Zatímco evropští představitelé spoléhali na pozvolný a bezpečný odchod amerických vojsk, Washington za zavřenými dveřmi spouští podle všeho radikální operaci. Pentagon v těchto týdnech překvapuje evropské partnery konkrétními škrty, které kontinentu nenechávají téměř žádný čas na přípravu. Šéf NATO Mark Rutte navíc potvrdil, že Česko loni nenaplnilo svůj závazek vůči Severoatlantické alianci.
Co přesně obsahuje plán, který rozebírá dosavadní bezpečnostní architekturu na kusy, a proč americký tlak dopadá i na Prahu? Odpověď leží v číslech a nesplněných slibech, které měly zůstat skryty za zdmi aliančních paláců.
České problémy
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte na ostře sledované tiskové konferenci v Bruselu otevřeně pojmenoval státy, které zaostávají v plnění svých klíčových slibů. Mezi hříšníky, kteří loni nesplnili základní závazek vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu, figuruje vedle Slovinska a Albánie také Česká republika.
Generální tajemník NATO dnes akcentoval, že celkově obranné výdaje spojenců rekordně narostly. V roce 2025 země investovaly dokonce o 90 miliard euro více než v roce 2024. „Téměř všichni spojenci jsou na dvou procentech. Loni Albánie, Česko a Slovinsko nebyly, ale jasně se zavázaly k dosažení více než dvou procent letos,“ uvedl Rutte.
„Vím, že Česká republika dodržuje, na čem jsme se dohodli v Haagu,“ řekl. Podotkl pak, že „česká vláda velmi tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo závazky splnit“. Stín pochybností však zůstává. Před započítáváním výdajů například na hmotné rezervy, kyberbezpečnost nebo dopravu varoval před nedávnem odvolaný vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý.
Alianční summit se blíží
Celá debata navíc graduje před důležitým blížícím se jednáním ministrů obrany NATO, kam osobně dorazí také americký ministr Pete Hegseth, připravený požadovat jasné výsledky.
Spojené státy sice potvrzují své odhodlání plnit závazky vůči Severoatlantické alianci, ale v oblasti konvenčních vojenských schopností musí Evropa a Kanada dělat mnohem více než dosud. Prezident Donald Trump dlouhodobě a nekompromisně požaduje, aby evropští členové převzali hlavní roli při obraně vlastního kontinentu. Americká armáda nyní tyto požadavky uvádí do tvrdé reality.
Evropští spojenci se podle některých expertů připravují na konfrontaci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na summitu NATO v Ankaře 7. až 8. července. Obávají se totiž, že jim Trump vyčte výši výdajů, kterými přispívají na obranu v alianci, a nedostatek podpory pro americko-izraelskou válku s Íránem.
Jsem Trumpista
Český premiér Andrej Babiš (ANO) v nedávném rozhovoru s britským deníkem The Financial Times uvedl, že Česko nejspíš letos nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta HDP. Jak dodal, má však výhodu v tom, že je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry.
„Jsem Trumpista. Setkal jsem se s ním pětkrát a ostatní mě kritizovali, ale měli bychom mít výhodu,“ řekl Babiš britskému deníku. Český premiér podotkl, že se země bude snažit závazek, na kterém se Aliance shodla v roce 2014, splnit. Vláda se ale potýká s rozpočtovým schodkem způsobeným údajnými nadměrnými výdaji předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS). Praha je podle Babiše rovněž odhodlaná splnit nový cíl NATO dávat na obranu 3,5 procenta HDP do roku 2035. Na něm se shodli lídři s Trumpem loni na summitu v Haagu.
Mohlo by vás zajímat
Konec postupného odchodu. Pentagon zrychluje tempo
Světová média v uplynulých dnech přinesla zásadní svědectví o tom, že Spojené státy americké zásadně přehodnocují celou svou vojenskou přítomnost na evropském kontinentu. Německý nedělník Welt am Sonntag s odkazem na vysoce postavené zdroje z amerického ministerstva obrany uvedl, že USA plánují odchod svých jednotek z evropských základen dramaticky urychlit.
To představuje obrovský šok zejména pro německé vládní kruhy. Tamní politici totiž dosud žili v předpokladu, že Američané s nimi budou své kroky koordinovat a celý proces rozloží do delšího, pozvolného časového úseku.
Washington však potvrzením okamžitých škrtů vzal evropským partnerům veškeré iluze a nenechává jim téměř žádný prostor pro adekvátní reakci. Pentagon hodlá konkrétní plány představit evropským partnerům právě v těchto týdnech.
Letadlové lodě, stíhačky i ponorky mění kurz
O tom, jak hluboké řezy Američané plánují, přinesl detailní zprávu také deník The New York Times. Podle jeho zjištění Pentagon z evropského nebe stáhne celou třetinu svých bojových letounů, což znamená padesát stíhaček F-16 a F-15E ze stávajících sto padesáti. Výrazné oslabení čeká také námořní průzkum, kde Spojené státy sníží počet speciálních průzkumných letadel ze šestadvaceti na pouhých patnáct strojů.
Americká armáda navíc zcela vyškrtne všech osm moderních tankovacích letounů, které dosud pro Evropu vyčleňovala, což zásadně omezí akční rádius zbývajících sil. Změny se však nedotknou pouze letectva. Washington nově změní operační přidělení ponorky schopné odpalovat rakety a stejný osud potká také letadlovou loď, včetně doprovodných válečných plavidel a stíhaček. Ačkoliv Spojené státy v evropských vodách neudržují letadlovou loď trvale, pravidelně ji sem vysílaly na různé operace. Nový plán navíc mění přidělení jedné ze dvou skupin strategických bombardérů určených výhradně na obranu evropského prostoru.
Jaderný deštník zůstává, konvenční zbraně jsou na Evropě
Generální tajemník NATO Mark Rutte se během tiskové konference snažil tlumit narůstající obavy a odmítl, že by americký postup znamenal pro Alianci bezprostřední hrozbu nebo odklon od spojenců. Podle něj Spojené státy pouze upravují své příspěvky do silového modelu NATO. Někteří lidé sice tyto kroky vnímají jako problém, to však podle Rutteho neodpovídá skutečnosti.
Rutte výslovně zdůraznil, že americké jaderné odstrašení zůstává pevné a důvěryhodné. Jedním dechem však dodal, že Washington za tento jaderný štít požaduje spravedlivější sdílení odpovědnosti. Evropa a Kanada zkrátka musí v oblasti konvenčních vojenských sil převzít iniciativu. Alianční šéf v tomto ohledu vidí pozitivní posun. Evropští partnerští státníci a Kanada již v posledních měsících prokazatelně zvyšují své kapacity, přebírají významnější velitelské role ve vojenských strukturách NATO a nesou větší díl odpovědnosti za schopnosti, které Aliance nutně potřebuje k efektivnímu odstrašení v době míru i k obraně během případné krize či válečného konfliktu.
