Snaha potrestat izraelského ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira za blokování humanitární pomoci do Pásma Gazy narazila v Bruselu na tvrdý odpor. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová potvrdila, že k uvalení sankcí chybí nezbytná jednomyslnost. Česko v čele s ministrem zahraničí Petrem Macinkou patří k nejhlasitějším odpůrcům sankcí. Podle Prahy by to z politika před říjnovými volbami udělalo mučedníka.
Snahy o uvalení sankcí EU na izraelského ministra Itamara Ben Gvira narážejí na neshody mezi členskými státy. Část evropských zemí kritizuje izraelského pravicového ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, že bojkotuje snahy aktivistů doručit humanitární pomoc do Pásma Gazy. K uvalení sankcí je ale nezbytná jednomyslnost. A ta zatím chybí, vysvětlila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Kontroverzní video
Ministr Ben Gvir zveřejnil na sociální síti X video, jak prochází přístavem Ašdod kolem desítek aktivistů klečících na zemi se svázanýma rukama. Usmívá se a mává izraelskou vlajkou. „Takto vítáme příznivce terorismu,“ napsal k videozáznamu. Jeho chování nicméně kritizoval také izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj „není v souladu s izraelskými hodnotami a zákony“.
Ben Gvir navíc v pondělí prohlásil, že Izrael jako suverénní stát není vázán dohodou mezi Spojenými státy a Íránem, která má zmírnit napětí na Blízkém východě. Teherán totiž podmiňuje ukončení vojenských akcí a znovuotevření Hormuzského průlivu stažením izraelských sil z libanonského území.
Izrael v zemi bojuje proti militantnímu hnutí Hizballáh, které dostává podporu od íránského režimu. „Pokaždé, když jsme podlehli mezinárodnímu tlaku na úkor izraelské bezpečnosti, zaplatili jsme krvavou cenu s úroky,“ napsal Ben Gvir, jenž je předsedou krajně pravicové strany Židovská síla.
Výzva k akci
Uvalení evropských sankcí na izraelského ministra podporuje hlavně Španělsko, Irsko a Slovinsko. Také italský ministr zahraničí Antonio Tajani označil zacházení Ben Gvira s aktivisty, kteří mířili do Gazy, jako nepřijatelné. Vyzval sedmdvacítku, aby přijala rozhodnutí o sankcích. Francie ministrovi zakázala vstup na své území a podpořila širší evropskou reakci.
Na druhé straně pomyslné barikády stojí skupina zemí, která bude jakékoliv protiizraelské sankce vetovat. Patří sem Česko, Bulharsko a Maďarsko. Právě Praha se stala jedním z nejhlasitějších odpůrců sankcí. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) opakovaně na jednání ministrů zahraničí zdůraznil, že ačkoli Praha s jednáním Ben Gvira nesouhlasí, uvalení sankcí by bylo kontraproduktivní.
„Paradoxně bychom mu nakonec pomohli,“ řekl Macinka s argumentem, že Ben Gvir by se mohl prezentovat jako „oběť jakéhosi antisionistického spiknutí EU“, čímž by se zvýšila jeho podpora mezi radikálními voliči. Předčasné parlamentní volby se mají v Izraeli konat letos v říjnu.
Chceme ho ignorovat
Macinka varoval evropské partnery, aby se o návrh na uvalení sankcí na izraelského ministra ani nepokoušeli. Zároveň zdůraznil, že česká vláda nadále kritizuje Ben Gvirovo chování a jednání. „Naším zájmem není mu pomáhat, ale spíše ho ignorovat. Nesouhlasíme s tím, jak se chová a co dělá. Na druhou stranu jej umístit na sankční seznam je pro nás přehnané,“ vysvětlil český ministr zahraničí.
Debata o sankcích je součástí většího sporu týkající se evropské politiky vůči Izraeli. Projednává se také další návrh, který má omezit dovoz zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Podle právních analýz by takové opatření mohly členské země schválit kvalifikovanou většinou, pokud bude projedáváno jako obchodní záležitost, nikoli jako forma sankcí.
To by ale znamenalo, že by iniciativa musela přijít od Evropské komise, která je odpovědná za unijní obchodní politiku. Macinka ale trvá na tom, že jakékoliv rozhodnutí o sankcích musí být jednomyslné.
