zemí, kteří se v členských státech zdržují nelegálně. Mohou být převezeni do takzvaných „návratových center“ ve třetích zemích. Nikoli tedy do své země původu.
Očekává se, že se tato možnost použije v případech, kdy se jejich návrat do rodné země považuje za nebezpečný, nepraktický nebo by trval příliš dlouhou dobu.
Drtivá většina poslanců byla pro
Tento plán schválila drtivá většina poslanců v Evropském parlamentu. Související legislativa, Pakt o migraci a azylu, už začala platit minulý týden v rámci širších migračních reforem. Národní orgány budou moci vydávat příkazy k deportaci s tím, že jednotlivý žadatelé o azyl musí opustit danou zemi buď okamžitě, nebo ve stanovené lhůtě. Nová pravidla umožní zadržet migranty až do doby, kdy dojde k jejich vyhoštění. Každý případ ale musí úřady posuzovat individuálně.
Evropská komise v reakci na kritiku ze strany skupin pro lidská práva uvedla, že zadržení lze provádět pouze za specifických okolností. Například v případě, že daná osoba odmítne spolupracovat. Nebo bude podezřelá, že pravděpodobně uteče. Případně představuje hrozbu pro veřejný pořádek či bezpečnost.
Kritika neziskového sektoru
Kritiky nového systému ale tyto argumenty nepřesvědčily. Gianfranco Schiavone z italské nevládní organizace Associazione Studi Giuridici sull’Immigrazione (ASGI) tvrdí, že nová pravidla zbavená svého inovativního potenciálu, posilují staré nerovnosti. „Systém je odsouzen k selhání,“ tvrdí.
Jeden z nejkontroverznějších aspektů nové úpravy se týká zadržení nezletilých. To odmítají také evropští poslanci z frakcí socialisté a demokraté (S&D), Levice a Zelených. Zadržení nezletilých osob bez doprovodu a rodin s dětmi budou moci úřady nařídit pouze jako krajní možnost. A také na co nejkratší možnou dobu s přihlédnutím k nejlepšímu zájmu dítěte. Nezletilí bez doprovodu budou vyňati z pravidel umožňujících vyslání migrantů mimo země Unie.
Návratová centra v Africe a na Balkáně
Pro ostatní však rámec otevírá dveře k převozům do center ve třetích zemích, pokud přijmou příslušnou dohodu s členskými státy. Takové dohody lze ale uzavřít pouze se zeměmi, které dodržují normy v oblasti lidských práv a zásady mezinárodního práva. V současné době se počítá s tím, že centra vzniknou v Africe – včetně zemí, jako je Senegal. A také v zemích západního Balkánu.
Taková zařízení již existují v jiných částech světa. Austrálie je provozuje od roku 2012 a posílá žadatele o azyl do Papuy-Nové Guineje a na ostrov Nauru. Tuto politiku dlouhodobě zpochybňují ochránci lidských práv.
Více než polovina Evropanů podporuje návratová centra
Podle nejnovějšího průzkumu EuroScope, který v květnu provedla agentura Polling Europe, většina Evropanů, 52 procent, podporuje zřízení center pro návrat do zahraničí. Proti je 25 dotázaných, 23 procent respondentů nemá vyhraněný názor.
Největší podporu má toto opatření v Německu (58 procent) a ve Španělsku (54 procent). Itálie, přestože je jedním z největších zastánců této politiky – včetně diskutovaného albánského modelu – zaznamenala nejnižší úroveň podpory mezi zkoumanými zeměmi. A to 42 procent.
